-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 4583
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 4583
Odehráno bitev před vydáním
143318,822 / 5,563
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.60 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Uděluje se za to, že budete jedním z nejlepších hráčů na základě výsledků dosažených během herních akcí s těžkým stíhačem.
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během otevřeného Beta testu World of Warplanes.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za splnění mise „Poslední naděje spojenců“.
| Odehráno bitev | 10,505 |
| Vítězství | 6,571 (62.55%) |
| Remízy | 39 (0%) |
| Porážek | 3,895 (37%) |
| Přežito bitev | 4,942 (47%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 769 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 4,920 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 11 |
| Zničeno cílů | 23 |
| Bodů za asistenci | 7 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 4 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 5,912 |
| Poškození způsobené cílům | 70,470 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 7 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
| Stíhače | 4,872 (46%) |
| Víceúčelové stíhače | 2,642 (25%) |
| Těžké stíhače | 1,559 (15%) |
| Bitevníky | 1,431 (14%) |
| SSSR | 2,721 (26%) |
| Německo | 3,198 (30%) |
| USA | 2,124 (20%) |
| Japonsko | 1,000 (10%) |
| Británie | 1,339 (13%) |
| Čína | 113 (1%) |
| Evropa | 9 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 85 | 4,872 | 63% | 11 | 5 | ||||||||||||||||
|
X
Supermarine Swift
Supermarine Swift
|
64 | 58% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1948. Nikdy nebyl nasazen v boji. Celkem bylo vyrobeno 197 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Focke-Wulf Fw 252
Focke-Wulf Fw 252
|
4 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako nový stíhač, který měl lepší letové vlastnosti v porovnání s Ta 183. Další vývoj byl přerušen s tím, jak skončila válka. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
North American F-86A Sabre
North American F-86A Sabre
|
22 | 68% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších poválečných proudových stíhačů. Používaly ho vzdušné síly USA během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Lavočkin La-15
Lavočkin La-15
|
22 | 59% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sovětský proudový stíhač první poválečné generace. Byl vyráběný v malém množství. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Jakovlev Jak-30
Jakovlev Jak-30
|
30 | 53% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený na základě letounu Jak-25 v roce 1948. První Jakovlevův proudový stíhač, který měl křídla šípového tvaru. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
12 | 67% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
167 | 64% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
97 | 63% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
78 | 54% | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
99 | 65% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
|
115 | 52% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Návrh letounu Ta 183 byl uznán nejlepším letadlem ve stíhací soutěži Luftwaffe. Do konce války nebyly vyrobeny žádné prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
North American FJ-1 Fury
North American FJ-1 Fury
|
114 | 54% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
První funkční palubní proudový stíhač námořnictva USA. Později se stal základem pro známý F-86. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Vought F6U Pirate
Vought F6U Pirate
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač námořnictva USA, který měl přídavné spalování a kompozitní konstrukci. Byl zařazen do sériové výroby, ale nikdy se nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
100 | 65% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
182 | 54% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
144 | 58% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
73 | 55% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
2 | 50% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
118 | 55% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
226 | 63% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
26 | 50% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
50 | 66% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
37 | 73% | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
60 | 65% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
74 | 53% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
61 | 54% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
90 | 52% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
89 | 62% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
53 | 75% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
30 | 70% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang IA
North American Mustang IA
|
11 | 73% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Mustang I, kterou do Británie dodávala společnost American Aviation. Letoun měl silný kanón, který nahrazoval kulomety, jimiž byla vybavena předchozí verze. Královskému letectvu bylo dodáno celkem 93 letounů v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
41 | 59% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
48 | 65% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
50 | 64% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
47 | 60% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
71 | 59% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
15 | 87% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
201 | 55% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
71 | 56% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
46 | 78% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
40 | 57% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
15 | 73% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
1 | 100% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
65 | 63% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
36 | 69% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
9 | 67% | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
2 | 100% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
25 | 72% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
38 | 68% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
33 | 79% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
38 | 68% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
36 | 47% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
17 | 71% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
58 | 53% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
14 | 64% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
12 | 75% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36C Hawk
Curtiss P-36C Hawk
|
185 | 65% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jedna z raných úprav P-36 Hawk. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno 30 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
117 | 64% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
29 | 79% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
64 | 69% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
27 | 52% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
148 | 68% | 11 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
113 | 66% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
69 | 57% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-18
Mitsubishi Ki-18
|
8 | 88% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Pozemní úprava palubního námořního stíhače A5M. Zkouškami prošel v letech 1935–1936, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože japonská armáda dávala přednost letounu Ki-10. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
30 | 73% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
123 | 73% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
12 | 75% | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
118 | 74% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
22 | 73% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
26 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
41 | 73% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Brewster F2A-1 Buffalo
Brewster F2A-1 Buffalo
|
69 | 58% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Raná verze F2A Buffalo. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno pro americké námořnictvo 11 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
19 | 74% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
24 | 75% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
TsKB I-7
TsKB I-7
|
15 | 67% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
9 | 67% | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-10
Kawasaki Ki-10
|
16 | 75% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběný dvouplošný stíhač, který využívala japonská armáda. Poprvé vzlétl v březnu 1935. Do bojů se zapojil v Číně a během sovětsko-japonského konfliktu u Chalchyn Gol. Celkem se vyrobilo přibližně 600 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
33 | 67% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
36 | 75% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
6 | 83% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
12 | 67% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
28 | 68% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
73 | 75% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
120 | 82% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 42 | 2,642 | 64% | 11 | 11 | ||||||||||||||||
|
X
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
10 | 70% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
49 | 59% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
120 | 60% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
93 | 69% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
142 | 69% | 7 | 11 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
13 | 38% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
166 | 60% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
52 | 60% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
84 | 51% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
459 | 62% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
82 | 72% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
39 | 62% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
109 | 54% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
72 | 61% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
31 | 77% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
246 | 60% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
80 | 50% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
32 | 66% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
20 | 80% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
29 | 48% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
314 | 66% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
21 | 71% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Republic P-43 Lancer
Republic P-43 Lancer
|
16 | 75% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1940. Letoun se zapojil do bojů v Číně. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 272 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
6 | 67% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
1 | 100% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
38 | 66% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
21 | 62% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
6 | 100% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Seversky P-35
Seversky P-35
|
8 | 75% | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v srpnu 1935. Celkem bylo vyrobeno asi 200 letadel, a to včetně experimentálních a exportních verzí. Používal se v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
12 | 67% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
13 | 69% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
24 | 83% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss F11C-2
Curtiss F11C-2
|
6 | 83% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhací bombardér. Od roku 1932 do roku 1933 bylo pro námořnictvo USA vyrobeno celkem 28 letadel. Byla vyvážena pod označením Hawk II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
29 | 76% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Boeing P-26 Peashooter
Boeing P-26 Peashooter
|
9 | 100% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA, aby nahradil stíhače Boeing Р-12. Celkem bylo vyrobeno 151 letadel. Používal se v druhé čínsko-japonské válce a v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
17 | 71% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Hawker Demon
Hawker Demon
|
16 | 69% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
15 | 73% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
16 | 69% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
76 | 74% | 7 | 7 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
32 | 62% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
18 | 72% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 22 | 1,559 | 64% | 10 | 6 | ||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
6 | 67% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
6 | 50% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
82 | 61% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
88 | 56% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
78 | 73% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
79 | 67% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
1 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
103 | 68% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
76 | 79% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
81 | 57% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
24 | 75% | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
186 | 59% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
76 | 53% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
25 | 76% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
46 | 65% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
87 | 54% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
201 | 70% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
94 | 65% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
52 | 58% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
99 | 69% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
38 | 74% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
31 | 61% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 21 | 1,431 | 57% | 9 | 23 | ||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
10 | 40% | 2 | 9 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
120 | 50% | 4 | 19 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
157 | 54% | 6 | 21 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
57 | 58% | 2 | 12 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
29 | 62% | 4 | 10 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
119 | 63% | 4 | 23 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
149 | 54% | 3 | 17 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
55 | 53% | 6 | 12 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
134 | 53% | 7 | 12 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
27 | 59% | 6 | 10 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
69 | 65% | 7 | 9 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
122 | 52% | 5 | 16 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
52 | 48% | 7 | 14 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
101 | 54% | 3 | 14 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
18 | 78% | 4 | 11 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
31 | 58% | 5 | 11 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
63 | 67% | 9 | 21 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
29 | 72% | 9 | 17 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
67 | 61% | 6 | 18 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
7 | 86% | 1 | 7 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Henschel Hs 123
Henschel Hs 123
|
15 | 73% | 9 | 7 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v květnu 1935. Úspěšně se využíval k přímé letecké podpoře během španělské občanské války a 2. světové války. Celkem se vyrobilo asi 260 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
