Účet vytvořen: .
Pozice: Výkonný důstojník
Dní v klanu: 4187
Pozice: Výkonný důstojník
Dní v klanu: 4187
Odehráno bitev před vydáním
333938,469 / 5,856
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.26 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Uděluje se za to, že budete jedním z nejlepších hráčů na základě výsledků dosažených během herních akcí s těžkým stíhačem.
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během otevřeného Beta testu World of Warplanes.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se za účast v akci „Spoutaný blesk“ v roce 2015.
| Odehráno bitev | 15,407 |
| Vítězství | 12,128 (78.72%) |
| Remízy | 44 (0%) |
| Porážek | 3,235 (21%) |
| Přežito bitev | 9,551 (62%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,255 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 5,764 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 12 |
| Zničeno cílů | 31 |
| Bodů za asistenci | 7 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 2 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 7,356 |
| Poškození způsobené cílům | 96,344 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 9 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
| Stíhače | 7,351 (48%) |
| Víceúčelové stíhače | 1,592 (10%) |
| Těžké stíhače | 6,179 (40%) |
| Bitevníky | 283 (2%) |
| SSSR | 2,258 (15%) |
| Německo | 5,698 (37%) |
| USA | 5,724 (37%) |
| Japonsko | 665 (4%) |
| Británie | 1,051 (7%) |
| Čína | 9 (0%) |
| Evropa | 0 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 54 | 7,351 | 76% | 12 | 18 | ||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
223 | 78% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Lavočkin La-15
Lavočkin La-15
|
172 | 73% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Sovětský proudový stíhač první poválečné generace. Byl vyráběný v malém množství. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
224 | 80% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
32 | 91% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
512 | 69% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
61 | 77% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
612 | 75% | 8 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Vought F6U Pirate
Vought F6U Pirate
|
1,031 | 77% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač námořnictva USA, který měl přídavné spalování a kompozitní konstrukci. Byl zařazen do sériové výroby, ale nikdy se nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
7 | 57% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
470 | 82% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
551 | 83% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
101 | 73% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
154 | 62% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
52 | 75% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
81 | 59% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51K Mustang
North American P-51K Mustang
|
4 | 75% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
V Dallasu vyrobená verze letounu P-51D. Po skončení 2. světové války se vyvážel do různých zemí včetně Číny, kde sloužil v čínském nacionalistickém letectvu. Celkem bylo vyrobeno 1 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
209 | 76% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
16 | 94% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
390 | 85% | 8 | 6 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
404 | 75% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
136 | 60% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
21 | 81% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang IA
North American Mustang IA
|
2 | 100% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Mustang I, kterou do Británie dodávala společnost American Aviation. Letoun měl silný kanón, který nahrazoval kulomety, jimiž byla vybavena předchozí verze. Královskému letectvu bylo dodáno celkem 93 letounů v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang Mk.I
North American Mustang Mk.I
|
46 | 76% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý ve Spojených státech na žádost Královského letectva. Další úpravy skončily vytvořením stíhače P-51 Mustang a bitevníku A-36 Apache. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
18 | 94% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
25 | 52% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
395 | 74% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-39Q-15 Airacobra
P-39Q-15 Airacobra
|
8 | 88% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Značný počet letadel P-39 Airacobra byl dodán do SSSR v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu. Letoun P-39Q-15 byl lehčí verzí, která neměla zbraně namontované v křídlech. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
110 | 66% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
33 | 73% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
316 | 79% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
15 | 87% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
80 | 79% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Chance-Vought XF4U-1
Chance-Vought XF4U-1
|
48 | 69% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Původní prototyp slavného F4U Corsair. Poprvé vzlétl 29. května 1940 a předvedl dobré letové výkony. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
3 | 67% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
304 | 77% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
18 | 61% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
93 | 72% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
34 | 65% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
29 | 83% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
1 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
13 | 77% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
186 | 88% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
5 | 60% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
3 | 67% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
7 | 43% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
10 | 60% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
21 | 76% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-15bis DM-2
Polikarpov I-15bis DM-2
|
29 | 66% | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného I-15 s náporovými motory pro dosažení lepší stoupavosti. Zkoušeno v letech 1939-1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
TsKB I-7
TsKB I-7
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
32 | 94% | 12 | 18 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 29 | 1,592 | 78% | 10 | 7 | ||||||||||||||||
|
X
Republic F-84F Thunderstreak
Republic F-84F Thunderstreak
|
15 | 73% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze letounu F-84E se šípovitým křídlem a novým motorem. Poprvé vzlétl v červnu 1950. Ve stíhací verzi bylo vyrobeno celkem 2 711 letounů F-84F. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
349 | 72% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Republic F-84B Thunderjet
Republic F-84B Thunderjet
|
88 | 75% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil stíhače P-47 Thunderbolt, které sloužily ve vzdušných silách USA. Poprvé vzlétl v únoru 1946. Během války v Koreji se úspěšně využíval jako stíhací bombardér. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
178 | 76% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
52 | 85% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
109 | 89% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 109 TL
Messerschmitt Me 109 TL
|
56 | 88% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán byl vytvořen na základě Bf 109 a zahrnoval proudový motor. Představen v lednu 1943 jako záloha pro Me 262. Projekt byl přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
65 | 91% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
5 | 80% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
54 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
83 | 81% | 8 | 7 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
85 | 59% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
52 | 81% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
187 | 85% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
42 | 79% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
23 | 91% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
27 | 70% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
91 | 82% | 10 | 4 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
5 | 80% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
6 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
1 | 100% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss F11C-2
Curtiss F11C-2
|
1 | 100% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhací bombardér. Od roku 1932 do roku 1933 bylo pro námořnictvo USA vyrobeno celkem 28 letadel. Byla vyvážena pod označením Hawk II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
3 | 67% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Grumman F2F
Grumman F2F
|
6 | 83% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
2 | 0% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
4 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Boeing P-12
Boeing P-12
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 26 | 6,179 | 82% | 11 | 17 | ||||||||||||||||
|
X
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
118 | 87% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
274 | 86% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
249 | 84% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
167 | 80% | 8 | 5 | ||||||||||||||||
|
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
481 | 88% | 9 | 5 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
501 | 84% | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
803 | 81% | 8 | 17 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
98 | 81% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
110 | 84% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
230 | 89% | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
220 | 80% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
282 | 80% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
84 | 65% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
3 | 67% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
77 | 73% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
338 | 74% | 8 | 8 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
983 | 83% | 10 | 8 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
32 | 81% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
474 | 82% | 9 | 9 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
64 | 77% | 10 | 4 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
20 | 65% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
420 | 81% | 11 | 9 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
8 | 62% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
101 | 84% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
1 | 100% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
41 | 90% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 8 | 283 | 69% | 5 | 31 | ||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
56 | 70% | 2 | 26 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
108 | 71% | 5 | 25 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
2 | 100% | 2 | 6 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
88 | 65% | 2 | 31 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
15 | 67% | 1 | 20 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
12 | 67% | 2 | 15 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137 V1
Blohm und Voss Ha 137 V1
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Průkopnický prototyp firmy Blohm und Voss, Ha 137, poprvé vzlétl v dubnu 1935. Hlavním rozdílem oproti pozdějším úpravám bylo to, že byl vybaven motorem BMW 132. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
1 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||