Speciál: Bitva ve Filipínském moři

Piloti,

dnes si připomínáme výročí bitvy ve Filipínském moři, se skvělými bonusy a zábavnou lekcí historie pro všechny naše testery World of Warplanes.

Zjistěte, co vám tento rychlý, jednodenní speciál ve hře přinese!

50% sleva na nákup následujících letadel:

• F4F – americký letoun 5. úrovně
• A6M1 – japonský letoun 4. úrovně

S těmito dvěma zlevněnými klasickými letadly můžete znovu prožít tuto leteckou bitvu!

O 50% vyšší zisky u následujících letadel:

• F4F – americký letoun 5. úrovně
• A6M1 – japonský letoun 4. úrovně

Létejte s výše uvedenými letouny často a urychlete svůj hon za kredity!

Svoje bonusy si můžete užít od středy, 19. června od 08:00 SELČ až do čtvrtka, 20. června od 07:30 SELČ.

Po přepadení přístavu Pearl Harbour v prosinci 1941 se Spojené státy ocitly ve válce s Japonskem. V Pacifiku bojovaly o vládu nad zdejšími ostrovy a nad územími v Jihovýchodní Asii. Poté, co začátkem roku 1944 vyhnali Japonce ze souostroví kolem Papuy Nové Guinei, zaměřili se američtí vojenští velitelé na severní Mariánské ostrovy. Věřili, že toto místo, zhruba 2 400 km na jih od Tokia, bylo strategicky důležitou pozicí, která by americkým bombardérům B-29 umožnila vzlétnout k dálkovým útokům na japonskou pevninu. Vyslali americkou pátou flotilu, sestávající z 15 letadlových lodí, 7 bitevních lodí, 79 dalších hladinových plavidel, 28 ponorek a více než 900 bojových letounů (povětšinou stíhaček F6F Hellcat). Útok měl zasáhnout hlavní město Mariánských ostrovů, Saipan, dne 15. června 1944.

Ve stejnou dobu shromažďovalo japonské námořnictvo své lodi a letadla v oblasti Filipín a připravovalo se tak na divoký protiútok, který by jednou provždy ukončil dominanci Spojených států na moři. Protože všechny dosavadní vojenské úspěchy USA byly založeny na obojživelných operacích, věřili Japonci, že zastavení Američanů na moři omezí jejich schopnost dostat vojska na pobřeží a tím prakticky odstraní nebezpečí. Přesvědčeni o své vítězné strategii, shromáždili mohutnou flotilu sestávající z 9 letadlových lodí, 5 bitevních lodí, 43 menších plavidel a 681 palubních stíhaček (převážně A6M Zero), a s Američany se setkali 16. června v jedné konečné, rozhodující bitvě na moři i ve vzduchu.

Oba protivníci vyslali své letecké jednotky, které se nad ostrovy Guam a Rota setkaly k jednomu velkému střetnutí. Co ale mělo být těžkou bitvou, se nakonec změnilo v jednostrannou řež epochálních rozměrů. Stojíc proti přesile a bez zaznamenáníhodné podpory od vlastního loďstva bylo japonské letectvo decimováno v boji schopnějšími Hellcaty a těžkou protileteckou palbou z amerických lodí. Již v první vlně tohoto brutálního útoku byly vyřazeny zhruba tři čtvrtiny jejich palubních stíhaček A6M. Většina ze zbývající přibližně stovky byla vymanévrována a rozstřílena na kusy rychlejšími a lépe pancéřovanými letouny F6F Hellcat, které utrpěly jen 29 vlastních ztrát. Američtí piloti nazvali toto střetnutí „Velkým střílením krocanů u Marian“ – přičemž japonská letadla byla oněmi krocany.

Výsledkem bylo, že velká námořní bitva skončila ještě dřív, než vlastně začala, rozhodným vítězstvím Američanů. Stejného dne si Američané pojistili své vítězství, když jejich ponorky potopily dvě japonské letadlové lodi. Následujícího dne se americkému námořnictvu podařilo úspěšně vystopovat zbytek japonské flotily na otevřeném moři a zaútočit na ni s více než 200 letadly, přičemž bylo zasaženo několik plavidel, včetně letadlové lodi Hijó. Na konci bitvy zůstalo Japoncům jen 35 letadel z těch mnoha set, která si s sebou přivezli.

Bitva ve Filipínském moři tak srazila japonskému námořnictvu vaz. Následný nedostatek leteckých jednotek mu zabránil podnikat nadále velké operace, nezbytné pro zadržení amerického postupu. Z této ztráty už se nikdy nevzpamatovalo.

Je čas vydat se do oblak a prožít si své vlastní střílení krocanů, piloti!