Účet vytvořen: .
Odehráno bitev před vydáním
17399,931 / 4,182
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
0.78 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za účast v minimálně 100 bitvách během uzavřeného Beta testu World of Warplanes.
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 6 nepřátelských letadel před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Udělovala se za zničení minimálně 2 nepřátelských letadel v jedné bitvě pomocí stíhače nebo víceúčelového stíhače.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům a to jen jednou, před vydáním verze 1.9.0.
Odehráno bitev | 6,979 |
Vítězství | 4,434 (63.53%) |
Remízy | 50 (1%) |
Porážek | 2,495 (36%) |
Přežito bitev | 2,797 (40%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 715 |
Maximum zkušeností za bitvu | 3,600 |
Nepřátelských letadel zničeno | 10 |
Zničeno cílů | 28 |
Bodů za asistenci | 6 |
Nepřátelských letadel zničených střelcem | 2 |
Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 3,203 |
Poškození způsobené cílům | 93,756 |
Cílů zničeno pomocí raket | 7 |
Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
Stíhače | 2,885 (41%) |
Víceúčelové stíhače | 1,491 (22%) |
Těžké stíhače | 1,812 (26%) |
Bitevníky | 791 (11%) |
SSSR | 1,494 (21%) |
Německo | 2,109 (30%) |
USA | 1,774 (26%) |
Japonsko | 706 (10%) |
Británie | 896 (13%) |
Čína | 0 (0%) |
Evropa | 0 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
Stíhače 48 | 2,885 | 64% | 10 | 9 | ||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
36 | 61% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
162 | 69% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
259 | 75% | 4 | 9 | ||||||||||||||||
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
130 | 65% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
125 | 70% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
40 | 55% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
75 | 65% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
80 | 66% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
90 | 62% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
90 | 53% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
204 | 60% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
100 | 56% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
251 | 64% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
70 | 57% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
55 | 67% | 10 | 2 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
64 | 64% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
100 | 77% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
44 | 66% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
90 | 58% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
155 | 65% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
100 | 66% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
40 | 62% | 8 | 6 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
XP-77
XP-77
|
44 | 55% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Nízkonákladový stíhač vyvinutý jako řešení nedostatku lehkých kovových slitin používaných v letectví. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
50 | 54% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
40 | 75% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
55 | 62% | 9 | 2 | ||||||||||||||||
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
45 | 62% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
24 | 50% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
14 | 93% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
25 | 64% | 8 | 0 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
37 | 62% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
40 | 52% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
24 | 50% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
10 | 80% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
15 | 47% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
10 | 50% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
6 | 83% | 9 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
16 | 56% | 3 | 7 | ||||||||||||||||
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Brewster F2A-1 Buffalo
Brewster F2A-1 Buffalo
|
21 | 62% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Raná verze F2A Buffalo. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno pro americké námořnictvo 11 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
7 | 71% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
4 | 75% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
4 | 50% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
TsKB I-7
TsKB I-7
|
1 | 100% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
22 | 55% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
3 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
2 | 100% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
2 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
4 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 26 | 1,491 | 61% | 8 | 10 | ||||||||||||||||
IX
![]()
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
58 | 67% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
137 | 71% | 4 | 10 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
300 | 59% | 5 | 10 | ||||||||||||||||
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
46 | 65% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
100 | 75% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
110 | 56% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
125 | 50% | 6 | 3 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
185 | 54% | 8 | 7 | ||||||||||||||||
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
60 | 65% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
17 | 47% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
60 | 63% | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
20 | 65% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
40 | 55% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Brewster F2A Buffalo
Brewster F2A Buffalo
|
32 | 47% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvážel se do RAF, Nizozemského královského letectva a finského letectva. Používal se v počátečním období války v Tichomoří. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
130 | 68% | 7 | 3 | ||||||||||||||||
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
16 | 81% | 4 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Grumman F3F
Grumman F3F
|
14 | 79% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
19 | 63% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
3 | 67% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Grumman F2F
Grumman F2F
|
6 | 33% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Hawker Demon
Hawker Demon
|
1 | 100% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
2 | 50% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
2 | 0% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
3 | 33% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
2 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Boeing P-12
Boeing P-12
|
3 | 33% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 18 | 1,812 | 66% | 10 | 9 | ||||||||||||||||
IX
![]()
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
60 | 65% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
225 | 73% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
529 | 67% | 6 | 7 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
130 | 71% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
120 | 67% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
110 | 60% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
100 | 52% | 6 | 5 | ||||||||||||||||
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
46 | 61% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
70 | 60% | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
3 | 100% | 7 | 4 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
70 | 50% | 6 | 9 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
70 | 61% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
35 | 80% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
166 | 77% | 10 | 1 | ||||||||||||||||
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
20 | 60% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
32 | 41% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
20 | 55% | 6 | 6 | ||||||||||||||||
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
6 | 50% | 2 | 4 | ||||||||||||||||
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bitevníky 14 | 791 | 60% | 6 | 28 | ||||||||||||||||
VIII
![]()
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
150 | 60% | 3 | 28 | ||||||||||||||||
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
35 | 60% | 2 | 16 | ||||||||||||||||
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
150 | 68% | 5 | 17 | ||||||||||||||||
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
150 | 55% | 4 | 23 | ||||||||||||||||
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
58 | 57% | 3 | 10 | ||||||||||||||||
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
1 | 100% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
45 | 64% | 6 | 11 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
50 | 58% | 3 | 18 | ||||||||||||||||
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
36 | 67% | 4 | 12 | ||||||||||||||||
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
50 | 56% | 4 | 19 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
16 | 50% | 1 | 8 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
23 | 65% | 5 | 26 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
21 | 57% | 3 | 9 | ||||||||||||||||
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
6 | 50% | 3 | 5 | ||||||||||||||||
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|