-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3343
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3343
Odehráno bitev před vydáním
561712,456 / 5,060
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.84 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Uděluje se za účast v Supertestu po dobu 9 měsíců.
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během uzavřeného Beta testu World of Warplanes.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za účast v akci „Zimní kampaň“ v letech 2015 - 2016.
| Odehráno bitev | 8,953 |
| Vítězství | 5,610 (62.66%) |
| Remízy | 35 (0%) |
| Porážek | 3,308 (37%) |
| Přežito bitev | 3,893 (43%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 575 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 3,932 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 9 |
| Zničeno cílů | 21 |
| Bodů za asistenci | 6 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 2 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 4,951 |
| Poškození způsobené cílům | 72,616 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 8 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
| Stíhače | 3,672 (42%) |
| Víceúčelové stíhače | 1,835 (20%) |
| Těžké stíhače | 1,588 (18%) |
| Bitevníky | 1,843 (20%) |
| SSSR | 2,542 (29%) |
| Německo | 2,156 (24%) |
| USA | 2,088 (23%) |
| Japonsko | 854 (10%) |
| Británie | 913 (10%) |
| Čína | 289 (3%) |
| Evropa | 96 (1%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 98 | 3,672 | 64% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
|
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
4 | 25% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
36 | 56% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Vought F6U Pirate
Vought F6U Pirate
|
17 | 65% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač námořnictva USA, který měl přídavné spalování a kompozitní konstrukci. Byl zařazen do sériové výroby, ale nikdy se nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
74 | 53% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
104 | 60% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
15 | 73% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
26 | 77% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
42 | 57% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
29 | 72% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Curtiss XF15C
Curtiss XF15C
|
15 | 27% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp stíhače s kombinovaným pohonem. Byla vyrobena celkem 3 letadla. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
16 | 75% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Shenyang JL-1A-37
Shenyang JL-1A-37
|
15 | 73% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Odvozený od cvičného letadla JJ-1. Nikdy neprošel fází hrubých náčrtů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
48 | 65% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
42 | 62% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
69 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
36 | 83% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
44 | 68% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51K Mustang
North American P-51K Mustang
|
19 | 58% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
V Dallasu vyrobená verze letounu P-51D. Po skončení 2. světové války se vyvážel do různých zemí včetně Číny, kde sloužil v čínském nacionalistickém letectvu. Celkem bylo vyrobeno 1 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Kostikov 302
Kostikov 302
|
9 | 44% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač, poháněný raketou na kapalné palivo a náporovými motory, jehož konstrukce byla poprvé navržena v roce 1940. Letadlo bylo vyvinuto v letech 1942 – 1944. Byl vyroben kluzákový prototyp. Projekt byl v roce 1944 přerušen, protože motory nebyly připraveny k výrobě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
21 | 62% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
54 | 65% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
142 | 50% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
22 | 64% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
69 | 62% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
162 | 59% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang Mk.I
North American Mustang Mk.I
|
48 | 56% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý ve Spojených státech na žádost Královského letectva. Další úpravy skončily vytvořením stíhače P-51 Mustang a bitevníku A-36 Apache. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
38 | 68% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
82 | 59% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
39 | 44% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
108 | 54% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
65 | 62% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
2 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-39Q-15 Airacobra
P-39Q-15 Airacobra
|
66 | 47% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Značný počet letadel P-39 Airacobra byl dodán do SSSR v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu. Letoun P-39Q-15 byl lehčí verzí, která neměla zbraně namontované v křídlech. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
72 | 56% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
70 | 59% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
85 | 64% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
198 | 69% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Miles M.20
Miles M.20
|
6 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako zjednodušená úprava pro sériovou výrobu. Zkouškami prošel v letech 1940–1941, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
60 | 68% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Arsenal-Delanne AD 10C2
Arsenal-Delanne AD 10C2
|
2 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj tohoto dvoumístného stíhače s tandemovým uspořádáním křídel byl zahájen společností Arsenal v roce 1939. Prototyp byl dokončen během okupace Francie. Zkoušky letadla proběhly v létě roku 1941, ale bylo rozhodnuto, že do sériové výroby zařazeno nebude. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
CAC CA-12 Boomerang
CAC CA-12 Boomerang
|
18 | 67% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač, navržený a vyráběný v Austrálii, který vycházel z letounu CA-1 Wirraway. Celkem bylo v letech 1942–1945 vyrobeno 250 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
2 | 50% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
93 | 62% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Chance-Vought XF4U-1
Chance-Vought XF4U-1
|
55 | 67% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Původní prototyp slavného F4U Corsair. Poprvé vzlétl 29. května 1940 a předvedl dobré letové výkony. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XFL-1 Airabonita
XFL-1 Airabonita
|
30 | 47% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp palubní verze letounu P-39 Airacobra, který poprvé vzlétl v květnu 1940. Byl zkoušen jako nový stíhač pro námořnictvo USA, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s F4U Corsair. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
30 | 73% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin I-21 (TsKB-32)
Iljušin I-21 (TsKB-32)
|
26 | 81% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního stíhače, vybaveného motorem M-34, který měl odpařovací chlazení. Letové zkoušky nebyly nikdy dokončeny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
72 | 69% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
81 | 72% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
18 | 56% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M3 (experimental)
Mitsubishi A6M3 (experimental)
|
4 | 25% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik A6M3 bylo experimentálně vybaveno 30mm kanónem Type 2. Nicméně, zkoušky odhalily, že zpětný ráz 30mm kanónu byl příliš silný. Ve výsledku bylo od záměru na vybavení sériově vyráběných A6M tímto kanónem upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
33 | 67% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
58 | 59% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
19 | 63% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
68 | 60% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XP-77
XP-77
|
53 | 74% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Nízkonákladový stíhač vyvinutý jako řešení nedostatku lehkých kovových slitin používaných v letectví. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
32 | 66% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Seversky 2PA
Seversky 2PA
|
15 | 73% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-35 jako dvoumístný eskortní stíhač pro doprovod bombardérů. Navzdory dobrým letovým vlastnostem nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
25 | 76% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
40 | 70% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
52 | 75% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Grumman XF4F-3
Grumman XF4F-3
|
84 | 60% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1939. Vylepšená verze stíhače byla zařazena do služby v americkém námořnictvu jako F4F Wildcat. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
45 | 73% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
2 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
60 | 68% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
30 | 77% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
45 | 73% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Caudron-Renault C.714
Caudron-Renault C.714
|
30 | 77% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinutý na základě závodního letounu. Používal se během tažení ve Francii v roce 1940. Celkem bylo vyrobeno asi 90 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
28 | 54% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Fairey Fantome
Fairey Fantome
|
29 | 69% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na vývoz do vzdušných sil Belgie. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy, které prošly zkouškami ve Velké Británii, Belgii a SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-18
Mitsubishi Ki-18
|
10 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Pozemní úprava palubního námořního stíhače A5M. Zkouškami prošel v letech 1935–1936, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože japonská armáda dávala přednost letounu Ki-10. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
55 | 78% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
19 | 79% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
7 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
6 | 83% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
8 | 75% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Breda Ba.27 Metallico
Breda Ba.27 Metallico
|
17 | 82% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržen jako vysokorychlostní jedno-plošný stíhač pro italské letectvo. Ba.27M nebyl přijat do služby a proto bylo nabízen pro export. Využívalo ho čínské letectvo během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
11 | 64% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
21 | 71% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Brewster F2A-1 Buffalo
Brewster F2A-1 Buffalo
|
45 | 76% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná verze F2A Buffalo. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno pro americké námořnictvo 11 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
13 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
11 | 36% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-15bis DM-2
Polikarpov I-15bis DM-2
|
15 | 93% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného I-15 s náporovými motory pro dosažení lepší stoupavosti. Zkoušeno v letech 1939-1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
3 | 33% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
TsKB I-7
TsKB I-7
|
30 | 67% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
15 | 80% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-10
Kawasaki Ki-10
|
1 | 100% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběný dvouplošný stíhač, který využívala japonská armáda. Poprvé vzlétl v březnu 1935. Do bojů se zapojil v Číně a během sovětsko-japonského konfliktu u Chalchyn Gol. Celkem se vyrobilo přibližně 600 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
1 | 100% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
12 | 75% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
35 | 66% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
23 | 70% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
5 | 40% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk II
Curtiss Hawk II
|
16 | 81% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Exportní verze stíhače F11C. Hodně byl využíván během Druhé čínsko-japonské války. Některá letadla byla vyrobena přímo v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
14 | 79% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
9 | 33% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
2 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 67
Arado Ar 67
|
15 | 67% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil Ar 65. Poprvé vzlétl na podzim roku 1933. Byl překonán konkurenčním Ar 68 a nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
5 | 40% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 44 | 1,835 | 62% | 8 | 9 | ||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
56 | 41% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
103 | 58% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
108 | 56% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
32 | 78% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
40 | 52% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-260
Mikojan-Gurevič I-260
|
6 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě německých motorů BMW 003. Některé z jeho konceptů byly později využity při konstrukci letadla MiG-9. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 109 TL
Messerschmitt Me 109 TL
|
19 | 79% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán byl vytvořen na základě Bf 109 a zahrnoval proudový motor. Představen v lednu 1943 jako záloha pro Me 262. Projekt byl přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
153 | 54% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
24 | 75% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 A-8/R2
Focke-Wulf Fw 190 A-8/R2
|
48 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Verze nejvíce vyráběné varianty letounu Fw 190, která měla silnější zbraně namontované v křídlech. Byl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
140 | 54% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi J4M Senden
Mitsubishi J4M Senden
|
85 | 65% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako vysokorychlostní přepadový stíhač. Zpoždění ve vývoji donutilo Japonské císařské námořnictvo projekt přerušit ve prospěch J7W1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
47 | 66% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
67 | 69% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
71 | 46% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
145 | 69% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
29 | 69% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
81 | 67% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
45 | 51% | 8 | 9 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
34 | 76% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
65 | 57% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
22 | 82% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
105 | 63% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
42 | 67% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
75 | 76% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Republic P-43 Lancer
Republic P-43 Lancer
|
12 | 42% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1940. Letoun se zapojil do bojů v Číně. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 272 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Arado Ar 197
Arado Ar 197
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední německý stíhací dvouplošník. Navržený pro námořní operace na nikdy nedokončené letadlové lodi Graf Zeppelin. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
21 | 76% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
13 | 77% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Seversky P-35
Seversky P-35
|
7 | 43% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v srpnu 1935. Celkem bylo vyrobeno asi 200 letadel, a to včetně experimentálních a exportních verzí. Používal se v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
48 | 67% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
14 | 43% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
20 | 70% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss F11C-2
Curtiss F11C-2
|
15 | 87% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhací bombardér. Od roku 1932 do roku 1933 bylo pro námořnictvo USA vyrobeno celkem 28 letadel. Byla vyvážena pod označením Hawk II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
4 | 75% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-5 ShKAS
Polikarpov I-5 ShKAS
|
19 | 63% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Pro zvýšení palebné síly byly kulomety PV-1 na některých stíhačích I-5 nahrazeny kulomety ShKAS, které měly vyšší kadenci. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Boeing P-26 Peashooter
Boeing P-26 Peashooter
|
3 | 67% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA, aby nahradil stíhače Boeing Р-12. Celkem bylo vyrobeno 151 letadel. Používal se v druhé čínsko-japonské válce a v počáteční fázi války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
5 | 60% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Hawker Demon
Hawker Demon
|
5 | 80% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
2 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
1 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 25 | 1,588 | 63% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
47 | 68% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
81 | 58% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
78 | 71% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
13 | 69% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
58 | 53% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
122 | 63% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Fisher XP-75 Eagle
Fisher XP-75 Eagle
|
58 | 69% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako těžký doprovodný stíhač. Prototypy XP-75 prošly zkouškami v letech 1943–1944, ale nikdy nebyly zařazeny do sériové výroby. Celkem bylo vyrobeno 13 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
135 | 50% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
84 | 65% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
120 | 62% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
78 | 63% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
46 | 59% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
38 | 66% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
40 | 68% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
90 | 67% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
102 | 60% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
SNCASE SE 100
SNCASE SE 100
|
7 | 57% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt těžkého stíhače, který nesl silnou útočnou i obrannou výzbroj. Poprvé vzlétl v březnu 1939. Vývoj byl kvůli okupaci Francie v roce 1940 přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
96 | 69% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
73 | 59% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
36 | 56% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
65 | 82% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
66 | 62% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
29 | 48% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
17 | 71% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
9 | 89% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 27 | 1,843 | 62% | 7 | 21 | ||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
21 | 76% | 3 | 19 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
92 | 57% | 4 | 13 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
198 | 58% | 4 | 21 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
SNCAC NC 1070
SNCAC NC 1070
|
42 | 52% | 4 | 18 | ||||||||||||||||
|
Útočný letoun, navržený pro širokou škálu misí. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v letech 1947–1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
90 | 57% | 3 | 15 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
84 | 57% | 4 | 9 | ||||||||||||||||
|
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Ilyushin IL-10M
Ilyushin IL-10M
|
56 | 70% | 3 | 11 | ||||||||||||||||
|
Úprava IL-10, díky které měl letoun vyšší palebnou sílu a vylepšené řízení. IL-10M byl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
66 | 64% | 3 | 18 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
61 | 59% | 3 | 13 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
160 | 62% | 7 | 14 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
200 | 53% | 5 | 13 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
16 | 75% | 2 | 11 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
77 | 60% | 4 | 12 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
15 | 67% | 2 | 10 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
36 | 56% | 4 | 6 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
138 | 66% | 5 | 12 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
116 | 71% | 7 | 13 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
191 | 66% | 5 | 13 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
34 | 68% | 4 | 9 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin BSh-1
Kočerigin BSh-1
|
13 | 69% | 3 | 14 | ||||||||||||||||
|
V roce 1936 zakoupil Sovětský svaz od USA výrobní licenci na útočný bombardér Vultee V-11. V letech 1937–1939 prošel zkouškami pod označením BŠ-1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
17 | 65% | 3 | 5 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
20 | 45% | 4 | 10 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137 V1
Blohm und Voss Ha 137 V1
|
23 | 61% | 5 | 14 | ||||||||||||||||
|
Průkopnický prototyp firmy Blohm und Voss, Ha 137, poprvé vzlétl v dubnu 1935. Hlavním rozdílem oproti pozdějším úpravám bylo to, že byl vybaven motorem BMW 132. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
24 | 96% | 6 | 11 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
15 | 47% | 3 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
31 | 77% | 4 | 10 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
7 | 29% | 3 | 5 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
