Účet vytvořen: .
Odehráno bitev před vydáním
49247,116 / 10,170
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.20 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během otevřeného Beta testu World of Warplanes.
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za splnění mise „Ofenziva“.
| Odehráno bitev | 21,905 |
| Vítězství | 14,646 (66.86%) |
| Remízy | 60 (0%) |
| Porážek | 7,199 (33%) |
| Přežito bitev | 11,735 (54%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 836 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 5,431 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 14 |
| Zničeno cílů | 16 |
| Bodů za asistenci | 10 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 3 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 7,274 |
| Poškození způsobené cílům | 59,609 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 6 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
| Stíhače | 7,773 (36%) |
| Víceúčelové stíhače | 3,038 (14%) |
| Těžké stíhače | 10,120 (46%) |
| Bitevníky | 972 (4%) |
| SSSR | 2,562 (12%) |
| Německo | 11,918 (55%) |
| USA | 5,761 (26%) |
| Japonsko | 691 (3%) |
| Británie | 920 (4%) |
| Čína | 4 (0%) |
| Evropa | 47 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 78 | 7,773 | 64% | 11 | 7 | ||||||||||||||||
|
X
Supermarine Swift
Supermarine Swift
|
21 | 48% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1948. Nikdy nebyl nasazen v boji. Celkem bylo vyrobeno 197 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Focke-Wulf Fw 252
Focke-Wulf Fw 252
|
15 | 60% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako nový stíhač, který měl lepší letové vlastnosti v porovnání s Ta 183. Další vývoj byl přerušen s tím, jak skončila válka. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
160 | 62% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
North American F-86A Sabre
North American F-86A Sabre
|
91 | 60% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších poválečných proudových stíhačů. Používaly ho vzdušné síly USA během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Tachikawa Ki-162-III
Tachikawa Ki-162-III
|
9 | 78% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Kvůli konci 2. světové války nebyl projekt Ki-162 dokončen až do fáze, kdy by byl připraven k boji. Další rozvoj je pouze hypotetický a vychází z úrovně technologie dostupné v té době v Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Lavočkin La-15
Lavočkin La-15
|
6 | 83% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sovětský proudový stíhač první poválečné generace. Byl vyráběný v malém množství. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Jakovlev Jak-30
Jakovlev Jak-30
|
7 | 14% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený na základě letounu Jak-25 v roce 1948. První Jakovlevův proudový stíhač, který měl křídla šípového tvaru. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
146 | 68% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Tachikawa Ki-162-I
Tachikawa Ki-162-I
|
56 | 57% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Na jaře roku 1945 Německo poskytlo Japonsku informace o proudovém stíhači Heinkel He 162. Podle některých zdrojů byl v Japonsku zahájen vývoj stíhače s podobnými vlastnostmi, ale do konce 2. světové války nebyl dokončen ani model. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
113 | 74% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
56 | 61% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
46 | 57% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
131 | 70% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
|
71 | 51% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Návrh letounu Ta 183 byl uznán nejlepším letadlem ve stíhací soutěži Luftwaffe. Do konce války nebyly vyrobeny žádné prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
222 | 63% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
North American FJ-1 Fury
North American FJ-1 Fury
|
210 | 64% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
První funkční palubní proudový stíhač námořnictva USA. Později se stal základem pro známý F-86. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
31 | 77% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
283 | 61% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
45 | 71% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
69 | 61% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
130 | 60% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
94 | 67% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
62 | 68% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
2 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
62 | 65% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
254 | 71% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
67 | 66% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
250 | 70% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
34 | 74% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
79 | 68% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
70 | 73% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
255 | 67% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
197 | 55% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
50 | 62% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
115 | 66% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
26 | 58% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
235 | 67% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
20 | 65% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
31 | 68% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
350 | 58% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
39 | 82% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
29 | 55% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
8 | 75% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
135 | 59% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
51 | 65% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
923 | 61% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
8 | 88% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
15 | 67% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
116 | 61% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
76 | 61% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
6 | 83% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
24 | 75% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
24 | 71% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
24 | 58% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
90 | 72% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
37 | 65% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
318 | 69% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
859 | 68% | 9 | 7 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
45 | 64% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
19 | 63% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
26 | 81% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
14 | 79% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
376 | 55% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
4 | 100% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
7 | 71% | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
40 | 88% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
2 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
113 | 72% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
21 | 71% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
23 | 83% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
11 | 64% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
7 | 57% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
16 | 69% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
80 | 52% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
6 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
5 | 40% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
4 | 75% | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
1 | 100% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 41 | 3,038 | 68% | 14 | 15 | ||||||||||||||||
|
X
Blohm und Voss P.215.02
Blohm und Voss P.215.02
|
3 | 67% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě konceptu BV P.212. V březnu 1945 Luftwaffe projekt schválila a doporučila výrobu prototypu. Do konce 2. světové války však byly provedeny pouze teoretické výpočty specifikací nového letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Republic F-84F Thunderstreak
Republic F-84F Thunderstreak
|
15 | 67% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Verze letounu F-84E se šípovitým křídlem a novým motorem. Poprvé vzlétl v červnu 1950. Ve stíhací verzi bylo vyrobeno celkem 2 711 letounů F-84F. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
98 | 66% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
11 | 64% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
74 | 69% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Blohm und Voss P.212.03
Blohm und Voss P.212.03
|
23 | 61% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
BV P.212 byl navržen jako součást programu nouzového stíhače Luftwaffe. Bylo vyvinuto několik konceptů. BV P.212.03 byl vybrán jako konečná verze. První prototyp měl poprvé vzlétnout v létě roku 1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Republic F-84B Thunderjet
Republic F-84B Thunderjet
|
83 | 63% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil stíhače P-47 Thunderbolt, které sloužily ve vzdušných silách USA. Poprvé vzlétl v únoru 1946. Během války v Koreji se úspěšně využíval jako stíhací bombardér. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
125 | 67% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
86 | 58% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
96 | 71% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Suchoj Su-9
Suchoj Su-9
|
25 | 76% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v roce 1946 pod vlivem německých zkušeností. Jediný prototyp letounu Su-9 byl vyroben a vyzkoušen v letech 1946 – 1947. Letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby, jelikož projekt byl opuštěn ve prospěch letounu MiG-15. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
93 | 57% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
53 | 68% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
65 | 57% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
81 | 74% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
155 | 68% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
65 | 63% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
164 | 71% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
228 | 69% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
158 | 65% | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
34 | 71% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
59 | 68% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
82 | 66% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
112 | 72% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
82 | 63% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
26 | 58% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Republic P-43 Lancer
Republic P-43 Lancer
|
27 | 85% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1940. Letoun se zapojil do bojů v Číně. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 272 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
13 | 54% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
7 | 100% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
57 | 70% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
7 | 71% | 4 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Seversky P-35
Seversky P-35
|
9 | 89% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v srpnu 1935. Celkem bylo vyrobeno asi 200 letadel, a to včetně experimentálních a exportních verzí. Používal se v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
85 | 85% | 12 | 3 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
306 | 60% | 14 | 7 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Boeing P-26 Peashooter
Boeing P-26 Peashooter
|
4 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA, aby nahradil stíhače Boeing Р-12. Celkem bylo vyrobeno 151 letadel. Používal se v druhé čínsko-japonské válce a v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
4 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Hawker Demon
Hawker Demon
|
3 | 33% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
285 | 82% | 12 | 15 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
30 | 47% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
3 | 67% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
102 | 53% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 25 | 10,120 | 69% | 11 | 13 | ||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
362 | 73% | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
151 | 66% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
36 | 64% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
69 | 77% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
452 | 68% | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
501 | 74% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
260 | 60% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
65 | 62% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
340 | 71% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
291 | 66% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Arsenal VB 10
Arsenal VB 10
|
26 | 81% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj byl zahájen před okupací Francie. Prototyp poprvé vzlétl v létě roku 1945. Celkem bylo objednáno 200 letounů. Nicméně, kvůli vývoji proudových letadel a sníženému zájmu o tento projekt, byly vyrobeny pouze dva prototypy a série 4 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
55 | 75% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
355 | 68% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
587 | 71% | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
4 | 100% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
128 | 75% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
725 | 66% | 10 | 6 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
32 | 59% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
697 | 68% | 9 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
689 | 64% | 10 | 3 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
1,539 | 74% | 11 | 9 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
20 | 55% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
916 | 72% | 11 | 9 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
35 | 63% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
1,785 | 68% | 10 | 13 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 10 | 972 | 58% | 7 | 16 | ||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
5 | 20% | 2 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
40 | 55% | 3 | 11 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
178 | 56% | 3 | 16 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
81 | 62% | 4 | 9 | ||||||||||||||||
|
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
119 | 58% | 6 | 8 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
230 | 54% | 6 | 10 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
146 | 59% | 6 | 12 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
163 | 64% | 7 | 9 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
4 | 75% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
6 | 50% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||