IL-10 – Iljušinovo "zvíře"

Piloti,

Dnes se vypravíme do Ruska a zblízka se podíváme na neskutečně impozantní bitevník IL-10. Jde o sovětský bitevní letoun, tedy velký a pomalý, vhodný pro lety v nízkých výškách a schopný nést obrovský náklad smrtících pum.

Vojenská síla

Ve 30. letech minulého století představil Sovětský svaz letoun Polikarpov I-16 a zcela tím dokázal, že je vedoucí mocností v leteckém inženýrství. Po této rané ukázce síly pokračoval Sovětský svaz ve vývoji mnoha dalších, neustále silnějších a smrtelnějších bojových letounů. V tu dobu se v Sovětském svazu objevilo několik geniálních leteckých inženýrů. Kromě Polikarpova a Suchoje, kteří oba vyvinuli mnoho převratných letadel, byl dalším významným konstruktérem Sergej Iljušin.

Cesta za bohatstvím 

Sergej Iljušin pocházel z velmi chudé rodiny. Byl nejmladším z jedenácti dětí v rodině prostého vesničana a jeho vyhlídky nebyly nadějné. Sám se naučil číst a psát a poté vykonával manuální práce v okolí. Životní změnou pro něj bylo narukování do ruské carské armády, kde měl možnost pracovat v letecké sekci jako mechanik. Nakonec se z něj ale stal pilot.

Když opustil armádu, šel nejprve na univerzitu a poté pokračoval do leteckého průmyslu, kde po nějaké době založil Iljušinovu konstrukční kancelář. Kancelář přežila éru komunismu až do moderní doby a během uplynulého století uskutečnila návrhy a vývoj mnoha civilních i bojových letadel. Sergej Iljušin zemřel roku 1977 v úctyhodném věku 82 let. Jeho kancelář však úspěšně podniká dodnes.

Na východní frontě klid

Druhá světová válka Iljušina velmi zaměstnala a pro sovětskou armádu navrhl mnoho letadel. Jedním z jeho největších úspěchů byl letoun IL-2, zvaný též Šturmovik. Jednalo se o obrněný bitevní letoun, který sehrál klíčovou roli ve vítězství Sovětů na východní frontě.

Ovšem ke konci války se už letoun IL-2 zdál trochu zastaralý. Iljušin i sovětské velení byli úspěchem letadla uneseni, a tak se rozhodli vyvinout jeho náhradu.

Konstrukce založená na síle

Iljušin začal s konstrukcí letounu IL-8, který byl vlastně přetvořeným IL-2 se silnějšími motory a novějšími součástmi. Od jeho konstrukce však bylo upuštěno ve prospěch letounu IL-10, zcela nového a moderního návrhu. Toto letadlo mělo celokovovou konstrukci a vylepšenou aerodynamiku. Konstrukce letadla byla značně vylepšena díky zvětšenému kokpitu, který umožňoval střelci sedět zády k pilotovi, a pancéřové vaně, která chránila oba členy posádky. Letadlo mělo také vylepšenou přistávací soustavu a nové sání chladicího vzduchu.

Protože bylo silné a dobře manévrovatelné, bylo toto letadlo nejprve zařazeno jako těžký stíhač. Díky těžkému pancéřování a výzbroji mohlo sloužit jako přepadový stíhač proti bombardérům. Sovětské letectvo se ale odklánělo od používání těžkých stíhačů a z letadla se tak stal bitevník.

Beast, aneb zvíře

Letoun IL-10 dostal přezdívku Beast, protože se jednalo o skutečně velké, silné a dravé „zvíře“. Výroba začala na konci roku 1944 a do konce tohoto roku již bylo 100 kusů v aktivní službě. Výrobní program začal rychle dodávat letouny IL-10 leteckým plukům a velké množství z nich se účastnilo krátkých bitev proti Japoncům, které tuto válku rychle a nadobro ukončily.

Letadlo se prokázalo být ohromným úspěchem. Kromě toho, že dokázalo efektivně bombardovat pozemní cíle, dokázalo díky své vysoké rychlosti, manévrovatelnosti, pancéřování a pozici střelce snadno svádět boje s pronásledujícími stíhači, zejména v nízkých výškách.

Letadlo bylo tedy „dravým zvířetem“ nejen podle své přezdívky, ale přímo svou přirozeností!

Po druhé světové válce

Přestože válka skončila, výroba letounů IL-10 pokračovala velkou rychlostí. Vyrobeno a distribuováno bylo přes pět tisíc kusů. Některé byly předělány na školicí letouny, ostatní prošly úpravami a vylepšeními, které jim ještě přidaly na síle. Vytvořena byla také standardní vylepšená modifikace IL-10M. Ta byla vybavena silnější výzbrojí, vylepšenými řídicími plochami a měla větší rozpětí křídel.

V polovině 50. let se již kvůli nástupu proudových letadel stával letoun zastaralým. Mnoho z nich bylo prodáno pod licencí do zemí Varšavského paktu, takže velký počet letounů IL-10 sloužil v armádách Polska, Československa, Maďarska, Rumunska a Bulharska.

Velký počet byl také převezen do Severní Koreje, kde byl letoun široce používán během prvních let korejské války, zejména protože byl účinný proti slabé protiletadlové obraně Jižní Koreje. Proti stíhačkám USA a NATO byl ale slabý a tyto stíhačky jej samotného často vyhledávaly jako cíl ještě na zemi. Přestože jich Severní Korea získala od Sovětů ve formě posil ještě několik, mnoho jich jí na konci války nezbylo.

Konec jedné éry

Letoun IL-10 byl nesmírně silným a výkonným, ale stejně jako všem ostatním vrtulovým letadlům se také jemu dny krátily. V 50. letech se po celém světě rozjel rychlý vývoj proudových letounů a skromné vrtulové letadlo brzo zastaralo. Na konci 50. let jich zbývalo již jen několik a byly považovány za pozůstatky bývalé éry.

Hrstka letounů IL-10 se zachovala do dnešních dnů a lze je nalézt v muzeích po celém světě. Jeden exemplář lze spatřit v Polském vojenském muzeu (odkaz je v polštině) ve Varšavě.

Letoun IL-10 ve hře World of Warplanes 

Vzleťte do oblak s tímto sovětským bitevníkem 8. úrovně. Pokochejte se letem v tom nejúžasnějším letadle, které zažilo vrchol vrtulového létání předtím, než přišel jeho smutný konec a nástup proudových letounů. Jste velcí, silní a přestože jste bitevník, jste více než dobře schopni bránit se proti otravným stíhačům na vašem ocasu.

Držte se v nízkých výškách, abyste se vyhnuli odhalení, ale nebojte se, když k němu dojde. Podobně jako bombardéry vás tíží náklad leteckých pum, takže v takovém případě je nejlepší je rychle shodit. Ale neplýtvejte jimi! Cíle vybírejte s rozvahou, protože dobrou volbou můžete svému týmu pomoct dosáhnout nadvlády.

Jakmile skončíte s bombardováním, pusťte svému motoru uzdu a předstírejte, že jste těžký stíhač! Ukažte těm lehkým stíhačům, proč si s vámi neměly začínat!