IL-2 – Létající tank

Dnes se podíváme na letoun IL-2, sovětský bitevník, který byl páteří sovětských leteckých sil v průběhu druhé světové války. Stalin ho dokonce popsal jako „pro Rudou armádu stejně potřebný jako vzduch nebo chleba“.

Proti tankům

Nástup tanků v prvních desetiletích 20. století představoval pro sovětskou armádu značný problém, neboť neměla nic, s čím by mohla nepřátelským obrněncům čelit. Po celá třicátá léta se vypracovávaly studie, jak ničit tanky ze vzduchu, řádný úspěch však nepřinesly.

S válkou na obzoru bylo nakonec v roce 1938 oficiálně požádáno o protitankové letadlo. Předloženy byly dva návrhy – prvním autorem byl Sergej Iljušin, patrně nejlepší a rozhodně nejplodnější letecký konstruktér Sovětského svazu. Druhým návrhem byl Su-6 konstruktéra Pavla Suchoje. Iljušinův návrh vyhrál.

Původní prototyp byl znám jako TsKB-55, a jednalo se o dvoumístné letadlo. Klíčovým prvkem návrhu byla kostra se sedmimilimetrovým pancéřováním, která chránila posádku, motor, chlazení i nádrže. Poháněn byl motorem AM-35 s výkonem 1350 koní a turbokompresorem. Iljušin v podstatě vytvořil „létající tank“, protože pancéřovaná kostra byla navržena bez ohledu na aerodynamické vlastnosti. Výsledkem bylo solidní letadlo, dobře vybavené pro útoky na pozemní cíle z malých výšek.

Vylepšit!

To ale perfekcionistickým Sovětům nestačilo. Viděli ještě spoustu možností, jak návrh vylepšit, a proto před zahájením produkce provedli několik zásadních změn. Vznikl tak nový prototyp TsKB-57. Asi největší změnou bylo značné snížení váhy zmenšením z dvoumístného stroje na jednomístný. Dostal vylepšený motor AM-38 bez turbokompresoru s výkonem 1700 koní a došlo také ke zvýšení krytu kabiny. Letoun byl vyzbrojen čtyřmi na křídlech zavěšenými kulomety ráže 7,62 mm a byl schopen odpalovat i zavěšené rakety.

Získal oficiální označení IL-2 (přezdívaný Šturmovik, „bouřňák“) a výroba pomalu začala.

Učený z nebe nespadne

V době německé invaze v roce 1941 bylo vyrobeno již 249 letounů IL-2, ale v poli jich bylo k dispozici pouze 18. A ani ty nebyly k ničemu, protože nebyl jediný pilot, který by absolvoval na tomto letadle jakýkoli výcvik. Stroje sice při obraně vzletěly, ale vzhledem k nedostatečným zkušenostem pilotů nepřítele příliš neohrožovaly.

A právě tehdy přišel Stalin se svým slavným telegramem:

ZKLAMALI JSTE NAŠI ZEMI I RUDOU ARMÁDU. STÁLE JSTE NEVYROBILI LETADLA IL-2. JENŽE ONA JSOU PRO RUDOU ARMÁDU POTŘEBNÁ STEJNĚ JAKO VZDUCH NEBO CHLEBA. SHENKMAN VYROBÍ JEDEN IL-2 A TREŤJAKOV JEDEN NEBO DVA MIGY DENNĚ. TO JE VÝSMĚCH NAŠÍ ZEMI I RUDÉ ARMÁDĚ. ŽÁDÁM VÁS, ABYSTE PŘESTALI POKOUŠET TRPĚLIVOST VLÁDY A VYROBILI VÍCE LETADEL IL-2. VARUJI VÁS NAPOSLEDY. STALIN.

S tímto příjemným povzbuzením na mysli se lidé v továrnách dali do práce.

Pilíř Východu

V průběhu války bylo vyrobeno více než 30 000 letounů IL-2. Byly zdaleka nejpočetnějším typem vyráběným za války v Sovětském svazu, a proto také sloužily všude. Pozemní personál i piloti se už tou dobou naštěstí stačili naučit správnou taktiku a využití těchto letadel, takže byla v boji mnohem účinnější!

Z dobrých důvodů se jim také říkalo „létající tanky“. Nejenže byla na svou dobu nezvykle silně pancéřována, ale jejich hlavním cílem bylo ničení nepřátelských tanků. Není přesně známo, kolik tanků IL-2 vyřadily z boje, ale v červenci 1943 se jich značný počet zúčastnil jednoho z největších tankových střetnutí druhé světové války, bitvy u Kurska.

IL-2 se obvykle pohybovaly ve velkých letkách, což jim umožňovalo provádět účinné pozemní útoky na poměrně velké oblasti. Létaly ve velmi malých výškách, někdy i ve 20 metrech a níže. To znamenalo, že ztráty mezi posádkami IL-2 mohly být vysoké i přes všechno to silné pancéřování – už jen létání nízko nad zemí představovalo zvýšené nebezpečí.

Němci se pokusili hrozbě IL-2 čelit změnou taktiky tak, aby leteckým útokům předcházeli. Ale piloti IL-2 se rychle přizpůsobili, upravili podle toho své formace a shromažďovali se až při úderu proti německým tankovým divizím.

Další taktikou spojenou s IL-2 byl tak zvaný „kruh smrti“. V této formaci létala skupina Šturmoviků kolem cíle v kruhu. Letouny útočily popořadě krátkým letem střemhlav a poté se vrátily do kruhu a čekali na další přelet. To znamenalo, že dokud měly bitevníky munici a palivo, byl cíl neustále pod palbou.

Další vylepšení

Přes všechny úspěchy letadel IL-2 běžel závod ve zbrojení druhé světové války stále obrovským tempem a trvalo jen pár let, než se tyto letouny staly zastaralými. Sověti proto neustále letadlo vylepšovali, aby se dalo i nadále používat. Došlo třeba k nahrazení stále méně účinných 23mm kanonů párem 37mm kanonů NS-37 s prodlouženou hlavní.

Přidáním zadního střelce se letadlo opět stalo dvoumístným. Změnily se použité materiály snižující hmotnost a zlepšující aerodynamiku a pozdější varianta disponovala křídly zkosenými o 15 stupňů, což značně zlepšilo výkon i manévrovatelnost.

V roce 1943 se Iljušin vrátil k rýsovacímu prknu a kompletně změnil konstrukci letadla. Výsledkem byl vývoj pozdějšího typu IL-10, který najdete ve hře World of Warplanes také.

Letecká esa

Přestože účast na misích, ke kterým se IL-2 obvykle používal, byla přirozeně nebezpečná, mnoho pilotů je přežilo. Například to byl podplukovník Nelson Stěpanjan, který podle sovětských zdrojů odlétal 239 bojových misí, potopil 53 lodí a zničil 80 tanků, 600 obrněných vozidel a 27 letadel.

Za zvláštní zmínku stojí další letecké eso, tentokrát žena. Nadporučík Anna Jegorova odlétala 260 misí, skoro všechny z nich na IL-2. Byla třikrát vyznamenána, včetně ocenění „Hrdina Sovětského svazu“.

IL-2 dnes

Zachováno bylo několik letadel IL-2, která jsou rozeseta v muzeích po celé Evropě. Například se jedná se o Letecké muzeum v Bělehradě, Muzeum polské armády ve Varšavě nebo Letecké muzeum v Praze. V Rusku byl mezitím IL-2 restaurován do letu schopného stavu a jedná se o jediný podobný stroj na světě. Podívejte se, jak létá v YouTube videu z ruských televizních zpráv.

Letoun IL-2 ve hře World of Warplanes

Základní IL-2 je bitevník 5. úrovně v sovětském technologickém stromě. Příbuzným strojem je pak IL-2(t), verze 6. úrovně, který je založen na pozdější dvoumístné variantě. IL-10 byl kompletně novým strojem navrženým na základě stejného konceptu, což mělo za následek zvýšení smrtícího potenciálu. Proto jej naleznete na 8. úrovni.

Základní IL-2 má k dispozici několik konfigurací, které však mají stejný cíl – útok na pozemní cíle a obranný boj zblízka. Některé bitevníky mohou působit hned v několika rolích, což však není případ tohoto letounu. Abyste svému týmu pomohli zvítězit, budete se muset soustředit na útoky na pozemní cíle, takže své rakety používejte s rozmyslem.

IL-2 šesté úrovně je dvoumístná verze, ve které vám zadní střelec pomůže zbavit se těch otravných stíhaček za ocasem. Ale opět platí, že vaším primárním úkolem by měly být pozemní cíle.

IL-10 osmé úrovně je v podstatě o hodně silnější IL-2. Uvidíte, že jednak skoro stejně vypadá a jednak se s ním skoro stejně létá. Způsobované poškození je však mnohem vyšší, takže se s ním dobře bavte! Soustřeďte se však znovu hlavně na pozemní cíle – jen tak budete platnou součástí týmové snahy o vzdušnou nadvládu.

Piloti, opakování je matka moudrosti. Vzneste se s IL-2 do vzduchu a zkuste, jak vám půjde „kruh smrti“ ve hře World of Warplanes.