Letecká bitva s pistolemi

Duane Francies si přál létat již od dětství, kdy viděl přístání Bellanca Skyrocket po prvním nepřerušovém letu přes Tichý oceán. Tehdy mu bylo pouhých 10 let a vítězné přistání na písečném kopci a bez podvozku na něj velmi zapůsobilo. 

Posuňme se do 10. prosince 1941, tři dny po japonském útoku na Pearl Harbor, ke dni, kdy Francies dobrovolně narukoval.

Protože se už v předválečných letech naučil pilotovat, byl přidělen k americké 5. obrněné divizi. V únoru 1944 byl umístěn v Liverpoolu v Anglii a byl vyslán na pokročilý výcvik. Po přesunu k 71. obrněnému praporu polního dělostřelectva začal se strojem  Piper L-4 Cub “Grasshopper" létat bojové mise jako letecký dělostřelecký pozorovatel.

Piper L-4 Cub

5. obrněná divize ve Francii a Belgii

Brzy po dni "D", 24. července 1944 se 71. prapor vylodil v Normandii v sektoru "Utah". Během příštích měsíců Francies a jeho kolegové piloti "Grasshopperů" létali před 5. obrněnou divizí, naváděli dělostřeleckou palbu a postupující tankové síly. A jak Francies doufal, brzy se již sám měl ocitnout v akci.

Od 30. října do 3. září byla Franciesova jednotka součástí operační skupiny vedoucí postup 5. obrněné divize Francií, od Compiègne ke Condé, po stopách německých sil, ustupujících k belgické hranici.

Leteční pozorovatelé nejen že naváděli postup svých divizí, také chránili své jednotky před pozorovateli nepřítele. Během průzkumného letu v Belgii Francies spatřil dva německé vojáky, sledující pohyby amerických sil. Po přistání na nedaleké stráni se k nim zezadu přiblížil a zajal je!

Za tento úspěch a svou roli v celkovém postupu Francies obdržel své první doporučení na Záslužný letecký kříž.

K 13. září Francies splnil 44 bojových misí a 27. září byl oceněn Leteckou medailí.

Někdy toho času během pozorovacího letu spatřil zraněného amerického důstojníka, ležícího na poli vedle svého letadla. Přestože se dostal pod nepřátelskou palbu, Francies přistál, doplazil se k sestřelenému pozorovateli a odvlekl důstojníka do bezpečí. Dokázal zraněného muže odnést a dopravit na ošetřovnu. Za své činy byl později oceněn Bronzovou hvězdou.

Směrem na Berlín

Někdy během pozdního září 1944 prapor postupoval severním směrem k Aachenu a zapojil se do těžkých bojů v Hürtgenském lese. Koncem prosince se počasí zhoršovalo a Francies téměř dva měsíce nemohl létat. I přesto byl 15. ledna 1945 povýšen na nadporučíka. 

Jak americké oddíly 27. února postupovaly vpřed, Francies strávil šest hodin ve vzduchu, kde naváděl palbu. Druhého dne letěl čtyři podobné mise, z nichž nejdelší trvala hodinu a 40 minut.

Den později se vrátilo špatné počasí a letečtí pozorovatelé nemohli vzlétnout po 19 dní. Když byly lety obnoveny, jeden z "Cubů" byl ztracen. Jak pilot tak pozorovatel byli zabiti, když byl jejich Piper sestřelen skupinou deseti Messerschmitt Bf-109. 

V této fázi války za sebou 5. obrněná již měla působivé úspěchy. Osvobodila Lucemburk, vedla obkličovací manévr okolo německých sil u Falaise ve Francii a nejvíce se proslavila, když jako první prorazila Siegfriedovu linii.

Když jeho jednotka 31. března znovu vstoupila do Německa, Francies viděl v akci stovky pozorovacích letounů. Ve svém deníku uvedl, jak při pohledu na ta letadla pochopil, jak je každý den jeho úloha pro úspěch armády klíčová. Byl šťastný, že se dobrovolně stal dělostřeleckým leteckým pozorovatelem.

V té době Francies létal na neozbrojeném letounu Piper L-4 s názvem "Miss me?", spolu se svým pozorovatelem poručíkem Williamem Martinem na zadním sedadle.

Letadlo se jmenovalo "Miss Me!?", protože i když to může být přeloženo jako "Scházím ti!?", slovo "miss" v angličtině také znamená minout a to si Francies přál, aby ho Němci minuli. To zdůrazňoval vykřičník, i když zde byl dvojsmysl - chtěl scházet lidem ze svého domova, proto tam přidal i otazník.

Francies si na zakázku nechal vytvořit od Burta Maddera kresbu onoho leteckého pistolového duelu.

11. dubna se Francies a Martin vypravili na Franciesovu 142. misi a zároveň je čekala jedna z nejneobvyklejších leteckých akcí války.

Prováděli průzkum pro 71. prapor, který byl tehdy z amerických jednotek nejblíže Berlínu. Byli asi 100 km od německého hlavního města, když Francies zpozoroval německý motocykl, ujíždějící po cestě nedaleko tanků patřících k 5. obrněné.

A tak to začíná: Letecká bitva. S pistolemi.

Když se s Martinem přiblížili, aby se na motocykl podívali zblízka, spatřili asi 220 metrů nad stromy německý letoun Fieseler Fi-156 Storch, taktéž určený pro dělostřelecké pozorování.

Fi-156 Storch

Storch byl větší a rychlejší než Miss Me!? ale to amerického letce neodradilo. Řekl do vysílačky "Pustíme se do boje".

S výhodou větší výšky se na něj snesli a zahájili na Storch palbu svými pistolemi Colt .45! Jejich cílem bylo zahnat Storch do palebného pole čekajících amerických tanků. Jenže, Storch místo toho začal kroužit.

Zuřivou palbou z bočních dveří američtí letci vyprázdnili do nepřátelského letounu sedm nábojů ze svých zásobníků. Než musel Francies během nabíjení pistole podržet řízení letadla mezi koleny, zasáhli přední sklo, nádrže, pravé křídlo letounu a zranili jeho pozorovatele do nohy.

Když pilot Storchu v malé výšce zatáčel, zavadil pravým křídlem o zem, čímž se letoun převrhl a válel se po poli, až se zastavil. Američané přistáli poblíž a rozběhli se k havarovanému stroji.

Německý pilot se pokusil ukrýt za kupou cukrové řepy, jenže zraněný pozorovatel zakopnul a upadl, čímž prozradil jejich pozici.

Martin vypálil do  vzduchu varovné výstřely a pilot se se zvednutýma rukama vzdal. Němci byli zajati a Francies obvázal pozorovatelovo zranění. Poté zabavil pilotní odznaky a ramenní insignie Luftwaffe, stejně jako vlajku.

Francies a Martin se nikdy nedozvěděli jména svých zajatců. Sám Francies se přiznal "Mohli být třeba důležití, co já vím. Asi za 15 minut jsme je předali tankistům a ten zraněný muž mi mnohokrát poděkoval za obvázání jeho nohy. Myslím, že čekali, že je zastřelíme."

A tak ten nejpodivnější letecký souboj druhé světové války dospěl ke svému konci.

5. obrněná divize stanula na Labi, připravena k úderu na Berlín, netušíc, že to budou Sověti, kdo jako první pronikne do německého hlavního města.

V polovině roku 1945 byl Francies navržen na Záslužný letecký kříž podruhé. Ocenění mu však nebylo uděleno až do roku 1996, kdy kniha  The Last Battle od Corneliuse Ryana zveřejnila jeho příběh a případu se chopil americký senátor. Kapitál Merritt Duane Francies konečně obdržel své vyznamenání 22 let po této události.

Francies byl znovu povolán do aktivní služby během Korejské války a sloužil po další dva roky. Jeho vojenská kariéra trvala 29 let služby v aktivních a záložních leteckých útvarech.

Pro více historických zajímavostí sledujte The_Challengera na Facebooku.