Rozhovor s Joem Peterbursem, pilotem stroje Josephine

Piloti!

Naše nejnovější prémiové letadlo, North American P-51D Josephine, je vyjádřením úcty jednomu z posledních žijících bojových pilotů z druhé světové války, plukovníkovi USAF Josephu Anthonymu Peterbursovi. To, že jsme mohli připomenout jeho úspěchy a zavedením do hry zvěčnit válečný letoun, který mu přinesl slávu, pro nás bylo nesmírnou ctí.

Joe Peterburs narukoval k Armádnímu leteckému sboru Spojených států amerických v listopadu roku 1942, a v lednu 1943 se stal leteckým kadetem. Po výcviku na stíhacího pilota na strojích A-24 Banshee a P-40N Kittyhawk byl nasazen v Anglii. Po příletu na základnu RAF Kings Cliffe dne 6. listopadu 1944 byl tehdy devatenáctiletý poručík Peterburs přidělen k 55. stíhací peruti 20. stíhací skupiny.

   
Poručík Joseph Peterburs

Po spěšném výcviku na letouny P-51 Mustang, kterými jednotka disponovala, začal létat na bojové mise a až do osudného 10. dubna 1945 nalétal nad Evropou celkem 48 misí. Byla to jeho 49. mise v kokpitu stroje P-51D, pojmenovaného podle jeho milované snoubenky Josephine. Joe doprovázel velký nálet bombardérů směrem k Berlínu, když se mezi stroje B-17 snesl Messerschmitt Me 262, rozprášil jejich formaci a zničil čtyři letadla. Jelikož měl Joe nad německou „Vlaštovkou“ výškovou výhodu, snesl se ke svému cíli, zahájil palbu z kulometů a zasypal křídlo a motor nepřítele střelami. Me 262 se odpoutal, stáhl se do krytu mraků a jeho pilot, německé eso Walter Schuck, se dokázal zachránit.

   
Joeova milovaná snoubenka Josephine

Joe sestoupil pod příkrov mraků, kde odhalil německé letiště a hned na něj začal při přeletech útočit. Podařilo se mu poškodit pět zde stojících letadel a zapálit hangár. Naneštěstí byl jeho Mustang zasažen obrannou palbou a jeho motor se začal přehřívat. Joe se odpoutal a nasměroval své letadlo směrem k bezpečnému letišti, které bylo vzdálené přes 140 km. Mezitím Josephine rychle ztrácela výšku. Zatímco Joe zvažoval své možnosti, byl zpozorován a napaden německým Fw 190, který jeho P-51D ještě více poškodil. S pravou stranou letadla v plamenech a olejem na kokpitu sestoupil Joe na 100 metrů a byl nucen vyskočit z hořícího stroje směrem doleva, přičemž se srazil s ocasem letadla.

Poručík Peterburs a jeho P-51D Mustang, King's Cliffe, 1945

Poručík Peterburs dopadl na otevřené pole před Magdeburgem, kde byl zajat a poslán do nedalekého tábora pro válečné zajatce. Následně byl přemístěn do tábora v Luckenwalde (Stalag 3), kam musel při desetidenním pochodu dojít po svých. Jelikož se německá armáda naštěstí nacházela v posledních fázích svého zhroucení pod tíhou sovětských a spojeneckých útoků, byl tábor střežen jen lehce a Joe dokázal v noci uniknout. Pokračoval pěšky směrem k Berlínu, dokud jej nezpozorovala sovětská tanková jednotka, ke které se přidal. O několik dní později si jeho leteckého obleku všimla americká hlídka a Joe se konečně mohl vrátit domů.

Tato 49. mise byla za druhé světové války jeho poslední. Shodou okolností byla poslední i pro Waltera Schucka, který si při výskoku z hořícího Me 262 zranil nohu a do kapitulace Německa se již nestihl zotavit.

Později Joseph Peterburs sloužil v Koreji, kde nalétal 76 bojových letů a utrpěl několik zranění, následně ve Vietnamu a nakonec v Německu. Tam se významně zasloužil o založení 600. a 601. taktické skupiny řízení letového provozu. Do výslužby nakonec odešel v roce 1979, po 36 letech aktivní služby. Obdržel několik vyznamenání, včetně Záslužné legie, Záslužného leteckého kříže, Bronzové hvězdy a Letecké medaile.

Joseph Peterburs při službě v Koreji

Po více než půl století po onom letmém střetnutí s Me 262 se na Joea obrátil člověk, který byl jako chlapec svědkem jeho přistání a zajetí na onom německém poli. Dokázal vypátrat i Joeova protivníka a tím jim pomohl navázat spolu kontakt. Když byl Schuck roku 2005 na návštěvě ve Spojených státech, měl Joe Peterburs příležitost svého bývalého nepřítele potkat a spřátelit se s ním během debaty o onom krátkém, ale osudovém setkání. Zůstali blízkými přáteli až do roku 2015, kdy Walter Schuck zesnul.

Joe Peterburs a Walter Schuck v roce 2005.

Naskytla se nám jedinečná příležitost k rozhovoru s Joem, při kterém jsme probrali letouny Mustang, válku a jeho kariéru.

Na co jste myslel během své první bojové mise dne 12. prosince 1944?

Pomyslel jsem si: „Konečně se dočkám boje, na který jsem se připravoval!“ Ale byla to poměrně klidná mise a kromě těžké protistřepinové vesty to byl příjemný zážitek.

Jaký je váš názor na Me 262? Měli z něho američtí piloti obavy?

Američtí piloti rozhodně neměli z Me 262 obavy. Znali jsme jeho schopnosti (rychlost) a omezení (obratnost). Posádky bombardérů se ovšem stroje Me 262 kvůli jeho rychlosti a 30mm kanónům bály.

Myslíte si, že byste dokázal Me 262 sestřelit, kdybyste neměl výškovou výhodu?

Ne. Téměř všechny sestřely strojů Me 262 proběhly, když měl stíhač bojující proti nim výškovou výhodu, jako tomu bylo v mém případě, nebo během jejich přistání či vzletu.

Jaká bojová mise pro vás byla nejtěžší?

Bezesporu má poslední mise: sestřelení Walterova Me 262, ostřelování letiště Schönwalde, sledování, jak byl Tracy [kapitán Richard Morrison] zasažen a vyskočil, vážné poškození mého letadla a napadení strojem Fw 190, výskok v malé výšce a následné zajetí.

Chuck Yeager považoval letouny Mustang za nejlepší letadla druhé světové války a celkově nejlepší vrtulí poháněná letadla. Souhlasíte s ním?

Ano, souhlasím.

Létal jste s nějakými jinými letadly Spojenců nebo Osy? Jaký na ně máte názor?

Ne, naneštěstí jsem k létání s jinými letadly neměl příležitost. [Vím, že] stroje P-47 a P-38 byly velmi dobré stíhače. Byly skvělé zejména proti pozemním cílům, ale během počátečních fází druhé světové války jejich dosah omezoval jejich efektivitu při dálkových doprovodných misích.

Jaký je váš názor na letouny Me 109 a Fw 190?

Věděl jsem, že obě tato letadla jsou smrtící protivníci a o výsledku bitvy rozhodne zručnost jejich pilotů.

Jak si stroj P-51 vedl v pozdějších letech, zejména během války v Koreji?

Stroj F-51 (P-51) nebyl k plnění misí, které mu byly svěřeny v Koreji, navržen ani vybaven. Jeho tamní úkoly spočívaly v podpoře pozemních jednotek a narušování komunikačních linií. Bombardovali jsme železnice, silnice a přepravní centra 500librovými pumami a čtyřmi HV raketami. Rovněž jsme zajišťovali blízkou leteckou podporu našim jednotkám, které byly v dotyku s nepřítelem na zemi, a napadali nepřátelské dělostřelectvo a skladovací pozice – zpravidla dvěma napalmovými [pumami] a čtyřmi raketami. F-51 byl při tomto typu misí extrémně zranitelný.

Plukovník Joseph Anthony Peterburs