Účet vytvořen: .
9,652 / 4,283
Celkem zničeno letadel / Počet zničení hráčova letadla
1.11 / 0.5
Průměrný počet pozemních cílů zničených hráčem za bitvu / Průměrný počet pozemních cílů zničených hráči za bitvu
Udělovala se za zničení minimálně 9 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení minimálně 5 nepřátelských letadel v jedné bitvě.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla pomocí rakety.
K dispozici pouze ve standardní bitvě.
Uděluje se za zničení minimálně 3 nepřátelských letadel v jedné bitvě. Počítání se vynuluje, pokud je hráčovo letadlo zničeno.
K dispozici pouze v bitvě proti botům.
Udělovala se za získání 3 medailí „Eso“ se stíhači nebo víceúčelovými stíhači.
Byla k dispozici ve standardní bitvě v režimu nadvlády.
Uděluje se za zničení nepřátelského letadla zapálením.
K dispozici pouze ve standardní bitvě a to jen jednou pro každé letadlo v hangáru.
Udělovala se za zničení minimálně 2 nepřátelských letadel v jedné bitvě pomocí stíhače nebo víceúčelového stíhače.
Byla k dispozici pouze v bitvě proti botům a to jen jednou, před vydáním verze 1.9.0.
| Odehráno bitev | 6,806 |
| Vítězství | 4,044 (59.42%) |
| Remízy | 34 (0%) |
| Porážek | 2,728 (40%) |
| Přežito bitev | 2,523 (37%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 545 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 3,254 |
| Nepřátelských letadel zničeno | 10 |
| Zničeno cílů | 23 |
| Bodů za asistenci | 5 |
| Nepřátelských letadel zničených střelcem | 3 |
| Poškození způsobené nepřátelským letadlům | 4,103 |
| Poškození způsobené cílům | 63,951 |
| Cílů zničeno pomocí raket | 6 |
| Cílů zničeno pomocí bomb | 5 |
| Stíhače | 2,475 (37%) |
| Víceúčelové stíhače | 1,020 (15%) |
| Těžké stíhače | 1,780 (26%) |
| Bitevníky | 1,522 (22%) |
| SSSR | 1,819 (27%) |
| Německo | 2,092 (31%) |
| USA | 244 (3%) |
| Japonsko | 609 (9%) |
| Británie | 1,277 (19%) |
| Čína | 756 (11%) |
| Evropa | 0 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Bitvy | Vítězství | Maximum letadel zničených za bitvu | Maximum cílů zničených za bitvu | ||||||||||||||||
| Stíhače 28 | 2,475 | 58% | 7 | 11 | ||||||||||||||||
|
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
5 | 20% | 1 | 4 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
260 | 47% | 5 | 11 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
105 | 63% | 5 | 5 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
225 | 55% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
155 | 54% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
60 | 60% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
190 | 56% | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
220 | 59% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3RD
Jakovlev Jak-3RD
|
241 | 54% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného letounu Yak-3, která měla pomocný raketový motor na tekuté palivo a jeden kanón. Prototyp prošel zkouškami v letech 1944–1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
70 | 59% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
52 | 60% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
40 | 65% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
223 | 63% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
87 | 54% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
32 | 78% | 5 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M2 Zero
Mitsubishi A6M2 Zero
|
34 | 65% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Na počátku války v Pacifiku byl A6M nejúčinnější palubní stíhač na světě a zajistil Japonsku vzdušnou nadvládu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
35 | 71% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
30 | 57% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
55 | 53% | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
26 | 50% | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi A5M
Mitsubishi A5M
|
17 | 53% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
První jedno-plošný palubní stíhač, který si osvojilo Japonské císařské námořní letectvo. Úspěšně se používal během Druhé čínsko-japonské války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
35 | 54% | 4 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
125 | 71% | 5 | 10 | ||||||||||||||||
|
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
29 | 38% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
TsKB I-7
TsKB I-7
|
14 | 79% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Německu firmou Heinkel pod označením HD-37. Do sériové výroby byl zařazen v SSSR jako I-7. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima A4N
Nakajima A4N
|
5 | 20% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Používal se během Druhé čínsko-japonské války. Byl to poslední dvouplošník, který navrhl Nakajima. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
94 | 71% | 4 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
11 | 64% | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 10 | 1,020 | 63% | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
85 | 52% | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
212 | 60% | 8 | 4 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
136 | 56% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
30 | 50% | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
4 | 75% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
14 | 57% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
1 | 100% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
533 | 69% | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Gloster Goldfinch
Gloster Goldfinch
|
3 | 100% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý počátkem roku 1926 jako celokovová verze stíhače Gamecock. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
2 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 11 | 1,780 | 61% | 10 | 6 | ||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
275 | 56% | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
255 | 53% | 8 | 3 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
140 | 49% | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
65 | 54% | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
46 | 70% | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
50 | 66% | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
818 | 67% | 10 | 4 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
59 | 56% | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
50 | 48% | 4 | 6 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
8 | 50% | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
14 | 57% | 2 | 4 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 17 | 1,522 | 58% | 6 | 23 | ||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
27 | 44% | 3 | 16 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
205 | 58% | 4 | 22 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
280 | 53% | 3 | 23 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
18 | 67% | 4 | 8 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-8
Iljušin IL-8
|
135 | 57% | 2 | 19 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava bitevníku IL-2. Měla mnohem silnější pancíř pro zvýšení výdrže a kapacita bomb byla také zvětšena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
70 | 73% | 4 | 19 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
155 | 49% | 3 | 17 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
48 | 71% | 5 | 22 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
149 | 60% | 6 | 11 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
50 | 50% | 3 | 10 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
55 | 65% | 3 | 12 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
76 | 50% | 2 | 16 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
38 | 58% | 3 | 13 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
26 | 69% | 3 | 7 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
27 | 48% | 2 | 10 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
152 | 70% | 4 | 19 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
11 | 82% | 1 | 5 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||