Účet vytvořen: .
Pozice: Zpravodajský důstojník
Dní v klanu: 4096
Pozice: Zpravodajský důstojník
Dní v klanu: 4096
15,657 / 4,860
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.45 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za zničení minimálně 7 nepřátelských letadel a získání minimálně 15 bodů za ničení nepřátelských pozemních cílů v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 12 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Udělovala se za zničení minimálně 2 nepřátelských letadel v jedné bitvě pomocí stíhače nebo víceúčelového stíhače.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům a to jen jednou, před vydáním verze 1.9.0.
| Odehráno bitev | 9,133 |
| Vítězství | 5,857 (64.13%) |
| Remízy | 33 (0%) |
| Porážek | 3,243 (36%) |
| Přežito bitev | 4,273 (47%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 535 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 3,276 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 11 |
| Zničeno cílů | 17 |
| Bodů za asistenci | 5 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 2 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 4,011 |
| Poškození způsobené cílům | 37,354 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 8 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 8 |
| Stíhače | 3,544 (39%) |
| Víceúčelové stíhače | 2,042 (22%) |
| Těžké stíhače | 2,868 (32%) |
| Bitevníky | 669 (7%) |
| SSSR | 1,674 (19%) |
| Německo | 2,566 (28%) |
| USA | 2,631 (28%) |
| Japonsko | 1,423 (16%) |
| Británie | 805 (9%) |
| Čína | 24 (0%) |
| Evropa | 0 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 53 | 3,544 | 65% | 10 | 6 | ||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
40 | 62% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
89 | 65% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
27 | 48% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
62 | 81% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
21 | 71% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
243 | 58% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
21 | 71% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
191 | 62% | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
23 | 43% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
97 | 59% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
111 | 63% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
54 | 72% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
128 | 63% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
273 | 64% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
80 | 60% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
160 | 54% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
101 | 74% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Miles M.20
Miles M.20
|
2 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako zjednodušená úprava pro sériovou výrobu. Zkouškami prošel v letech 1940–1941, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
72 | 79% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
3 | 33% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
130 | 69% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Chance-Vought XF4U-1
Chance-Vought XF4U-1
|
4 | 75% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Původní prototyp slavného F4U Corsair. Poprvé vzlétl 29. května 1940 a předvedl dobré letové výkony. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
132 | 73% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
3 | 67% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
24 | 79% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
85 | 58% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
67 | 60% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
177 | 59% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
29 | 62% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36C Hawk
Curtiss P-36C Hawk
|
5 | 80% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z raných úprav P-36 Hawk. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno 30 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
43 | 65% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
48 | 67% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Grumman XF4F-3
Grumman XF4F-3
|
3 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1939. Vylepšená verze stíhače byla zařazena do služby v americkém námořnictvu jako F4F Wildcat. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
553 | 66% | 10 | 3 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
156 | 87% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
63 | 49% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
50 | 74% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
2 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
9 | 44% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
39 | 59% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
18 | 67% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
13 | 62% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
21 | 52% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
10 | 70% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
3 | 33% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
14 | 79% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
5 | 80% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
18 | 67% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
6 | 67% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
6 | 67% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
2 | 100% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
4 | 100% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
4 | 25% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 28 | 2,042 | 60% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
136 | 54% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
181 | 53% | 4 | 6 | ||||||||||||||||
|
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
21 | 57% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
169 | 73% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
302 | 63% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi J4M Senden
Mitsubishi J4M Senden
|
4 | 50% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako vysokorychlostní přepadový stíhač. Zpoždění ve vývoji donutilo Japonské císařské námořnictvo projekt přerušit ve prospěch J7W1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
106 | 59% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
162 | 54% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
79 | 67% | 5 | 6 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
5 | 60% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
145 | 65% | 9 | 5 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
2 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
40 | 68% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
66 | 70% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
133 | 65% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
120 | 50% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
20 | 80% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
188 | 49% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
61 | 64% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
19 | 58% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
15 | 73% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
22 | 55% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Hawker Demon
Hawker Demon
|
3 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
4 | 50% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
9 | 33% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
4 | 75% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
25 | 52% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 21 | 2,868 | 68% | 11 | 15 | ||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
168 | 75% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
92 | 68% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
223 | 60% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
284 | 68% | 7 | 15 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Fisher XP-75 Eagle
Fisher XP-75 Eagle
|
10 | 60% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako těžký doprovodný stíhač. Prototypy XP-75 prošly zkouškami v letech 1943–1944, ale nikdy nebyly zařazeny do sériové výroby. Celkem bylo vyrobeno 13 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
180 | 76% | 7 | 7 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
153 | 59% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
184 | 68% | 8 | 6 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
170 | 62% | 7 | 8 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
25 | 52% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
76 | 78% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
684 | 69% | 11 | 9 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
90 | 68% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
122 | 70% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
85 | 64% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
99 | 84% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
67 | 64% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
86 | 63% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
34 | 71% | 5 | 8 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
2 | 100% | 1 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
34 | 76% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 11 | 669 | 55% | 5 | 17 | ||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
16 | 31% | 2 | 7 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
61 | 52% | 4 | 8 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
325 | 54% | 5 | 17 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
44 | 50% | 3 | 10 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
105 | 62% | 2 | 16 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
74 | 55% | 4 | 13 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
12 | 42% | 3 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
22 | 55% | 3 | 11 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137 V1
Blohm und Voss Ha 137 V1
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Průkopnický prototyp firmy Blohm und Voss, Ha 137, poprvé vzlétl v dubnu 1935. Hlavním rozdílem oproti pozdějším úpravám bylo to, že byl vybaven motorem BMW 132. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
1 | 100% | 0 | 8 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
8 | 88% | 4 | 7 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||