-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 1392
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 1392
Uděluje se za zničení alespoň 17 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Uděluje se za zničení alespoň 10 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Zničené cíle musí obsahovat letadla všech 5 typů.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se členům letky, která zničila alespoň 25 vzdušných cílů.
Počítání se vynuluje, když je jeden z členů letky zničen.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 16,248 |
| Vítězství | 10,404 (64.03%) |
| Remízy | 58 (0%) |
| Porážek | 5,786 (36%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,660 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 9,480 |
| Vzdušných cílů zničeno | 3.38 |
| Pozemních cílů zničeno | 2.83 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 1,220.64 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 8,886.69 |
| Stíhače | 5,577 (34%) |
| Víceúčelové stíhače | 1,349 (8%) |
| Těžké stíhače | 2,083 (13%) |
| Bitevníky | 3,755 (23%) |
| Bombardéry | 3,639 (22%) |
| Sovětská letadla | 2,489 (15%) |
| Německá letadla | 6,763 (41%) |
| Americká letadla | 2,090 (13%) |
| Japonská letadla | 1,293 (8%) |
| Britská letadla | 2,858 (17%) |
| Čínská letadla | 384 (2%) |
| Evropská letadla | 526 (3%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 68 | 12,378 | 5,468 | ||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
57 | 26 | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
156 | 85 | 27 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
2 | 2 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
TsKB I-7
TsKB I-7
|
20 | 6 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
961 | 463 | 30 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
55 | 21 | 20 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
49 | 18 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
43 | 18 | 25 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 67
Arado Ar 67
|
11 | 6 | 37 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil Ar 65. Poprvé vzlétl na podzim roku 1933. Byl překonán konkurenčním Ar 68 a nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
16 | 7 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
39 | 20 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
5 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
67 | 32 | 22 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
126 | 67 | 21 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Hawker P.V.3
Hawker P.V.3
|
533 | 229 | 22 | 1 | ||||||||||||||||
|
Hawker P.V.3 byl vyvinut jako rozšířená verze stíhače Hawker Fury, poháněného novým motorem a s posílenou výzbrojí v podobě čtyř kulometů. Jediný dokončený prototyp se v letech 1934–1935 testoval s několika variantami motorů Goshawk. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Avia Bk-534
Avia Bk-534
|
65 | 37 | 26 | 1 | ||||||||||||||||
|
Modifikace sériově vyráběného stíhače B-534 s výkonnějšími zbraněmi. Kvůli nedostatku 20mm kanónů jimi byla běžně vybavena jen malá část strojů Bk-534. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Avia B-534
Avia B-534
|
202 | 104 | 28 | 1 | ||||||||||||||||
|
Hlavní československý stíhač 30. let dvacátého století. Později toto letadlo využívala Luftwaffe, a také slovenské a bulharské letectvo. K vojenským operacím bylo naposledy využito během slovenského národního povstání v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Brewster F2A-1 Buffalo
Brewster F2A-1 Buffalo
|
2 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raná verze F2A Buffalo. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno pro americké námořnictvo 11 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
366 | 170 | 29 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
24 | 12 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
933 | 510 | 30 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-153P DM-4
Polikarpov I-153P DM-4
|
32 | 11 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sériově vyráběný I-153P „Čajka“ (varianta se dvěma kanóny ŠVAK místo 4 kulometů) byl vybaven přídavnými náporovými motory DM-4. Během zkoušek bylo dosaženo výrazného navýšení maximální rychlosti. Bylo však rozhodnuto pokračovat v práci na náporových motorech u novějších typů letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
695 | 262 | 23 | 2 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
28 | 12 | 17 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Fairey Fantome
Fairey Fantome
|
2 | 1 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na vývoz do vzdušných sil Belgie. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy, které prošly zkouškami ve Velké Británii, Belgii a SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
71 | 33 | 17 | 4 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Caudron-Renault C.714
Caudron-Renault C.714
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinutý na základě závodního letounu. Používal se během tažení ve Francii v roce 1940. Celkem bylo vyrobeno asi 90 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
1,302 | 504 | 22 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Arsenal-Delanne AD 10C2
Arsenal-Delanne AD 10C2
|
169 | 78 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj tohoto dvoumístného stíhače s tandemovým uspořádáním křídel byl zahájen společností Arsenal v roce 1939. Prototyp byl dokončen během okupace Francie. Zkoušky letadla proběhly v létě roku 1941, ale bylo rozhodnuto, že do sériové výroby zařazeno nebude. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
88 | 38 | 19 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
22 | 11 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
CAC CA-12 Boomerang
CAC CA-12 Boomerang
|
383 | 164 | 21 | 3 | ||||||||||||||||
|
Stíhač, navržený a vyráběný v Austrálii, který vycházel z letounu CA-1 Wirraway. Celkem bylo v letech 1942–1945 vyrobeno 250 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
3 | 2 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M3 (experimental)
Mitsubishi A6M3 (experimental)
|
100 | 37 | 12 | 1 | ||||||||||||||||
|
Několik A6M3 bylo experimentálně vybaveno 30mm kanónem Type 2. Nicméně, zkoušky odhalily, že zpětný ráz 30mm kanónu byl příliš silný. Ve výsledku bylo od záměru na vybavení sériově vyráběných A6M tímto kanónem upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
69 | 27 | 18 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
144 | 54 | 13 | 3 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
3 | 1 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
49 | 21 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
23 | 10 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
207 | 76 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
3 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
177 | 66 | 18 | 1 | ||||||||||||||||
|
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire Vb
Supermarine Spitfire Vb
|
5 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava stroje Spitfire V Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
91 | 40 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
65 | 29 | 20 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-39N-1 Airacobra
P-39N-1 Airacobra
|
23 | 10 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývojář hledal způsoby, jak na základě názorů pilotů, kteří s různými modifikacemi P-39 Airacobra létali, zlepšit vlastnosti letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
|
256 | 101 | 22 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako slibný záchytný stíhač s předními vodorovnými plochami. První prototyp se vznesl do vzduchu v červenci 1943. Testy se táhly až do prosince 1944, kdy byl celý projekt prohlášen za projekt bez dalších vyhlídek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
42 | 18 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
1,319 | 583 | 27 | 3 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
131 | 53 | 24 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Josephine
North American P-51D Josephine
|
12 | 5 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Slavný letoun P-51D, kterým létal Joseph Peterburs ve 20. stíhací skupině amerického letectva. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
113 | 51 | 18 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
7 | 3 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
109 | 45 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
104 | 41 | 22 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 K-6 Kurfürst
Messerschmitt Bf 109 K-6 Kurfürst
|
27 | 11 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední série ve vývoji německých stíhačů Bf 109 si žádala standardizaci a skloubení několika verzí letounu, které vyráběly různé továrny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
40 | 20 | 15 | 3 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
1,722 | 792 | 29 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
70 | 30 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
46 | 21 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
588 | 249 | 25 | 4 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Convair XFY-1 Pogo
Convair XFY-1 Pogo
|
5 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro americké námořnictvo jako těžký palubní stíhač se schopností kolmého vzletu a přistání (VTOL). Vzhledem k obtížnosti VTOL operací a vysokým nárokům na schopnosti pilota byl projekt přerušen ve prospěch hydroplánů. Celkem se vyrobily tři prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
McDonnell XP-67 Moonbat
McDonnell XP-67 Moonbat
|
63 | 21 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp amerického vysokorychlostního záchytného stíhače. Projekt byl spuštěn v roce 1940, ale kvůli zdržením při vývoji a testování se letoun poprvé vznesl do vzduchu až v roce 1944. Poté, co jediný prototyp shořel, byl celý projekt zrušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Curtiss XF15C
Curtiss XF15C
|
31 | 14 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp stíhače s kombinovaným pohonem. Byla vyrobena celkem 3 letadla. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
7 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
De Havilland DH.100 Vampire F.1
De Havilland DH.100 Vampire F.1
|
105 | 39 | 20 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběná modifikace letounu DH.100 Vampire mělo motor Goblin I. Do služby byl stroj zařazen v dubnu 1945. Celkem se vyrobilo 40 letadel počáteční série F.1, ale kvůli konci 2. světové války se tato letadla nezapojila do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
66 | 26 | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
27 | 12 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 30 | 3,240 | 1,343 | ||||||||||||||||||
|
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
11 | 6 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
13 | 6 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
20 | 8 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
16 | 8 | 12 | 4 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
12 | 8 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
29 | 14 | 15 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
18 | 10 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
4 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
20 | 10 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
34 | 15 | 17 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
372 | 135 | 18 | 4 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
6 | 3 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
54 | 20 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Arado Ar 197
Arado Ar 197
|
85 | 39 | 14 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poslední německý stíhací dvouplošník. Navržený pro námořní operace na nikdy nedokončené letadlové lodi Graf Zeppelin. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
20 | 5 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
7 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
14 | 6 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7 M-82
Jakovlev Jak-7 M-82
|
136 | 51 | 26 | 1 | ||||||||||||||||
|
V létě roku 1941 proběhl pokus o instalaci motoru M-82A na stroj Jak-7. Letadlo prošlo řadou změn v konstrukci a složení zbraní, ale z technických důvodů nemohlo dosáhnout specifikovaných letových vlastností. Byl vyroben pouze vývojový prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40N Kittyhawk
Curtiss P-40N Kittyhawk
|
764 | 356 | 37 | 3 | ||||||||||||||||
|
Pozdní verze stroje P-40, kterou řídili čínští piloti. Letadla disponují vysokou spolehlivostí a novými motory s automatickou regulací zrychlení. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
18 | 11 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
45 | 24 | 18 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
64 | 30 | 15 | 3 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Hawker Typhoon
Hawker Typhoon
|
138 | 57 | 16 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut současně se strojem Hawker Tornado jako vysokorychlostní záchytný stíhač. Jako nejefektivnější se však ukázal v úloze víceúčelového stíhače. Hlavním podpůrným letounem Královského letectva zůstal až do konce bojů v Evropě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
31 | 11 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
100 | 40 | 19 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Hawker Tempest
Hawker Tempest
|
1,164 | 446 | 25 | 7 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako modifikace stroje Hawker Typhoon. Kvůli mnoha závažným změnám v konstrukci byl však přeznačen na Hawker Tempest. Jako víceúčelový stíhač byl jedním z nejlepších britských letadel za druhé světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
2 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Hawker Sea Hawk
Hawker Sea Hawk
|
3 | 2 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
První stíhací letoun postavený společností Hawker Aircraft. Jeho prototyp provedl svůj první let 2. září 1947. Původně byl vyvinut pro Královské letectvo, ale později byl přepracován pro Fleet Air Arm. Sloužil v německém, Nizozemském královském a indickém námořnictvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Grumman F9F-5 Panther
Grumman F9F-5 Panther
|
37 | 16 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raný model amerického proudového stíhacího letounu na letadlové lodi. F9F-5 se od dřívějších verzí lišil modernizovanou pohonnou jednotkou a výrazným zlepšením aerodynamiky, což vedlo k podstatnému zvýšení rychlostních parametrů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 29 | 4,338 | 2,054 | ||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
18 | 11 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
51 | 24 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
1 | 1 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
PZL P.38 Wilk
PZL P.38 Wilk
|
142 | 82 | 23 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvíjen od roku 1934 jako víceúčelový letoun, který mohl fungovat jako stíhač, i jako letadlo pro podporu pozemních jednotek. Vyrobily se pouze dva prototypy, které byly otestovány před druhou světovou válkou. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
37 | 17 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
473 | 206 | 22 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
58 | 29 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
154 | 65 | 21 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
SNCASE SE 100
SNCASE SE 100
|
446 | 191 | 18 | 3 | ||||||||||||||||
|
Projekt těžkého stíhače, který nesl silnou útočnou i obrannou výzbroj. Poprvé vzlétl v březnu 1939. Vývoj byl kvůli okupaci Francie v roce 1940 přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter V
Bristol Beaufighter V
|
129 | 62 | 24 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava stroje Beaufighter V. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
100 | 45 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F5F Skyrocket
Grumman F5F Skyrocket
|
21 | 10 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako stíhač s vysokou stoupavostí pro americké námořnictvo. Vyrobil se pouze jeden prototyp a ten se dočkal celé řady zdokonalení. První let proběhl 1. dubna 1940. Po nástupu série F4F bylo od vývoje F5F upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
597 | 283 | 27 | 3 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Kawasaki Ki-45 Toryu
Kawasaki Ki-45 Toryu
|
6 | 2 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut jako dálkový stíhač pro jihovýchodní Asii a Pacifik. Do boje byl nasazen v létě roku 1942 a v japonské protiletadlové obraně se před koncem války hojně využíval k boji proti americkým těžkým bombardérům. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
59 | 26 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38L Lightning
P-38L Lightning
|
36 | 17 | 16 | 1 | ||||||||||||||||
|
Experimentální varianta letounu P-38L, která je vyzbrojena těžkými 15mm kulomety a raketami namontovanými na křídlech. Kvůli spoustě technických problémů byly další testy zastaveny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
99 | 41 | 18 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 B-2 Hornisse
Messerschmitt Me 410 B-2 Hornisse
|
3 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Tato varianta legendárního těžkého stíhacího letounu Me 410, původně určená k lovu bombardérů, je vyzbrojena kanónem BK 5 ráže 50 mm. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
140 | 67 | 14 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
95 | 44 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Arsenal VB 10
Arsenal VB 10
|
15 | 6 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj byl zahájen před okupací Francie. Prototyp poprvé vzlétl v létě roku 1945. Celkem bylo objednáno 200 letounů. Nicméně, kvůli vývoji proudových letadel a sníženému zájmu o tento projekt, byly vyrobeny pouze dva prototypy a série 4 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Savoia-Marchetti SM.91
Savoia-Marchetti SM.91
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Italský těžký stíhač, který se pyšní výkonnými děly a dvěma motory DB 605A-1 licenční výroby. Sestrojeny byly pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
79 | 35 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
6 | 3 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Northrop P-61 Black Widow
Northrop P-61 Black Widow
|
1,439 | 718 | 23 | 3 | ||||||||||||||||
|
Těžký americký stíhač vyzbrojený výkonnými čelně střílejícími a obrannými zbraněmi. Tento letoun, který se proslavil zajištěním posledního leteckého vítězství Spojenců, byl zaveden na konci druhé světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
4 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-82B Twin Mustang
North American P-82B Twin Mustang
|
3 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Dvoutrupový stíhač, který vycházel z letounu P-51 Mustang, zkonstruovaný s cílem snížit únavu pilota při dálkových misích. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
36 | 15 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
89 | 49 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 24 | 7,974 | 3,746 | ||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
9 | 5 | 18 | 5 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
258 | 123 | 17 | 13 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin BSh-1
Kočerigin BSh-1
|
32 | 15 | 11 | 10 | ||||||||||||||||
|
V roce 1936 zakoupil Sovětský svaz od USA výrobní licenci na útočný bombardér Vultee V-11. V letech 1937–1939 prošel zkouškami pod označením BŠ-1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
24 | 11 | 18 | 7 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
70 | 30 | 7 | 13 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
735 | 309 | 12 | 16 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
209 | 92 | 9 | 16 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
84 | 37 | 4 | 18 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Henschel Hs 129 А
Henschel Hs 129 А
|
9 | 4 | 8 | 7 | ||||||||||||||||
|
Raná verze obrněného bitevníku Hs 129, vybavená motory Argus. Malá série letadel se využívala hlavně k výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
490 | 223 | 8 | 19 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
141 | 56 | 4 | 15 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
52 | 26 | 5 | 14 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
78 | 35 | 3 | 15 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
191 | 92 | 5 | 16 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
121 | 54 | 3 | 14 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
95 | 50 | 4 | 30 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
552 | 246 | 12 | 19 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
400 | 175 | 7 | 31 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
457 | 246 | 11 | 26 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Ilyushin IL-10M
Ilyushin IL-10M
|
59 | 25 | 6 | 18 | ||||||||||||||||
|
Úprava IL-10, díky které měl letoun vyšší palebnou sílu a vylepšené řízení. IL-10M byl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
3,516 | 1,708 | 11 | 31 | ||||||||||||||||
|
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
37 | 14 | 5 | 16 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
207 | 101 | 7 | 26 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
148 | 69 | 4 | 25 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 14 | 4,664 | 3,637 | ||||||||||||||||||
|
III
Potez 540
Potez 540
|
3 | 3 | 0 | 23 | ||||||||||||||||
|
Francouzský víceúčelový vojenský letoun z první poloviny 30. let dvacátého století. Byl nasazován k plnění široké škály misí: od průzkumu až po údery na nepřátelské pozice. Úspěšně se osvědčil v počátečních fázích občanské války ve Španělsku. Než začaly aktivní boje proti Německu, byla již tato letadla považována za zastaralá a z bojových jednotek byla vyřazena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Blenheim Mk.IV (raný typ)
Bristol Blenheim Mk.IV (raný typ)
|
11 | 8 | 1 | 28 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý společností Bristol jako Type 149. Měl prodloužený nos, který navigátorovi poskytoval pohodlnější podmínky. Prvních několik strojů Blenheim Mk.IV zdědilo obrannou výzbroj letadel Blenheim Mk.I. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Archangelskij/Tupolev SB
Archangelskij/Tupolev SB
|
63 | 49 | 3 | 22 | ||||||||||||||||
|
Hlavní sovětský předválečný bombardér střední třídy. Poprvé se vznesl do vzduchu v roce 1934. Hojně se využíval koncem 30. let a na počátku 2. světové války. Celkem se v různých modifikacích vyrobilo 7 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Junkers Ju 86 E
Junkers Ju 86 E
|
615 | 565 | 3 | 39 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k problémům s dieselovými motory na počátečních verzích Ju 86 bylo rozhodnuto o jejich nahrazení za radiální motor BMW 132. Nová modifikace — Ju 86 E — sloužila v Luftwaffe až do doby, než byla nahrazena pokročilejšími bombardéry He 111. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Archangelskij Ar-2
Archangelskij Ar-2
|
70 | 52 | 2 | 16 | ||||||||||||||||
|
Drastická modifikace bombardéru SB, postavená s cílem vylepšit jeho bojový výkon. Poprvé vzlétl v roce 1940. Celkem se vyrobilo asi 200 letadel a do bojů se zapojily spolu se stroji SB. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 111 H-2
Heinkel He 111 H-2
|
755 | 640 | 2 | 39 | ||||||||||||||||
|
Modifikace jednoho z nejznámějších německých bombardérů 2. světové války. Do sériové výroby byl He 111 H-2 zařazen v září 1939. Toto letadlo se od raných Не 111 lišilo svými motory a posílenou obrannou výzbrojí. Letadel série H-2 se vyrobilo se přes 500. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Dornier Do 17 Z
Dornier Do 17 Z
|
618 | 462 | 3 | 36 | ||||||||||||||||
|
Poslední a nejpokročilejší verze bombardéru Do 17. Prototyp se poprvé vznesl k nebi v březnu 1938. Měl zcela novou konstrukci kokpitu, nové motory a posílenou obrannou výzbroj. Celkem se vyrobilo zhruba 500 letadel Do 17 Z v několika verzích. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Boeing B-17D Flying Fortress
Boeing B-17D Flying Fortress
|
8 | 5 | 1 | 14 | ||||||||||||||||
|
Modifikace B-17D byla vyvinuta v únoru 1941. Většina těchto bombardérů byla vyslána na americké základny v Pacifiku, kde je zastihl začátek války s Japonskem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 88 A
Junkers Ju 88 A
|
1,518 | 1,194 | 2 | 44 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce sériově vyráběná modifikace Ju 88. Sériová výroba začala v březnu 1939 a mezi lety 1940 – 1941 se Ju 88 A stal hlavním typem bombardéru v Luftwaffe. Letoun se hojně využíval na všech frontách a také se dodával spojencům Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Petljakov Pe-2
Petljakov Pe-2
|
34 | 18 | 5 | 11 | ||||||||||||||||
|
Hlavní sovětský taktický bombardér 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 1939. Strojů Pe-2 se v různých modifikacích vyrobilo přes 11 000 a byly hojně nasazovány do bojů po celou dobu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Avro Lancaster B Mk.III
Avro Lancaster B Mk.III
|
11 | 6 | 1 | 14 | ||||||||||||||||
|
Legendární britský těžký bombardér z druhé světové války, schopný nést až 12 000 liber pumového nákladu. Těchto letadel se vyrobilo celkem 7 377. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Douglas A-26B Invader
Douglas A-26B Invader
|
33 | 18 | 5 | 14 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako útočný bombardér, který měl ve službě amerického letectva nahradit Douglas A-20 Havoc. A-26B byl prvním letadlem v sérii, které mělo být zařazeno do sériové výroby. Na základě A-26B byl vyroben značný počet modifikací tohoto letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Boeing B-29C Superfortress
Boeing B-29C Superfortress
|
340 | 212 | 10 | 29 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších bombardérů druhé světové války. Bylo objednáno 5 000 strojů B-29C s novým motorem. Po skončení druhé světové války byla objednávka zrušena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Junkers Ju 288 C
Junkers Ju 288 C
|
585 | 405 | 4 | 27 | ||||||||||||||||
|
Rozvoj konstrukce stroje Ju 288, vybaveného novými motory a posílenou obrannou výzbrojí. Díky nesnázím na frontách a následnému zrušení programu Bombardér B se vyrobilo pouze několik předprodukčních prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
