Rozhovor se skutečným pilotem!

Jeden z našich hráčů je pilotem také v reálném životě! Vyzpovídali jsme hráče Peoples_Front_of_Judea (pozor, to je Lidová fronta Judee, nikoliv Judejská lidová fronta) a zeptali se ho, jaké to je pilotovat letadlo a jak se to dá porovnat se hrou World of Warplanes.

Jaké to je být pilotem skutečného letadla?

Jako pilot jsem začínal na letadle Tiger Cub a nalétal s ním asi pět hodin. Poté jsem měl přestávku asi pět let, než jsem dostal pozvání pilotovat Skyranger 912. S tím jsem nalétal asi 3 hodiny, ale když jsem zjistil náklady na provoz, přesvědčili mě, abych přešel na Flexwing. Získání plné pilotní licence mi trvalo tři roky. Během té doby jsem létal s letouny P&M Quik912, P&M GT450 a Quantum912. Moje licence mi umožňuje létat s jakýmkoliv letadlem typu microlight nebo ultralight s menšími úpravami, takže si plánuji brzo koupit letadlo Groppo Trail.

Co děláš, když zrovna nelétáš?

Školu jsem opustil pouze se základní kvalifikací. To nestačilo, abych se mohl přidat k Royal Air Force (RAF), takže jsem se místo toho dal k Royal Navy. Během pěti let jsem byl tolikrát kolem světa, až se mi z toho zatočila hlava! Armádu jsem opustil těsně před válkou o Falklandy (1981), takže jsem se vyhnul bojům.

Poté, co jsem opustil námořnictvo, jsem pracoval v otcově tiskárně. Začal jsem jako tiskař a během 28 let jsem se propracoval na místo nákupčího, kde jsem měl na starosti kontrakty v hodnotě 1–2 milionů liber ročně. Nyní pracuji s autistickými dospělými lidmi, kterým pomáhám zlepšit kvalitu života.

Jak ses začal zajímat o létání?

Když mi bylo pět let, můj otec mi koupil model letadla Tiger Moth od Airfixu (i když se mu nakonec podařilo jej roztavit v troubě, když se pokoušel usušit lepidlo!). Toho léta mě vzal na první leteckou show a já byl uchvácen. Během následujících let jsem si kupoval všechny různé modely od Airfixu a chodil na tolik leteckých show, kolik jsem zvládl. Viděl jsem některá opravdu vzácná letadla, a také jak padala!

Prozraď nám víc o svém pilotním výcviku.

Začal jsem v roce 2004 s letadlem Cubby, ale bylo to velmi sporadické. Trvalo to dlouho, než jsem našel vhodného instruktora dostatečně blízko svého domova. V roce 2007 jsem začal se svým oficiálním výcvikem na motorovém rogalu, a poté si koupil své první letadlo – Quantum912. Trvalo mi několik hodin, než jsem dokázal přejít z normálního pákového ovládání na obrácené ovládání u rogala.

Kvůli britskému počasí mi získání pilotní licence trvalo tři roky. Ve skutečnosti jsem nalétal 26 hodin s instruktorem a 8 hodin sólo.

Nejlépe si pamatuji tu část výcviku, která přišla po několika týdnech tzv. koleček (vzlétnout, obkroužit letiště a přistát). Rozhodl jsem se, že „už mi to jde“. A tak jsem se konečně zeptal instruktora, kdy budu moct letět sám, protože jsem připraven. On mi odpověděl: „Tuhle otázku už čekám několik posledních týdnů. Myslím, že už jste dávno připraven. Je to pouze na vás, aby jste odhadl, kdy jste připraven – tak hurá do toho!“ Ze samotného letu si moc nepamatuju, s výjimkou toho, že jsem vystoupal nad tenký mrak přímo ke slunci a začal jsem brečet jako malý kluk! Ten pohled byl nepopsatelný a zdálo se mi, že hodinový let uběhl během minuty.

Jak ses dostal k virtuálnímu létání?

Začínal jsem v 80. letech s Amigou, ale netrvalo dlouho a pořídil jsem si PC 386 se hrou Secret Weapons of the Luftwaffe. Během let jsem si koupil spoustu leteckých simulátorů, ale hrál jsem jen pár, protože obvykle si najdu jednu dvě hry a těch se držím. Poté přišel internet a online hraní. Je to zcela jiný svět a každá bitva je vlastně úplně jiná hra.

World of Warplanes jsem objevil, když jsem brouzdal po internetu a hledal plány vzácných letadel. Pak jsem dostal pozvánku do uzavřené bety.

Jaká jsou tvá nejoblíbenější letadla ve hře?

Nejradši mám i15, AR68, 109f a A6M1 (i když teď strašně rychle umírá!). Tato letadla mi nejvíc připomínají reálné létání, s výjimkou přetažení. Když dojde k přetažení v reálném životě, tak se nos nedrží na 30 stupních a poté nepadá. Místo toho se letadlo zachvěje a nos spadne rychle dolů jako kámen! Piloti jsou vycvičení, aby během přetažení dokázali udržet letadlo v letu, ale z pohledu počítačové hry si myslím, že to je takhle celkem v pořádku.

Máš podobný pocit, když pilotuješ skutečné letadlo a některé z těch našich virtuálních?

Díky nalétaným hodinám ve hře World of Warplanes jsem si celkem jistý, že bych dokázal tyhle virtuální letadla pilotovat i ve skutečnosti. Všechna jednomotorová letadla se totiž vlastně pilotují stejně – je třeba pouze znát jejich vzletové a přistávací charakteristiky.

Jsem členem menší skupiny pilotů, kteří provádějí skutečné „vzdušné souboje“ nad Romney Marsh, v britském Kentu. Jedno letadlo letí ve výšce 2000 stop (609 m) a druhé 500 stop (152 m). Začínáme společně a poté stoupáme nebo klesáme každý na svou výšku. Během toho se vzájemně ztratíme z dohledu a úkolem je dostat se zpátky na základnu bez toho, aby jeden druhého „sestřelil“.

Jakou radu bys chtěl dát novým hráčům?

• Létejte s letadlem tak dlouho, než zjistíte, v čem je dobré, ale také v čem není. Naučte se také znát své nepřátele.
• Zůstávejte ve skupinách. Samotný letoun je snadným cílem.
• Sledujte minimapu.
• Pamatujte, že na sestřelení nepřítele stačí jedno nebo dvě letadla, a ne pět! V pěti lidech se spíš navzájem srazíte.
• Neexistuje žádné supersilné letadlo – všechna lze sestřelit, pokud víte jak na to a máto to správné letadlo.

Jak moc je hra World of Warplanes realistická?

Z pohledu pilota je tzv. letový model velmi přesný. Pohled, který máte během letu nad terénem, je tak blízko skutečnosti, jak jen jsem na počítači, simulátoru či ve hře viděl.

Pohyb v různých výškách a přímý let jsou velmi přesné. Největším rozdílem je, že se člověk může koukat pouze dopředu, a nikoliv do stran.

Když letadlo letí střemhlav dolů, pocit rychlosti se zvyšuje, jak se blížíte zemi, protože vás táhne gravitace. Ze střemhlavého letu musíte letadlo vytáhnout zhruba v polovině mezi počáteční výškou a zemí, protože je třeba počítat se setrvačností. Tohle se Wargamingu podařilo velmi dobře pomocí velmi přesného a realistického efektu.

Kdyby mohl mít člověk tři obrazovky (čelní sklo a levé a pravé sklo s výhledem na křídla), tak by ten zážitek ze hry byl ještě lepší. Pokud chce Wargaming opravdu udělat realistickou leteckou hru, měl by nad tím zapřemýšlet.

Další skvělou věcí by bylo přidat klasický pohled z kabiny, kdy máte před sebou nos a vrtuli.

Dalším rozdílem mezi reálným létáním a hrou World of Warplanes je to, že čím výš letíte, tím větší máte „zákal“. Ve hře tento prvek zákalu je a určitě přidává na realismu, ale není to tak silné, aby vám to zahalilo cíle pod vámi.

Abych to shrnul, základní rozdíly jsou tyto:

• Pohled pouze dopředu (z čelního okna);
• Nepůsobení gravitace na samotné tělo letadla;
• Letové vlastnosti některých letadel;
• U některých letadel není realistické přetažení.

Jinak ale mohu říct, že čím déle hru hraji, tím realističtější se mi zdá. Během hraní mám opravdový pocit reálného létání a rychle zapomenu na některé nerealistické věci. Doporučil bych každému z vývojového týmu, aby si zaplatil menší pilotní výcvik. Tím by zjistili, jak blízko jsou skutečnému létání.

Realismus bojů moc komentovat nemůžu, protože jsem to nikdy nezažil. Mohu jen říct, že během předstíraných vzdušných soubojů s ostatními piloty dostává váš krk opravdu zabrat, jak pořád sledujete oblohu všude kolem. Bílá šála je proto naprosto nezbytná věc!

Tímto děkujeme hráči Peoples_Front_Of_Judea za rozhovor. Máte-li pro něj nějaké dotazy, můžete je položit na fóru. Stačí kliknout na odkaz „Diskutovat na fóru“ dole pod článkem.

Už vás zase lákají mraky? Tak hurá do oblak!