Účet vytvořen: .
8,389 / 6,035
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
1.62 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Udělovala se prvnímu, kdo v bitvě zničil nepřátelské letadlo. Počítání se vynulovalo, pokud jiný hráč nebo bot zničil nepřátelské letadlo jako první.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům před vydáním verze 1.9.0.
Udělovala se všem členům letky, která zničila minimálně 5 nepřátelských letadel a získala minimálně 75 bodů za ničení nepřátelských pozemních cílů před tím, než byl jeden z členů letky zničen.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Udělovala se za zničení minimálně 2 nepřátelských letadel v jedné bitvě pomocí stíhače nebo víceúčelového stíhače.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům a to jen jednou, před vydáním verze 1.9.0.
Odehráno bitev | 8,917 |
Vítězství | 4,821 (54.07%) |
Remízy | 30 (0%) |
Porážek | 4,066 (46%) |
Přežito bitev | 2,882 (32%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 372 |
Maximum zkušeností za bitvu | 3,209 |
Nepřátelských letadel zničeno | 8 |
Zničeno cílů | 28 |
Bodů za asistenci | 5 |
Nepřátelských letadel zničených střelcem | 2 |
Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 1,866 |
Poškození způsobené cílům | 68,560 |
Cílů zničeno pomocí raket | 7 |
Cílů zničeno pomocí bomb | 6 |
Stíhače | 3,912 (44%) |
Víceúčelové stíhače | 1,240 (14%) |
Těžké stíhače | 757 (8%) |
Bitevníky | 3,008 (34%) |
SSSR | 3,906 (44%) |
Německo | 2,277 (25%) |
USA | 590 (7%) |
Japonsko | 412 (5%) |
Británie | 1,001 (11%) |
Čína | 731 (8%) |
Evropa | 0 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
Stíhače 32 | 3,912 | 57% | 8 | 8 | ||||||||||||||||
VII
![]()
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
52 | 42% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
10 | 30% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
185 | 47% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
7 | 86% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
139 | 54% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
150 | 40% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
59 | 46% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
7 | 71% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
201 | 50% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
15 | 60% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
270 | 64% | 8 | 2 | ||||||||||||||||
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
26 | 54% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
24 | 50% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
731 | 49% | 6 | 4 | ||||||||||||||||
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
35 | 66% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
23 | 52% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
5 | 80% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
58 | 47% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
46 | 61% | 2 | 1 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
31 | 48% | 2 | 3 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
71 | 41% | 2 | 3 | ||||||||||||||||
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Arado Ar 80
Arado Ar 80
|
87 | 47% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Lehký stíhač zkonstruovaný v roce 1934 podle specifikací poskytnutých operačním velitelstvím Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
2 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
13 | 38% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
1 | 0% | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
10 | 60% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
974 | 63% | 8 | 8 | ||||||||||||||||
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
3 | 67% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
88 | 53% | 3 | 2 | ||||||||||||||||
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
14 | 71% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
568 | 70% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Curtiss P-23
Curtiss P-23
|
7 | 29% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Experimentální celokovový stíhač, vyvinutý na základě úspěšného P-6E. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 15 | 1,240 | 55% | 8 | 7 | ||||||||||||||||
VI
![]()
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
201 | 41% | 5 | 4 | ||||||||||||||||
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
3 | 33% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
13 | 46% | 2 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
98 | 50% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
249 | 54% | 7 | 6 | ||||||||||||||||
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
212 | 58% | 8 | 7 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
20 | 70% | 1 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
260 | 65% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Hawker Demon
Hawker Demon
|
74 | 51% | 3 | 4 | ||||||||||||||||
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Grumman F2F
Grumman F2F
|
3 | 67% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinut jako jednomístná verze úspěšného dvoumístného palubního stíhače Grumman FF-1. Od září 1940 byly všechny F2F přestavěny na cvičná letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
5 | 80% | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Boeing P-12
Boeing P-12
|
8 | 62% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník používaný v meziválečném období armádními vzdušnými jednotkami USA a námořnictvem USA. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
39 | 67% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
16 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
I
![]()
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
39 | 56% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 8 | 757 | 49% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
VIII
![]()
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
56 | 54% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
219 | 47% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
86 | 45% | 3 | 4 | ||||||||||||||||
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
314 | 50% | 5 | 3 | ||||||||||||||||
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
37 | 49% | 3 | 3 | ||||||||||||||||
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
26 | 38% | 1 | 5 | ||||||||||||||||
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
3 | 67% | 3 | 3 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
16 | 56% | 1 | 3 | ||||||||||||||||
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bitevníky 9 | 3,008 | 52% | 5 | 28 | ||||||||||||||||
VIII
![]()
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
53 | 51% | 2 | 17 | ||||||||||||||||
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
![]()
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
251 | 47% | 3 | 24 | ||||||||||||||||
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
![]()
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
1,667 | 51% | 5 | 28 | ||||||||||||||||
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
373 | 50% | 5 | 13 | ||||||||||||||||
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
![]()
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
395 | 50% | 4 | 18 | ||||||||||||||||
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
22 | 77% | 2 | 8 | ||||||||||||||||
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
![]()
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
12 | 42% | 4 | 4 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
![]()
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
95 | 46% | 2 | 11 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
![]()
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
140 | 71% | 5 | 18 | ||||||||||||||||
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|