Účet vytvořen: .
56,804 / 16,605
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.10 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za zničení minimálně 7 nepřátelských letadel a získání minimálně 15 bodů za ničení nepřátelských pozemních cílů v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se za zničení minimálně 3 nepřátelských letadel v jedné nebo v několika bitvách.
Počítání se vynulovalo, pokud bylo hráčovo letadlo zničeno.
Byla k dispozici pouze ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za splnění mise „Ofenziva“.
Odehráno bitev | 28,990 |
Vítězství | 16,940 (58.43%) |
Remízy | 127 (0%) |
Porážek | 11,923 (41%) |
Přežito bitev | 12,385 (43%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 848 |
Maximum zkušeností za bitvu | 6,376 |
Nepřátelských letadel zničeno | 11 |
Zničeno cílů | 7 |
Bodů za asistenci | 6 |
Nepřátelských letadel zničených střelcem | 1 |
Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 8,342 |
Poškození způsobené cílům | 16,494 |
Cílů zničeno pomocí raket | 4 |
Cílů zničeno pomocí bomb | 3 |
Stíhače | 14,509 (50%) |
Víceúčelové stíhače | 7,667 (26%) |
Těžké stíhače | 6,813 (24%) |
Bitevníky | 0 (0%) |
SSSR | 6,952 (24%) |
Německo | 6,165 (21%) |
USA | 3,569 (12%) |
Japonsko | 9,671 (34%) |
Británie | 2,631 (9%) |
Čína | 1 (0%) |
Evropa | 0 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
Stíhače 44 | 14,509 | 59% | 10 | 7 | ||||||||||||||||
X
![]()
Supermarine Swift
Supermarine Swift
|
3 | 67% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v prosinci 1948. Nikdy nebyl nasazen v boji. Celkem bylo vyrobeno 197 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Lavočkin La-15
Lavočkin La-15
|
137 | 47% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Sovětský proudový stíhač první poválečné generace. Byl vyráběný v malém množství. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Jakovlev Jak-30
Jakovlev Jak-30
|
1,721 | 52% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
Vytvořený na základě letounu Jak-25 v roce 1948. První Jakovlevův proudový stíhač, který měl křídla šípového tvaru. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
649 | 52% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
10 | 30% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
61 | 51% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
37 | 59% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
6 | 33% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
33 | 70% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
17 | 71% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
214 | 57% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
319 | 56% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
2 | 0% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
18 | 44% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
343 | 59% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
27 | 41% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
129 | 69% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
216 | 56% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
22 | 41% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
26 | 54% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
281 | 58% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
29 | 48% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
912 | 61% | 10 | 2 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
11 | 45% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
84 | 65% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
248 | 60% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
111 | 54% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
446 | 58% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
244 | 55% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
267 | 57% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
29 | 62% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
53 | 64% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
1,977 | 65% | 10 | 3 | ||||||||||||||||
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
1 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
2 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
66 | 47% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
3,863 | 60% | 10 | 7 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
11 | 45% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
14 | 21% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
256 | 59% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
344 | 58% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
1,268 | 61% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 18 | 7,667 | 59% | 11 | 7 | ||||||||||||||||
X
![]()
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
26 | 50% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
4,794 | 57% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Blohm und Voss P.215.02
Blohm und Voss P.215.02
|
10 | 60% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Byl navržen na základě konceptu BV P.212. V březnu 1945 Luftwaffe projekt schválila a doporučila výrobu prototypu. Do konce 2. světové války však byly provedeny pouze teoretické výpočty specifikací nového letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
20 | 45% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
2 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
57 | 67% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
25 | 56% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
2 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
112 | 56% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
2,394 | 63% | 11 | 7 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
1 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Hawker Demon
Hawker Demon
|
86 | 51% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Boeing P-12
Boeing P-12
|
43 | 44% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
68 | 56% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
11 | 45% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
12 | 50% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
3 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 15 | 6,813 | 58% | 10 | 5 | ||||||||||||||||
X
![]()
XF-90
XF-90
|
34 | 38% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
92 | 49% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
![]()
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
1,770 | 55% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
347 | 56% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
Gloster P.228
Gloster P.228
|
9 | 56% | 2 | 4 | ||||||||||||||||
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
![]()
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
649 | 56% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Westland P.1056
Westland P.1056
|
5 | 60% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
6 | 50% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
198 | 49% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
29 | 59% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
292 | 47% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
2,704 | 63% | 10 | 3 | ||||||||||||||||
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
653 | 57% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
2 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
23 | 43% | 1 | 1 | ||||||||||||||||
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|