Spitfire I – britská legenda

Supermarine Spitfire je jedním z nejslavnějších letounů druhé světové války. Dokonce se možná jedná o nejslavnější letadlo, které kdy existovalo. O tomto legendárním letounu vznikl bezpočet knih, filmů a televizních pořadů, takže jeho sláva se jistě uchová i příštím generacím.

Protože má ve skutečnosti toto letadlo takový věhlas, mnoho hráčů od jeho herního brášky hodně očekává. Nyní, když společně s aktualizací 0.5.3 dorazila britská větev, se můžeme pokusit zjistit, zda do nebes sahající sláva Spitfiru proniká také do hry World of Warplanes.

Spitfire I ve hře

Technologický postup

Ve hře naleznete Spitfire I jako britský stíhač 5. úrovně. Za pouhých 16 000 zkušeností a sníženou cenu 342 000 kreditů získáte skvělé všestranné letadlo, které velmi dobře snese srovnání se svými konkurenty na stejné úrovni.

Vlastnosti a taktika

Hned na začátku si všimnete, že letová rychlost a obratnost jsou jeho zásadními kvalitami. U těchto vlastností se Spitfire chlubí úctyhodnými hodnotami 505, respektive 334. Přestože některé ostatní stíhače 5. úrovně mají podobou obratnost, pouze americký P-40 překonává Spitfire v rychlosti, takže jde o jeden z nejrychlejších stíhačů ve hře. Další věcí, které si všimnete hned po usednutí do kabiny letadla Spitfire, je jeho neuvěřitelná stoupavost. Díky hodnotě 13,8 m/s dokáže Spitfire stoupat se základním motorem rychleji a výše než ostatní letadla i vyšších úrovní a s vylepšenými motory. Díky výkonnému motoru Merlin II o výkonu 1 030 koňských sil budete moct dosáhnout optimální výšky 1 100 metrů opravdu rychle, a přitom budete moct na nepřítele střemhlav útočit rychlostí přes 600 km/h.

Díky těmto hodnotám budete moct využívat i vertikálních bojových taktik, což je na této úrovni velmi ojedinělá možnost – obvykle přichází do hry až později, např. s proudovými stíhači. Přes toto všechno je ale Spitfire stále spíše letadlem pro horizontální manévry („Turn and Burn“), ve kterých vyniká zejména tehdy, když jeho vlastností využijete v malých výškách. Jinak řečeno, využijte jeho stoupavosti na začátku pro rychlé nabrání výšky, poté střemhlav zaútočte na nepřátele a zůstaňte během boje nízko. Když se bráníte, využijte výkonu svého motoru a stoupejte rychleji než protivníci. Vyhnete se tak prekérním situacím a možná se vám ještě podaří obrátit souboj ve vlastní prospěch.

Celkově vzato dostáváte se Spitfirem skvělý a stylový všestranný letoun, který nemá žádné skutečné slabiny a spoustu věcí umí velmi dobře. Když se rozhodnete pro změnu obvyklého stylu hraní stíhačů, váš doslova zázračný motor vám umožní provádět také vertikální boj. Zároveň jsou vaše zbraně (i ty základní) dostatečně silné na to, aby rozpáraly jakoukoliv kořist, kterou potkáte, a nabízí obrovskou spolehlivost díky prakticky nulovým problémům s přehříváním. Díky tomu všemu, a navíc velmi příjemnému ovládání a obratnosti, je Spitfire velmi efektivním letadlem, které ocení začátečník i profík.

Vylepšení

Vylepšení je u letadla Spitfire tak jednoduché, jak jen může být, a málokde lze udělat chybu. V nabídce je pouze pár modulů pro motor, drak a jedna konfigurace zbraní navíc. 

Drak letounu

Podobně jako mnoho ostatních stíhačů také Spitfire trpí celkem slabou výdrží, která u základního modulu čítá pouze 180 bodů. Můžete to trochu zlepšit tím, že již na začátku vylepšíte drak na typ Spitfire II. Ten vám přinese dalších 20 bodů výdrže navíc, ale také vyšší střemhlavou rychlost a nižší čas otáčení, a přitom nepřináší skoro žádná negativa u ostatních vlastností.

Motor 

Protože je stoupavost klíčovou vlastností letadla Spitfire, nesmíte dlouho váhat s vylepšením motoru, kterým se zvýší vaše šance na přežití. Doporučujeme přeskočit první dva motory a skočit rovnou na nejlepší motor Merlin XX. S tímto monstrózním motorem získáte nejvyšší nárůst stoupavosti, celých 4,2 m/s navíc. To vás posune obrovský kus dopředu před ostatní konkurenty.

Zbraně

Ohledně palebné síly také nemusíte mít starosti. Přestože osm kulometů .303 Browning Mk. II (K) má dohromady minimální palebnou sílu o hodnotě 78, představuje to slušnou palebnou sílu proti všem protivníkům, které potkáte. I když je asi pravdou, že na sestřelení těžkého stíhače nebo bitevníku budete potřebovat několik otoček, měli byste být schopní sestřelit cokoliv s výdrží kolem 160–180 bodů jedním efektivním náletem. V základní konfiguraci je váš dostřel omezen 650 metry. Jestliže se rozhodnete vylepšit zbraně na 20mm kanón Hispano Mk. II (K), maximální dostřel se zvýší na asi 900 metrů. Účinný dostřel ale bude u obou konfigurací daleko nižší, počínaje 300 metry. To je ovšem vzdálenost, kde byste jako lehký stíhač měli být prakticky pořád. Protože silnější kanóny značně omezují vaší celkovou obratnost, aniž by přinášely nějaké zásadní palebné výhody (hlavně proto, že se rychle přehřívají), budete se muset sami rozhodnout, zda vám hmotnost navíc příliš nevadí.

Vybavení a spotřební doplňky

Co se týká vybavení, měli byste se primárně zaměřit na součásti, které pomohou s výdrží letadla. První volbou by mělo být pancéřové plexisklo následované zesíleným potahem, aby se zvýšila vaše celková odolnost. Jestli vás hodně láká, můžete namontovat vylepšený kolimátor. Přestože jsou vaše zbraně na letadlo s osmi kulomety v křídlech již celkem přesné, hráči potrpící si na odstřelovačskou přesnost mohou zvolit toto vylepšení pro jistotu ještě lepšího míření. Protože ale toto vybavení není zrovna potřebné a navíc je docela drahé (250 tisíc kreditů není žádné kapesné), doporučujeme toto vylepšení až nakonec a nejprve se soustředit na další základní věci.

Co se týká spotřebních doplňků, nikdy neuděláte chybu s manuálními hasicími přístroji. Jestliže jste zkušenosti pilota využili na získání většího dohledu a vytrvalosti (dvě nejpopulárnější volby pro letadla s jednočlennou posádkou), mít s sebou pojistku pro případ požáru se určitě hodí. Kromě hasicích přístrojů toho Spitfire už moc nepotřebuje. Jestliže chcete hrát opravdu na jistotu a být připraveni na nejhorší, nakupte pneumatický restartér a balíček první pomoci. Vyhněte se 120oktanovému benzínu. Už tak máte jeden z nejlepších motorů ve hře a opravdu nepotřebujete vyšší výkon, zejména když stojí 5 tisíc kreditů navíc.

Historie

Společnost Supermarine byla založena v roce 1913 jako Pemberton-Billing Ltd. Název byl změněn v roce 1916, aby odrážel skutečnost, že se společnost zaměřuje na stavbu vysoce kvalitních hydroplánů. Společnost byla v tomto poli tak úspěšná, že ve 20. letech dokonce vyhrál prestižní Schneider Cup třikrát po sobě. V roce 1928 společnost převzal Vickers-Armstrong.

Nejranějším předchůdcem letadla Spitfire byl Supermarine Type 224. Jednalo se o jeden z prvních pokusů společnosti o pozemní letadlo a navrhnul jej Reginald J. Mitchell, konstruktér oněch slavných hydroplánů. Toto letadlo mělo křídla se vzepětím tvaru M (tzv. racčí křídla, viz F4U Corsair) a motor Rolls-Royce o výkonu 600 hp. Ještě než ale vůbec vzlétlo, Mitchell s ním nebyl spokojen. Začal pracovat na alternativních konstrukcích nezávisle na společnosti.

Nová konstrukce zvaná Type 300 měla menší rozpětí křídel a zasouvací podvozek. Mitchell ji představil ministerstvu letectví v roce 1934, ale úředníky nijak nezaujal. Rozhodl se proto vrátit ke konstrukci a vyladit ji za podpory Vickerse; vyměnil motor za nový Rolls-Royce Merlin a přidal osm kulometů. Tentokrát bylo ministerstvo daleko šťastnější a konstrukci přijalo.

První prototyp vzlétl v roce 1936 a následně byla učiněna objednávka na 310 strojů. O rok později bylo objednáno dalších 200. Mitchell je však vzlétnout neviděl. Zemřel na rakovinu na konci tohoto roku, ve věku 42 let.

Než vstoupila Británie do války v roce 1939, bylo objednáno 2 143 letadel. Vybaveno jimi bylo devět leteckých perutí a dvě další na ně přecházely. Následující léto již jimi bylo vybaveno devatenáct perutí. Jednalo se o letadla Spitfire Mark I. Byla to právě ona, která se tak osvědčila při bitvě o Británii.

Přestože Spitfire zůstává skoro synonymem pro bitvu o Británii, byla tato letadla ve skutečnosti početně daleko méně zastoupena než vcelku zapomenuté letouny Hawker Hurricane. I když ale bylo Spitfirů méně, zdaleka překonaly letouny Hurricane v poměru sestřelů na jednoho pilota. Letadlo mělo výbornou rychlost, stoupavost a obratnost, což z něj dělalo dokonalý stroj pro vzdušné souboje nad Lamanšským průlivem. Jeho vlastnosti byly příčinou slavné citace německého leteckého esa Adolfa Gallanda, který odpovídal na Göringovu otázku, co potřebuje k vítězství v bitvě o Británii. Gallandova upřímná odpověď zněla „peruť Spitfirů“, a Göring prý tehdy málem puknul zlostí.

Spitfire bylo jediné letadlo Spojenců, které se vyrábělo bez přerušení po celou dobu trvání války. Prošlo ale mnoha revizemi, tak jak se během války objevovaly nové technologie. Jeho nové verze byly označovány slovem Mark (vzor). Jak válka pokračovala, Spitfire ukazoval svou všestrannost a bylo vytvořeno mnoho variant pro různé účely. Některé byly navrženy specificky pro vysoké výšky a měly upravený motor Merlin a delší konce křídel. Tyto typy byly označeny HF, zatímco ostatní pro nízké výšky dostaly označení LF. Pro různé účely bylo vyrobeno několik verzí motoru Merlin. Celkem bylo 46 různých vzorů (marks) a variant, včetně těch, které ke konci války používaly výkonný motor Griffin. Odhaduje se, že celkem bylo vyrobeno přes 22 000 strojů.

Přes tento vysoký počet vyrobených letadel se do dnešního dne dochovalo pouze 47 kusů v letuschopném stavu. Někdy je možné je vidět na leteckých dnech po celém světě. Nejstarší exemplář je k vidění v Muzeu RAF v britském Cosfordu. Jde o Spitfire Mark I, který bojoval v bitvě o Británii.

Spitfire Mark I v Muzeu RAF v Cosfordu

Piloti, usedněte do svého vlastního Spitfiru a začněte sklízet setřely!