Stíhací letoun P-51 Mustang – na rychlosti záleží

P-51 Mustang patří bezesporu k věhlasným letounům druhé světové války a řadí se díky tomu mezi populární volby hráčů hry World of Warplanes. Významně přispěl ke změnám vzdušných bitev svou hrubou silou i rychlostí, a zároveň tak zahájil éru proudových letadel. V tomto článku si projdeme historii a důvod vzniku tohoto amerického stíhacího letounu poháněného britskými motory.

Britské požadavky

P-51 byl původně navržen pro vojenské letectvo britských ozbrojených sil (RAF), které si vyžádalo rychlý a dobře ozbrojený stíhací letoun. Britskému požadavku vyšli vstříc konstruktéři Edgar Schmued a Raymond Rice, kteří zakázku vnímali jako šanci na navržení kompletně nového stíhacího letounu úplně od píky.

V roce 1940 byl zhotoven prototyp a samotná výroba byla zahájena o rok později. Původní verze letounu P-51 disponovala motory Allison V a čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm. Byli to Britové, kteří mu dali jméno „Mustang“. Letoun se Britům neuvěřitelně osvědčil, především při taktických průzkumech. Jeho výkon byl výjimečný zejména v nízkých výškách, dokonce snad i lepší než v případě legendárního letounu Spitfire. Se stoupající výškou se jeho schopnosti značně snižovaly, především v úrovních nad 4,5 kilometru. Své primární účely, tedy průzkum a pozemní útoky, však plnil na jedničku.

Příliš pozdě

V Americe byl tento letoun do značné míry ignorován. Většina letounů P51 byla vyexpedována Britům, přestože některé byly používány kanadskou a polskou armádou. Představitelé americké armády USAAF však letoun ignorovali až do roku 1942, kdy si teprve vyžádali dva kousky na vyzkoušení. Po jejich otestování se nechali slyšet, že přestože letoun vypadá slibně, zájem nemají a původní závazek k objednávce zrušili.

Toto rozhodnutí pobouřilo velitele letectva, generála „Hapa“ Arnolda, který se osobně zasadil o to, aby 55 letounů P-51 neskončilo v rukách Britů. Tyto letouny byly nakonec v roce 1943 nasazeny v severní Africe k fotografickému průzkumu.

Spolupráce

Mustang však stále musel čelit přetrvávajícímu problému s poklesem výkonu ve větších výškách. Britové se s těmito omezeními nikdy úplně nesmířili, jelikož tato vlastnost v podstatě znamenala, že letoun nikdy nesplňoval své původní specifikace. Zdrojem problému se rychle ukázaly motory Allison, které se jednoduše pro tyto účely nehodily.

Britové přišli s návrhem řešení v podobě jejich vlastních motorů Rolls-Royce Merlin, používaných také v letounech Spitfire. Zahájili proto spolupráci s americkými konstruktéry letadla za účelem osazení letounu P-51 těmito daleko výkonnějšími motory.

Významný zvrat 

Použití motorů Merlin znamenalo nesmírné navýšení výkonu letounu, který byl najednou schopen dosáhnout neuvěřitelné rychlosti 710 km/h ve výšce až 9 kilometrů! To bylo o 161 km/h více, než si předchozí verze Mustangů, poháněná motory Allison, dokázala vůbec představit. Koncem roku 1943 byly zahájeny dodávky vylepšených Mustangů.

Další změny zaznamenal Mustang na základě reakcí pilotů a výsledkem byl model P-51D, všeobecně považovaný za „ultimátní“ a nejslavnější verzi. Nové vlastnosti zahrnovaly pomocné palivové nádrže, které umožnily letounu zůstat ve vzduchu mnohem déle. Jakmile byly nádrže prázdné, bylo možné je shodit, což vyústilo ve vyšší rychlost a svižnější aerodynamické chování letounu. Toto výrazné zvýšení doletu umožnilo Mustangům doprovázet americké bombardéry napříč Německem a bránit je před Luftwaffe.

P-51 Mustang byl mimořádně úspěšný letoun a je odhadováno, že za každého Mustanga ztraceného v akci bylo zničeno 19 nepřátelských letadel. Je mu připisováno zničení takřka 5 000 německých letadel, včetně proudových Me.262.

P51 byl jednoduše o velký krok napřed před ostatními letadly druhé světové války a všichni ostatní se jej snažili dohnat. V roce 1944 nazval prezident Harry Truman letoun Mustang „nejaerodynamičtější existující stíhačkou.” To není špatné na letadlo, nad kterým Američané dříve ohrnovali nos.

Po válce

Mustang byl natolik pokrokový, že přečkal i dobu přechodu na tryskové motory v padesátých letech 20. století a sloužil dál po celém světě až do sedmdesátých let. V celkovém součtu byl letoun Mustang P-51 po válce prodán do 55 různých zemí a sloužil v četných válkách a bitvách po celém světě. V průběhu výroby jich bylo vyprodukováno přes 15 000 kusů.

Řada Mustangů přežila dodnes a jsou pečlivě udržovány. Spousta z nich je také v perfektním letu schopném stavu a pravidelně se s nimi létá. Nejlépe si je můžete prohlédnout naživo na leteckých přehlídkách po celém světě. Můžete si je osahat na zemi nebo je sledovat přímo v akci. Vzhledem k jejich poválečnému rozšíření po celém světě by neměl být velký problém na nějaký narazit někde nedaleko od vás.

Letoun P-51 ve hře World of Warplanes

Ve hře se nacházejí dvě varianty Mustangu P-51 a zároveň také tryskovým motorem poháněný letoun, vycházející z konstrukce letadla P-51 (přestože to už v zásadě Mustang není). První verzí je stíhací letoun P-51A Mustang úrovně VI, zatímco pozdější verze, P-51 Mustang, patří do úrovně VII. Tryskovým motorem poháněná verze spadá do úrovně VIII. Nepřekvapí, že obě vrtulová letadla se ovládají podobně, přestože, stejně jako ve skutečnosti, je pozdější verze s vylepšenými motory daleko rychlejší a mocnější. Ve hře World of Warplanes budete s letadlem P-51 Mustang vynikat nejvyššími rychlostmi a v bitvách na větší vzdálenosti. Tak neváhejte a vzhůru do boje!