Účet vytvořen: .
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 3836
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 3836
Odehráno bitev před vydáním
80422,893 / 13,276
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
1.33 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během otevřeného Beta testu World of Warplanes.
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za účast v akci „Spoutaný blesk“ v roce 2015.
Odehráno bitev | 20,481 |
Vítězství | 11,229 (54.83%) |
Remízy | 84 (0%) |
Porážek | 9,168 (45%) |
Přežito bitev | 7,205 (35%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 501 |
Maximum zkušeností za bitvu | 3,979 |
Nepřátelských letadel zničeno | 11 |
Zničeno cílů | 26 |
Bodů za asistenci | 5 |
Nepřátelských letadel zničených střelcem | 5 |
Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 5,576 |
Poškození způsobené cílům | 103,477 |
Cílů zničeno pomocí raket | 7 |
Cílů zničeno pomocí bomb | 7 |
Stíhače | 6,955 (34%) |
Víceúčelové stíhače | 2,079 (10%) |
Těžké stíhače | 6,353 (31%) |
Bitevníky | 5,089 (25%) |
SSSR | 5,545 (27%) |
Německo | 7,306 (36%) |
USA | 3,417 (17%) |
Japonsko | 1,269 (6%) |
Británie | 2,870 (14%) |
Čína | 69 (0%) |
Evropa | 0 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
Stíhače 60 | 6,955 | 54% | 8 | 8 | ||||||||||||||||
X
![]()
Supermarine Swift
Supermarine Swift
|
85 | 39% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v prosinci 1948. Nikdy nebyl nasazen v boji. Celkem bylo vyrobeno 197 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
535 | 52% | 6 | 8 | ||||||||||||||||
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
81 | 46% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
North American FJ-1 Fury
North American FJ-1 Fury
|
115 | 38% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
První funkční palubní proudový stíhač námořnictva USA. Později se stal základem pro známý F-86. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
65 | 52% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
406 | 58% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
90 | 47% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
177 | 44% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
279 | 50% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
276 | 53% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
74 | 39% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
200 | 54% | 6 | 7 | ||||||||||||||||
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
93 | 51% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
241 | 47% | 5 | 8 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
16 | 19% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
12 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
499 | 57% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
20 | 45% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
86 | 52% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
142 | 64% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
424 | 53% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
23 | 65% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
570 | 62% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
14 | 57% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
17 | 76% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
185 | 51% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
53 | 68% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
78 | 38% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
42 | 50% | 3 | 3 | ||||||||||||||||
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
150 | 53% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
184 | 58% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
32 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss P-36C Hawk
Curtiss P-36C Hawk
|
8 | 38% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Jedna z raných úprav P-36 Hawk. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno 30 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
158 | 48% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
322 | 64% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
154 | 56% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
208 | 56% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
24 | 50% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
23 | 22% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
10 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi Ki-18
Mitsubishi Ki-18
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Pozemní úprava palubního námořního stíhače A5M. Zkouškami prošel v letech 1935–1936, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože japonská armáda dávala přednost letounu Ki-10. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
31 | 55% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
16 | 44% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
9 | 78% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
3 | 33% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
62 | 58% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
14 | 57% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
237 | 61% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
6 | 17% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
37 | 59% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
8 | 62% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
2 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
TsKB I-7
TsKB I-7
|
6 | 17% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
4 | 25% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
76 | 71% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
3 | 67% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
151 | 62% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
11 | 45% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
106 | 55% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 32 | 2,079 | 54% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
IX
![]()
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
37 | 38% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
92 | 53% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Republic XP-72
Republic XP-72
|
65 | 46% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
89 | 42% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
7 | 43% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
72 | 51% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
100 | 55% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
116 | 49% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi J4M Senden
Mitsubishi J4M Senden
|
177 | 48% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Navržený jako vysokorychlostní přepadový stíhač. Zpoždění ve vývoji donutilo Japonské císařské námořnictvo projekt přerušit ve prospěch J7W1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
69 | 46% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
6 | 33% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
35 | 57% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
57 | 46% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
126 | 62% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
50 | 54% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
88 | 57% | 5 | 6 | ||||||||||||||||
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
18 | 50% | 2 | 4 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
291 | 62% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
75 | 57% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
51 | 59% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
45 | 62% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
2 | 100% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Grumman F3F
Grumman F3F
|
15 | 40% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
201 | 55% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
2 | 100% | 2 | 2 | ||||||||||||||||
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss F11C-2
Curtiss F11C-2
|
21 | 57% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Palubní stíhací bombardér. Od roku 1932 do roku 1933 bylo pro námořnictvo USA vyrobeno celkem 28 letadel. Byla vyvážena pod označením Hawk II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
4 | 25% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
22 | 59% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
99 | 53% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
2 | 50% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
11 | 64% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Boeing P-12
Boeing P-12
|
34 | 68% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 22 | 6,353 | 57% | 11 | 10 | ||||||||||||||||
X
![]()
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
78 | 40% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
187 | 42% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
36 | 44% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Westland P.1056
Westland P.1056
|
63 | 33% | 4 | 7 | ||||||||||||||||
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
165 | 48% | 5 | 7 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
178 | 52% | 5 | 6 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
131 | 46% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
107 | 46% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
93 | 48% | 5 | 9 | ||||||||||||||||
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
34 | 32% | 3 | 10 | ||||||||||||||||
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
39 | 46% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
122 | 58% | 5 | 7 | ||||||||||||||||
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
1,979 | 57% | 10 | 10 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
112 | 61% | 8 | 7 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
352 | 57% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
277 | 58% | 5 | 6 | ||||||||||||||||
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
629 | 63% | 11 | 3 | ||||||||||||||||
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
870 | 61% | 10 | 4 | ||||||||||||||||
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
145 | 63% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
256 | 57% | 7 | 8 | ||||||||||||||||
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
2 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
498 | 65% | 8 | 9 | ||||||||||||||||
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bitevníky 24 | 5,089 | 53% | 6 | 26 | ||||||||||||||||
X
![]()
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
340 | 45% | 4 | 15 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
29 | 45% | 3 | 9 | ||||||||||||||||
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
910 | 50% | 6 | 26 | ||||||||||||||||
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
365 | 50% | 3 | 22 | ||||||||||||||||
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
102 | 53% | 4 | 16 | ||||||||||||||||
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
279 | 52% | 3 | 17 | ||||||||||||||||
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
117 | 50% | 4 | 11 | ||||||||||||||||
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
237 | 50% | 4 | 16 | ||||||||||||||||
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
428 | 55% | 5 | 25 | ||||||||||||||||
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
40 | 45% | 4 | 8 | ||||||||||||||||
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
356 | 59% | 6 | 14 | ||||||||||||||||
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
59 | 59% | 3 | 8 | ||||||||||||||||
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
13 | 54% | 3 | 9 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
333 | 53% | 4 | 15 | ||||||||||||||||
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
302 | 54% | 5 | 15 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
99 | 62% | 4 | 14 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
531 | 56% | 6 | 18 | ||||||||||||||||
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
15 | 53% | 4 | 7 | ||||||||||||||||
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
195 | 58% | 6 | 14 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
17 | 71% | 3 | 17 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
7 | 57% | 6 | 8 | ||||||||||||||||
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
309 | 57% | 6 | 11 | ||||||||||||||||
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
5 | 60% | 1 | 8 | ||||||||||||||||
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Henschel Hs 123
Henschel Hs 123
|
1 | 0% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v květnu 1935. Úspěšně se využíval k přímé letecké podpoře během španělské občanské války a 2. světové války. Celkem se vyrobilo asi 260 letadel. Popis letadla
|