Účet vytvořen: .
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3810
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3810
51,272 / 30,643
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
1.45 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za zničení minimálně 7 nepřátelských letadel a získání minimálně 15 bodů za ničení nepřátelských pozemních cílů v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení minimálně 3 nepřátelských letadel v jedné bitvě. Počítání se vynuluje, pokud je hráčovo letadlo zničeno.
K dispozici pouze v bitvě proti botům.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za účast v akci „Spoutaný blesk“ v roce 2015.
Odehráno bitev | 43,852 |
Vítězství | 22,188 (50.60%) |
Remízy | 252 (1%) |
Porážek | 21,412 (49%) |
Přežito bitev | 13,209 (30%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 609 |
Maximum zkušeností za bitvu | 4,534 |
Nepřátelských letadel zničeno | 11 |
Zničeno cílů | 32 |
Bodů za asistenci | 7 |
Nepřátelských letadel zničených střelcem | 4 |
Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 7,811 |
Poškození způsobené cílům | 131,046 |
Cílů zničeno pomocí raket | 8 |
Cílů zničeno pomocí bomb | 7 |
Stíhače | 17,035 (39%) |
Víceúčelové stíhače | 5,792 (13%) |
Těžké stíhače | 5,044 (12%) |
Bitevníky | 15,970 (36%) |
SSSR | 18,528 (42%) |
Německo | 10,523 (24%) |
USA | 5,512 (13%) |
Japonsko | 6,249 (14%) |
Británie | 2,237 (5%) |
Čína | 741 (2%) |
Evropa | 51 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
Stíhače 69 | 17,035 | 50% | 11 | 8 | ||||||||||||||||
X
![]()
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
101 | 49% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Tachikawa Ki-162-III
Tachikawa Ki-162-III
|
23 | 39% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Kvůli konci 2. světové války nebyl projekt Ki-162 dokončen až do fáze, kdy by byl připraven k boji. Další rozvoj je pouze hypotetický a vychází z úrovně technologie dostupné v té době v Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
68 | 35% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Tachikawa Ki-162-I
Tachikawa Ki-162-I
|
141 | 48% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Na jaře roku 1945 Německo poskytlo Japonsku informace o proudovém stíhači Heinkel He 162. Podle některých zdrojů byl v Japonsku zahájen vývoj stíhače s podobnými vlastnostmi, ale do konce 2. světové války nebyl dokončen ani model. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
277 | 35% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
99 | 34% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
371 | 43% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
654 | 42% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
217 | 53% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
125 | 52% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
1,191 | 45% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
104 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
44 | 45% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
29 | 52% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
42 | 48% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
403 | 47% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
69 | 54% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
71 | 42% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
88 | 41% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
64 | 44% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
100 | 49% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
819 | 50% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
635 | 45% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
North American Mustang IA
North American Mustang IA
|
152 | 56% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Mustang I, kterou do Británie dodávala společnost American Aviation. Letoun měl silný kanón, který nahrazoval kulomety, jimiž byla vybavena předchozí verze. Královskému letectvu bylo dodáno celkem 93 letounů v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
29 | 31% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
274 | 52% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
151 | 53% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
295 | 48% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
249 | 51% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
172 | 47% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
668 | 47% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
828 | 52% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Miles M.20
Miles M.20
|
211 | 49% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Navržený jako zjednodušená úprava pro sériovou výrobu. Zkouškami prošel v letech 1940–1941, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
118 | 46% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
37 | 49% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Vickers Venom
Vickers Venom
|
69 | 48% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
515 | 48% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
32 | 47% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
XFL-1 Airabonita
XFL-1 Airabonita
|
105 | 39% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
Prototyp palubní verze letounu P-39 Airacobra, který poprvé vzlétl v květnu 1940. Byl zkoušen jako nový stíhač pro námořnictvo USA, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s F4U Corsair. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
273 | 55% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
158 | 42% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
47 | 55% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
145 | 55% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
222 | 53% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
113 | 61% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
54 | 48% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
132 | 56% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
154 | 49% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
220 | 46% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
46 | 57% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
2,382 | 52% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
73 | 60% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
431 | 53% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
41 | 63% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi Ki-18
Mitsubishi Ki-18
|
50 | 50% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Pozemní úprava palubního námořního stíhače A5M. Zkouškami prošel v letech 1935–1936, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože japonská armáda dávala přednost letounu Ki-10. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
42 | 64% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
256 | 59% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
318 | 53% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
6 | 33% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
5 | 40% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
309 | 53% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Breda Ba.27 Metallico
Breda Ba.27 Metallico
|
49 | 53% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Navržen jako vysokorychlostní jedno-plošný stíhač pro italské letectvo. Ba.27M nebyl přijat do služby a proto bylo nabízen pro export. Využívalo ho čínské letectvo během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
18 | 72% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
96 | 49% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
28 | 57% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
1,183 | 56% | 8 | 8 | ||||||||||||||||
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
208 | 58% | 10 | 6 | ||||||||||||||||
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
317 | 62% | 11 | 5 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
19 | 53% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 30 | 5,792 | 49% | 9 | 7 | ||||||||||||||||
X
![]()
Blohm und Voss P.215.02
Blohm und Voss P.215.02
|
42 | 29% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Byl navržen na základě konceptu BV P.212. V březnu 1945 Luftwaffe projekt schválila a doporučila výrobu prototypu. Do konce 2. světové války však byly provedeny pouze teoretické výpočty specifikací nového letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Republic F-84F Thunderstreak
Republic F-84F Thunderstreak
|
40 | 42% | 3 | 3 | ||||||||||||||||
Verze letounu F-84E se šípovitým křídlem a novým motorem. Poprvé vzlétl v červnu 1950. Ve stíhací verzi bylo vyrobeno celkem 2 711 letounů F-84F. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
261 | 48% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
96 | 42% | 4 | 5 | ||||||||||||||||
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Alexejev I-215
Alexejev I-215
|
12 | 42% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen na základě letounu I-211 se změnami provedenými v motorech a kombinaci zbraní. Kvůli rozhodnutí soustředit se na vývoj stíhačů z Mikojanovi a Jakovlevovi konstrukční kanceláře nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
183 | 49% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Alexejev I-211
Alexejev I-211
|
20 | 35% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vývoj začal v roce 1946. Prototyp poprvé vzlétl 5. září 1947. Koncept letadla byl neustále vylepšován. Další rozvoj projektu vedl k vytvoření I-215. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Republic F-84B Thunderjet
Republic F-84B Thunderjet
|
240 | 39% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut, aby nahradil stíhače P-47 Thunderbolt, které sloužily ve vzdušných silách USA. Poprvé vzlétl v únoru 1946. Během války v Koreji se úspěšně využíval jako stíhací bombardér. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
387 | 49% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
113 | 47% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Republic XP-72
Republic XP-72
|
480 | 48% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
70 | 44% | 4 | 5 | ||||||||||||||||
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
460 | 46% | 5 | 6 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
133 | 43% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
551 | 52% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
786 | 49% | 9 | 5 | ||||||||||||||||
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
270 | 48% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
203 | 44% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
22 | 55% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
68 | 44% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
755 | 54% | 7 | 7 | ||||||||||||||||
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Republic P-43 Lancer
Republic P-43 Lancer
|
8 | 38% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1940. Letoun se zapojil do bojů v Číně. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 272 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
87 | 55% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
46 | 65% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
98 | 58% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
71 | 46% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
60 | 48% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
8 | 38% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
63 | 63% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
159 | 60% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 15 | 5,044 | 48% | 10 | 11 | ||||||||||||||||
X
![]()
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
372 | 45% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
XF-90
XF-90
|
209 | 34% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
576 | 44% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
186 | 44% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
347 | 47% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
1,059 | 46% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
243 | 52% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Arsenal VB 10
Arsenal VB 10
|
23 | 48% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vývoj byl zahájen před okupací Francie. Prototyp poprvé vzlétl v létě roku 1945. Celkem bylo objednáno 200 letounů. Nicméně, kvůli vývoji proudových letadel a sníženému zájmu o tento projekt, byly vyrobeny pouze dva prototypy a série 4 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
487 | 48% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
117 | 41% | 5 | 7 | ||||||||||||||||
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
320 | 52% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
168 | 44% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
98 | 45% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
816 | 61% | 10 | 11 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
23 | 57% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bitevníky 14 | 15,970 | 53% | 10 | 32 | ||||||||||||||||
X
![]()
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
1,786 | 49% | 6 | 30 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
5,481 | 51% | 6 | 30 | ||||||||||||||||
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
2,733 | 53% | 6 | 26 | ||||||||||||||||
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
250 | 47% | 3 | 10 | ||||||||||||||||
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
29 | 55% | 5 | 13 | ||||||||||||||||
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
2,594 | 54% | 6 | 17 | ||||||||||||||||
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
111 | 51% | 4 | 9 | ||||||||||||||||
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
125 | 53% | 2 | 11 | ||||||||||||||||
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
182 | 47% | 3 | 12 | ||||||||||||||||
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
45 | 64% | 2 | 15 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
72 | 56% | 2 | 16 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
575 | 52% | 8 | 16 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
1,729 | 60% | 10 | 32 | ||||||||||||||||
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Henschel Hs 123
Henschel Hs 123
|
258 | 60% | 8 | 17 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v květnu 1935. Úspěšně se využíval k přímé letecké podpoře během španělské občanské války a 2. světové války. Celkem se vyrobilo asi 260 letadel. Popis letadla
|