-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 2627
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 2627
Uděluje se za zničení alespoň 17 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Uděluje se za zničení alespoň 10 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Zničené cíle musí obsahovat letadla všech 5 typů.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se členům letky, která zničila 15 vzdušných cílů a získala alespoň 500 bodů obsazování.
Počítání se vynuluje, když je jeden z členů letky zničen.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 5,281 |
| Vítězství | 3,385 (64.10%) |
| Remízy | 20 (0%) |
| Porážek | 1,876 (36%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,634 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 5,967 |
| Vzdušných cílů zničeno | 4.57 |
| Pozemních cílů zničeno | 0.13 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 1,261.63 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 644.79 |
| Stíhače | 3,579 (67%) |
| Víceúčelové stíhače | 311 (6%) |
| Těžké stíhače | 1,233 (23%) |
| Bitevníky | 191 (4%) |
| Bombardéry | 15 (0%) |
| Sovětská letadla | 792 (15%) |
| Německá letadla | 778 (15%) |
| Americká letadla | 810 (15%) |
| Japonská letadla | 1,098 (21%) |
| Britská letadla | 1,509 (28%) |
| Čínská letadla | 21 (0%) |
| Evropská letadla | 321 (6%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 75 | 7,458 | 3,541 | ||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
605 | 364 | 34 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
56 | 28 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
89 | 48 | 28 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 68
Arado Ar 68
|
457 | 248 | 34 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední dvouplošník, který byl zařazen do služeb Luftwaffe. Používal se jako noční stíhač ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Heinkel He 51
Heinkel He 51
|
1 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut pro Luftwaffe v roce 1933 jako nástupce letounu Ar 65. Používal se během občanské války ve Španělsku. Celkem bylo vyrobeno 700 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 67
Arado Ar 67
|
70 | 41 | 26 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil Ar 65. Poprvé vzlétl na podzim roku 1933. Byl překonán konkurenčním Ar 68 a nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Bristol Bulldog
Bristol Bulldog
|
20 | 11 | 21 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sloužil v britském Královském letectvu v letech 1929–1937. Celkem bylo vyrobeno 443 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
299 | 165 | 27 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 159
Focke-Wulf Fw 159
|
3 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Bristol Type 133
Bristol Type 133
|
3 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v létě roku 1934. Bylo to první letadlo se zatahovacím podvozkem, nabídnuté Královskému letectvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Curtiss Hawk 75M
Curtiss Hawk 75M
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývozní verze letadla modelu 75. Používal se ve vzdušných silách mnoha zemí po celém světě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Boeing YP-29
Boeing YP-29
|
3 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen společností Boeing jako pokus o výrobu pokročilejší verze úspěšného letounu P-26 Peashooter. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Avia Bk-534
Avia Bk-534
|
56 | 35 | 28 | 0 | ||||||||||||||||
|
Modifikace sériově vyráběného stíhače B-534 s výkonnějšími zbraněmi. Kvůli nedostatku 20mm kanónů jimi byla běžně vybavena jen malá část strojů Bk-534. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-15bis DM-2
Polikarpov I-15bis DM-2
|
15 | 6 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného I-15 s náporovými motory pro dosažení lepší stoupavosti. Zkoušeno v letech 1939-1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
6 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-17
Polikarpov I-17
|
423 | 197 | 27 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v letech 1934–1937, ale nikdy nebyl zařazen do služby, protože neměl dostatek výhod oproti sériově vyráběnému I-16. Byly vyrobeny pouze prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Grumman XF4F-3
Grumman XF4F-3
|
1 | 1 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1939. Vylepšená verze stíhače byla zařazena do služby v americkém námořnictvu jako F4F Wildcat. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
179 | 74 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
60 | 26 | 12 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Fairey Fantome
Fairey Fantome
|
16 | 8 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na vývoz do vzdušných sil Belgie. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy, které prošly zkouškami ve Velké Británii, Belgii a SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Hawker Hurricane Mk. Ia
Hawker Hurricane Mk. Ia
|
1 | 1 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač Hawker Hurricane z 303. stíhací peruti Královského letectva. Peruť se aktivně zapojila do bitvy o Británii a připsala si zničení 126 německých letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
69 | 30 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 112
Heinkel He 112
|
88 | 39 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe. Vyvážel se do Španělska, Japonska, Maďarska a Rumunska. Celkem bylo vyrobeno 100 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Type 146
Bristol Type 146
|
229 | 101 | 23 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1938 jako nový stíhač pro Královské letectvo, ale byl posouzen jako horší oproti Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
35 | 13 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Miles M.20
Miles M.20
|
3 | 1 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako zjednodušená úprava pro sériovou výrobu. Zkouškami prošel v letech 1940–1941, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
148 | 70 | 17 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Arsenal-Delanne AD 10C2
Arsenal-Delanne AD 10C2
|
2 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj tohoto dvoumístného stíhače s tandemovým uspořádáním křídel byl zahájen společností Arsenal v roce 1939. Prototyp byl dokončen během okupace Francie. Zkoušky letadla proběhly v létě roku 1941, ale bylo rozhodnuto, že do sériové výroby zařazeno nebude. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
536 | 259 | 20 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
2 | 1 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mikojan-Gurevič MiG-3
Mikojan-Gurevič MiG-3
|
1 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní výškový stíhač. Hojně se používal v letech 1941–1942. Bylo vyrobeno přes 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XP-77
XP-77
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nízkonákladový stíhač vyvinutý jako řešení nedostatku lehkých kovových slitin používaných v letectví. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
6 | 2 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
4 | 2 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M3 (experimental)
Mitsubishi A6M3 (experimental)
|
6 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik A6M3 bylo experimentálně vybaveno 30mm kanónem Type 2. Nicméně, zkoušky odhalily, že zpětný ráz 30mm kanónu byl příliš silný. Ve výsledku bylo od záměru na vybavení sériově vyráběných A6M tímto kanónem upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-1
Jakovlev Jak-1
|
3 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940 jako vysokorychlostní stíhač I-26. Jeden z nejlepších sovětských stíhačů v prvních letech 2. světové války. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 8 734 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Lavočkin LaGG-3
Lavočkin LaGG-3
|
3 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhač zkonstruovaný ze dřeva a navržený jako vysokorychlostní letoun v předválečném období. Používal se na všech frontách až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
18 | 7 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
143 | 62 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
48 | 23 | 20 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
240 | 100 | 20 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
17 | 7 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
|
256 | 115 | 19 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako slibný záchytný stíhač s předními vodorovnými plochami. První prototyp se vznesl do vzduchu v červenci 1943. Testy se táhly až do prosince 1944, kdy byl celý projekt prohlášen za projekt bez dalších vyhlídek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
3 | 2 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
6 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
10 | 3 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
217 | 94 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
136 | 66 | 16 | 1 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
25 | 11 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
571 | 250 | 24 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
4 | 3 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51K Mustang
North American P-51K Mustang
|
5 | 2 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
V Dallasu vyrobená verze letounu P-51D. Po skončení 2. světové války se vyvážel do různých zemí včetně Číny, kde sloužil v čínském nacionalistickém letectvu. Celkem bylo vyrobeno 1 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
134 | 60 | 17 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
13 | 5 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
10 | 4 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
3 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
2 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
2 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
668 | 293 | 21 | 1 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
3 | 2 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
205 | 91 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Curtiss XF15C
Curtiss XF15C
|
51 | 19 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp stíhače s kombinovaným pohonem. Byla vyrobena celkem 3 letadla. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
21 | 8 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
De Havilland DH.100 Vampire F.1
De Havilland DH.100 Vampire F.1
|
17 | 7 | 12 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběná modifikace letounu DH.100 Vampire mělo motor Goblin I. Do služby byl stroj zařazen v dubnu 1945. Celkem se vyrobilo 40 letadel počáteční série F.1, ale kvůli konci 2. světové války se tato letadla nezapojila do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
520 | 244 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
5 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
87 | 38 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
3 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
6 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
North American F-86A Sabre
North American F-86A Sabre
|
220 | 99 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších poválečných proudových stíhačů. Používaly ho vzdušné síly USA během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Tachikawa Ki-162-III
Tachikawa Ki-162-III
|
20 | 8 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Kvůli konci 2. světové války nebyl projekt Ki-162 dokončen až do fáze, kdy by byl připraven k boji. Další rozvoj je pouze hypotetický a vychází z úrovně technologie dostupné v té době v Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Lavočkin La-15
Lavočkin La-15
|
141 | 62 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
|
Sovětský proudový stíhač první poválečné generace. Byl vyráběný v malém množství. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Jakovlev Jak-30
Jakovlev Jak-30
|
119 | 54 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený na základě letounu Jak-25 v roce 1948. První Jakovlevův proudový stíhač, který měl křídla šípového tvaru. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
5 | 3 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 30 | 708 | 311 | ||||||||||||||||||
|
I
Polikarpov I-5
Polikarpov I-5
|
145 | 68 | 27 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z hlavních stíhacích letounů vzdušných sil Rudé armády v raných třicátých letech. V omezené míře se používal i v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
2 | 1 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
2 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss F11C-2
Curtiss F11C-2
|
1 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhací bombardér. Od roku 1932 do roku 1933 bylo pro námořnictvo USA vyrobeno celkem 28 letadel. Byla vyvážena pod označením Hawk II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
28 | 16 | 23 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Hawker Demon
Hawker Demon
|
17 | 10 | 15 | 2 | ||||||||||||||||
|
Stíhací úprava lehkého bombardéru Hawker Hart. Poprvé vzlétl v roce 1933. Celkem bylo vyrobeno 305 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
4 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Grumman F3F
Grumman F3F
|
12 | 7 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejlepších stíhacích dvouplošníků třicátých let. Byl zařazen do služby až do konce roku 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-16 (raný typ)
Polikarpov I-16 (raný typ)
|
20 | 11 | 20 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako vysokorychlostní stíhací letoun. Používal se ve Španělsku v roce 1936, během bitvy u Chalchyn Gol v roce 1939 a v průběhu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
14 | 6 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
3 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
10 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Hawker Hurricane Mk I
Hawker Hurricane Mk I
|
20 | 10 | 10 | 4 | ||||||||||||||||
|
Hlavní typ britského stíhače z počátku 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v listopadu 1935. Hojně se využíval během tažení ve Francii v roce 1940 a byl masivně nasazen během bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane Mk II
Hawker Hurricane Mk II
|
26 | 12 | 12 | 1 | ||||||||||||||||
|
Hurricane Mk II byl zařazen do služby v roce 1940. V porovnání s předchozími variantami stíhačů byl vybaven silnějším motorem a jeho výzbroj se postupně zlepšovala. Tato modifikace zůstala ve výrobě až do roku 1944 a vyráběla se i v Kanadě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
3 | 1 | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
2 | 1 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
3 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Hawker Tornado
Hawker Tornado
|
56 | 23 | 9 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen společností Hawker na základě zkušeností získaných z vývoje letounu Hurricane. Celkem se vyrobilo 6 prototypů, které se testovaly v letech 1939 – 1941. Kvůli problémům s motorem byl však projekt opuštěn ve prospěch stroje Hawker Typhoon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
16 | 6 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Focke-Wulf Fw 190 A-8/R2
Focke-Wulf Fw 190 A-8/R2
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze nejvíce vyráběné varianty letounu Fw 190, která měla silnější zbraně namontované v křídlech. Byl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Hawker Typhoon
Hawker Typhoon
|
67 | 30 | 13 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut současně se strojem Hawker Tornado jako vysokorychlostní záchytný stíhač. Jako nejefektivnější se však ukázal v úloze víceúčelového stíhače. Hlavním podpůrným letounem Královského letectva zůstal až do konce bojů v Evropě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Suchoj Su-9
Suchoj Su-9
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v roce 1946 pod vlivem německých zkušeností. Jediný prototyp letounu Su-9 byl vyroben a vyzkoušen v letech 1946 – 1947. Letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby, jelikož projekt byl opuštěn ve prospěch letounu MiG-15. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Hawker Tempest
Hawker Tempest
|
133 | 52 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako modifikace stroje Hawker Typhoon. Kvůli mnoha závažným změnám v konstrukci byl však přeznačen na Hawker Tempest. Jako víceúčelový stíhač byl jedním z nejlepších britských letadel za druhé světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
7 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Hawker Sea Hawk
Hawker Sea Hawk
|
95 | 37 | 14 | 2 | ||||||||||||||||
|
První stíhací letoun postavený společností Hawker Aircraft. Jeho prototyp provedl svůj první let 2. září 1947. Původně byl vyvinut pro Královské letectvo, ale později byl přepracován pro Fleet Air Arm. Sloužil v německém, Nizozemském královském a indickém námořnictvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
3 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Republic F-84F Thunderstreak
Republic F-84F Thunderstreak
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze letounu F-84E se šípovitým křídlem a novým motorem. Poprvé vzlétl v červnu 1950. Ve stíhací verzi bylo vyrobeno celkem 2 711 letounů F-84F. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
5 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Alexejev I-215
Alexejev I-215
|
5 | 2 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě letounu I-211 se změnami provedenými v motorech a kombinaci zbraní. Kvůli rozhodnutí soustředit se na vývoj stíhačů z Mikojanovi a Jakovlevovi konstrukční kanceláře nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 35 | 2,598 | 1,221 | ||||||||||||||||||
|
II
AGO Ao 192 Kurier
AGO Ao 192 Kurier
|
2 | 2 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Ozbrojené průzkumné letadlo vyvinuté v průběhu vzniku lehkého transportního letadla Ao 192 CA. Nebyl vyroben žádný prototyp. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
12 | 5 | 16 | 2 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
PZL P.38 Wilk
PZL P.38 Wilk
|
156 | 86 | 19 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvíjen od roku 1934 jako víceúčelový letoun, který mohl fungovat jako stíhač, i jako letadlo pro podporu pozemních jednotek. Vyrobily se pouze dva prototypy, které byly otestovány před druhou světovou válkou. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
3 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
63 | 27 | 14 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Bristol Blenheim F
Bristol Blenheim F
|
503 | 264 | 22 | 3 | ||||||||||||||||
|
Úprava bombardéru Blenheim na dálkový a noční stíhač. Celkem bylo takto upraveno 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
271 | 121 | 19 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
SNCASE SE 100
SNCASE SE 100
|
227 | 103 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt těžkého stíhače, který nesl silnou útočnou i obrannou výzbroj. Poprvé vzlétl v březnu 1939. Vývoj byl kvůli okupaci Francie v roce 1940 přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter V
Bristol Beaufighter V
|
70 | 32 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava stroje Beaufighter V. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
28 | 11 | 14 | 3 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
50 | 23 | 17 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F5F Skyrocket
Grumman F5F Skyrocket
|
2 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako stíhač s vysokou stoupavostí pro americké námořnictvo. Vyrobil se pouze jeden prototyp a ten se dočkal celé řady zdokonalení. První let proběhl 1. dubna 1940. Po nástupu série F4F bylo od vývoje F5F upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Kawasaki Ki-45 Toryu
Kawasaki Ki-45 Toryu
|
165 | 74 | 19 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut jako dálkový stíhač pro jihovýchodní Asii a Pacifik. Do boje byl nasazen v létě roku 1942 a v japonské protiletadlové obraně se před koncem války hojně využíval k boji proti americkým těžkým bombardérům. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
151 | 67 | 16 | 4 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
33 | 11 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
53 | 21 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-102
Kawasaki Ki-102
|
218 | 93 | 15 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v několika verzích, aby byl nasazen proti vzdušným i pozemním cílům a nahradil stroj Ki-45. Před koncem války se v omezené míře zapojil do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
17 | 6 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
16 | 9 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Rikugun Ki-93
Rikugun Ki-93
|
16 | 8 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen k nesení těžké kanónové výzbroje na plnění široké škály bojových misí. Vyrobil se pouze jeden prototyp, který se jen jednou vznesl do vzduchu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Arsenal VB 10
Arsenal VB 10
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj byl zahájen před okupací Francie. Prototyp poprvé vzlétl v létě roku 1945. Celkem bylo objednáno 200 letounů. Nicméně, kvůli vývoji proudových letadel a sníženému zájmu o tento projekt, byly vyrobeny pouze dva prototypy a série 4 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
Messerschmitt Bf 109 Z Zwilling
|
121 | 58 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér sestávající ze dvou trupů Bf 109. Jediný prototyp byl zničen během spojeneckého náletu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
53 | 24 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Tachikawa Ki-94-I
Tachikawa Ki-94-I
|
20 | 8 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního stíhače s těžkou výzbrojí. Dřevěný model byl vyroben v říjnu 1943. Nicméně, koncept Ki-94-I byl leteckými silami japonské armády posouzen jako příliš nekonvenční. Společnost Tachikawa dostala za úkol vyrobit letadlo s obvyklejší konstrukcí. Jako výsledek byl vytvořen Ki-94-II. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
3 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
13 | 5 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American F-82E Twin Mustang
North American F-82E Twin Mustang
|
204 | 100 | 22 | 2 | ||||||||||||||||
|
Doprovodný stíhač letectva americké armády a další rozvoj stroje P-82B. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
3 | 1 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
73 | 32 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
13 | 7 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
1 | 1 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
11 | 6 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
4 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
10 | 5 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
9 | 5 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 25 | 428 | 191 | ||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
12 | 6 | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
6 | 3 | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Kočerigin TSh-2
Kočerigin TSh-2
|
6 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||
|
Těžce pancéřovaný bitevník, navržený pro podporu pěchoty a obrněných vozidel Rudé armády. Nikdy se nedostal do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Henschel Hs 123
Henschel Hs 123
|
4 | 2 | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v květnu 1935. Úspěšně se využíval k přímé letecké podpoře během španělské občanské války a 2. světové války. Celkem se vyrobilo asi 260 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin BSh-1
Kočerigin BSh-1
|
1 | 1 | 4 | 10 | ||||||||||||||||
|
V roce 1936 zakoupil Sovětský svaz od USA výrobní licenci na útočný bombardér Vultee V-11. V letech 1937–1939 prošel zkouškami pod označením BŠ-1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
25 | 11 | 17 | 10 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
6 | 3 | 3 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
2 | 1 | 1 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Henschel Hs 129 А
Henschel Hs 129 А
|
3 | 1 | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Raná verze obrněného bitevníku Hs 129, vybavená motory Argus. Malá série letadel se využívala hlavně k výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
8 | 5 | 7 | 6 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
7 | 2 | 2 | 4 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
3 | 1 | 1 | 1 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
2 | 1 | 0 | 4 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
3 | 1 | 0 | 5 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
46 | 23 | 3 | 12 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
19 | 8 | 7 | 5 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
13 | 7 | 5 | 12 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
SNCAC NC 1070
SNCAC NC 1070
|
114 | 46 | 9 | 9 | ||||||||||||||||
|
Útočný letoun, navržený pro širokou škálu misí. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v letech 1947–1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
114 | 49 | 4 | 16 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
12 | 4 | 2 | 5 | ||||||||||||||||
|
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
3 | 1 | 0 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
7 | 3 | 2 | 12 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me P.1102 B
Messerschmitt Me P.1102 B
|
1 | 1 | 1 | 5 | ||||||||||||||||
|
Předběžný návrh těžkého víceúčelového proudového letounu. Nikdy neprošel fází hrubých náčrtů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
9 | 6 | 3 | 11 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 3 | 47 | 15 | ||||||||||||||||||
|
IV
Archangelskij Ar-2
Archangelskij Ar-2
|
10 | 4 | 0 | 7 | ||||||||||||||||
|
Drastická modifikace bombardéru SB, postavená s cílem vylepšit jeho bojový výkon. Poprvé vzlétl v roce 1940. Celkem se vyrobilo asi 200 letadel a do bojů se zapojily spolu se stroji SB. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 88 A
Junkers Ju 88 A
|
10 | 4 | 0 | 2 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce sériově vyráběná modifikace Ju 88. Sériová výroba začala v březnu 1939 a mezi lety 1940 – 1941 se Ju 88 A stal hlavním typem bombardéru v Luftwaffe. Letoun se hojně využíval na všech frontách a také se dodával spojencům Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Tupolev Tu-12
Tupolev Tu-12
|
27 | 7 | 1 | 4 | ||||||||||||||||
|
Pokus o úpravu sériového Tu-2 pro používání proudových motorů. Letadlo se testovalo v letech 1947–1948. Vyrobila se malá série letadel, ale používala se jako zkušební stroje a k výcviku posádek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
