-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Proviantní důstojník
Dní v klanu: 3664
Pozice: Proviantní důstojník
Dní v klanu: 3664
Uděluje se za zničení alespoň 17 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Uděluje se za zničení alespoň 10 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Zničené cíle musí obsahovat letadla všech 5 typů.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se členům letky, která zničila 15 vzdušných cílů a získala alespoň 500 bodů obsazování.
Počítání se vynuluje, když je jeden z členů letky zničen.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 1,652 |
| Vítězství | 1,084 (65.62%) |
| Remízy | 5 (0%) |
| Porážek | 563 (34%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,911 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 8,424 |
| Vzdušných cílů zničeno | 3.51 |
| Pozemních cílů zničeno | 1.02 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 1,183.30 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 4,724.65 |
| Stíhače | 631 (40%) |
| Víceúčelové stíhače | 460 (29%) |
| Těžké stíhače | 126 (8%) |
| Bitevníky | 262 (17%) |
| Bombardéry | 87 (6%) |
| Sovětská letadla | 491 (31%) |
| Německá letadla | 375 (24%) |
| Americká letadla | 131 (8%) |
| Japonská letadla | 130 (8%) |
| Britská letadla | 432 (28%) |
| Čínská letadla | 3 (0%) |
| Evropská letadla | 4 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 53 | 1,382 | 630 | ||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
2 | 1 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
22 | 13 | 24 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Hawker P.V.3
Hawker P.V.3
|
4 | 2 | 24 | 0 | ||||||||||||||||
|
Hawker P.V.3 byl vyvinut jako rozšířená verze stíhače Hawker Fury, poháněného novým motorem a s posílenou výzbrojí v podobě čtyř kulometů. Jediný dokončený prototyp se v letech 1934–1935 testoval s několika variantami motorů Goshawk. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
81 | 42 | 31 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss XP-36F Hawk
Curtiss XP-36F Hawk
|
7 | 3 | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Jeden ze sériově vyráběných strojů P-36A byl experimentálně přepracován na verzi s těžkou kanónovou výzbrojí. Po cyklu testů bylo rozhodnuto o návratu k původní verzi s kulometnou výzbrojí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
5 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
15 | 6 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-153 DM-4
Polikarpov I-153 DM-4
|
42 | 19 | 24 | 0 | ||||||||||||||||
|
V říjnu 1940 byl sériově vyráběný I-153 experimentálně vybaven pomocnými náporovými motory DM-4. Během zkoušek bylo dosaženo značného zvýšení maximální rychlosti. Bylo však rozhodnuto, že práce s náporovými motory bude pokračovat na novějších typech letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
13 | 6 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
135 | 63 | 27 | 2 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Fairey Fantome
Fairey Fantome
|
62 | 34 | 22 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na vývoz do vzdušných sil Belgie. Byly vyrobeny celkem 4 prototypy, které prošly zkouškami ve Velké Británii, Belgii a SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Hawker Hurricane Mk. Ia
Hawker Hurricane Mk. Ia
|
54 | 25 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač Hawker Hurricane z 303. stíhací peruti Královského letectva. Peruť se aktivně zapojila do bitvy o Británii a připsala si zničení 126 německých letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
1 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
128 | 63 | 22 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
CAC CA-12 Boomerang
CAC CA-12 Boomerang
|
18 | 7 | 12 | 1 | ||||||||||||||||
|
Stíhač, navržený a vyráběný v Austrálii, který vycházel z letounu CA-1 Wirraway. Celkem bylo v letech 1942–1945 vyrobeno 250 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
104 | 51 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
3 | 1 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
17 | 8 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E Emil
Messerschmitt Bf 109 E Emil
|
77 | 33 | 15 | 5 | ||||||||||||||||
|
Verze stíhače Messerschmitt vytvořená po vojenských operacích ve Španělsku. Hojně používaný v Luftwaffe a ve vzdušných silách spojenců Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
78 | 30 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Mitsubishi A6M3 (experimental)
Mitsubishi A6M3 (experimental)
|
5 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik A6M3 bylo experimentálně vybaveno 30mm kanónem Type 2. Nicméně, zkoušky odhalily, že zpětný ráz 30mm kanónu byl příliš silný. Ve výsledku bylo od záměru na vybavení sériově vyráběných A6M tímto kanónem upuštěno. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
1 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang IA
North American Mustang IA
|
11 | 4 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Mustang I, kterou do Británie dodávala společnost American Aviation. Letoun měl silný kanón, který nahrazoval kulomety, jimiž byla vybavena předchozí verze. Královskému letectvu bylo dodáno celkem 93 letounů v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire Vb IM
Supermarine Spitfire Vb IM
|
17 | 8 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava stroje Spitfire V, inspirovaná kapelou Iron Maiden. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
20 | 8 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-1M
Jakovlev Jak-1M
|
3 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. Následná vylepšení vedla k vytvoření letounu Jak-3. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Lavočkin La-5
Lavočkin La-5
|
26 | 9 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další rozvoj letounu LaGG-3 zahrnoval vzduchem chlazený motor a vylepšenou aerodynamiku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
Curtiss-Wright XP-55 Ascender
|
5 | 2 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako slibný záchytný stíhač s předními vodorovnými plochami. První prototyp se vznesl do vzduchu v červenci 1943. Testy se táhly až do prosince 1944, kdy byl celý projekt prohlášen za projekt bez dalších vyhlídek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-39Q-15 Airacobra
P-39Q-15 Airacobra
|
14 | 6 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Značný počet letadel P-39 Airacobra byl dodán do SSSR v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu. Letoun P-39Q-15 byl lehčí verzí, která neměla zbraně namontované v křídlech. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mitsubishi A6M5 Zero
Mitsubishi A6M5 Zero
|
4 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
S touto úpravou A6M bojovali spojenecké stíhačky až do posledních dnů druhé světové války. Celkem bylo vyrobeno 10 449 kusů v různých úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
16 | 7 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
5 | 2 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51K Mustang
North American P-51K Mustang
|
6 | 2 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
V Dallasu vyrobená verze letounu P-51D. Po skončení 2. světové války se vyvážel do různých zemí včetně Číny, kde sloužil v čínském nacionalistickém letectvu. Celkem bylo vyrobeno 1 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
8 | 4 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
21 | 10 | 14 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
13 | 5 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
8 | 3 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
32 | 13 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
16 | 7 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
14 | 8 | 25 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
7 | 3 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
19 | 8 | 16 | 1 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
De Havilland DH.100 Vampire F.1
De Havilland DH.100 Vampire F.1
|
14 | 5 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběná modifikace letounu DH.100 Vampire mělo motor Goblin I. Do služby byl stroj zařazen v dubnu 1945. Celkem se vyrobilo 40 letadel počáteční série F.1, ale kvůli konci 2. světové války se tato letadla nezapojila do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
12 | 6 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
6 | 0 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
5 | 2 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
43 | 19 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
5 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
13 | 6 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
North American F-86A Sabre
North American F-86A Sabre
|
6 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších poválečných proudových stíhačů. Používaly ho vzdušné síly USA během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Jakovlev Jak-30
Jakovlev Jak-30
|
58 | 29 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený na základě letounu Jak-25 v roce 1948. První Jakovlevův proudový stíhač, který měl křídla šípového tvaru. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
77 | 33 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 30 | 1,094 | 460 | ||||||||||||||||||
|
II
Polikarpov I-15
Polikarpov I-15
|
10 | 7 | 29 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vysoce výkonný stíhací dvouplošník z raných třicátých let. Zúčastnil se rozsáhlých bojových akcí v konfliktech za hranicemi SSSR. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
12 | 4 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
6 | 2 | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Arado Ar 197
Arado Ar 197
|
73 | 32 | 14 | 5 | ||||||||||||||||
|
Poslední německý stíhací dvouplošník. Navržený pro námořní operace na nikdy nedokončené letadlové lodi Graf Zeppelin. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Hawker Hurricane Mk I
Hawker Hurricane Mk I
|
121 | 50 | 18 | 11 | ||||||||||||||||
|
Hlavní typ britského stíhače z počátku 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v listopadu 1935. Hojně se využíval během tažení ve Francii v roce 1940 a byl masivně nasazen během bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane Mk II
Hawker Hurricane Mk II
|
97 | 39 | 23 | 13 | ||||||||||||||||
|
Hurricane Mk II byl zařazen do služby v roce 1940. V porovnání s předchozími variantami stíhačů byl vybaven silnějším motorem a jeho výzbroj se postupně zlepšovala. Tato modifikace zůstala ve výrobě až do roku 1944 a vyráběla se i v Kanadě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Grumman F4F Wildcat
Grumman F4F Wildcat
|
7 | 2 | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Nejlepší palubní stíhač USA na začátku války s Japonskem. Používal se od začátku až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
1 | 0 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Jakovlev Jak-7
Jakovlev Jak-7
|
12 | 5 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941 na základě cvičného letounu Jak-7UTI. Celkem bylo vyrobeno 6 399 letadel v různých úpravách, včetně cvičných. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Focke-Wulf Fw 190 A-1
Focke-Wulf Fw 190 A-1
|
1 | 1 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1939 jako alternativa k Bf 109 který už sloužil v Luftwaffe. Fw 190 byl zařazen do sériové výroby v roce 1941. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Hawker Tornado
Hawker Tornado
|
65 | 29 | 18 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen společností Hawker na základě zkušeností získaných z vývoje letounu Hurricane. Celkem se vyrobilo 6 prototypů, které se testovaly v letech 1939 – 1941. Kvůli problémům s motorem byl však projekt opuštěn ve prospěch stroje Hawker Typhoon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
66 | 31 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
21 | 7 | 9 | 3 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
27 | 10 | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
5 | 2 | 3 | 5 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
93 | 41 | 16 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Hawker Typhoon
Hawker Typhoon
|
15 | 6 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut současně se strojem Hawker Tornado jako vysokorychlostní záchytný stíhač. Jako nejefektivnější se však ukázal v úloze víceúčelového stíhače. Hlavním podpůrným letounem Královského letectva zůstal až do konce bojů v Evropě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
6 | 3 | 3 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
19 | 10 | 13 | 4 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Suchoj Su-9
Suchoj Su-9
|
63 | 25 | 11 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v roce 1946 pod vlivem německých zkušeností. Jediný prototyp letounu Su-9 byl vyroben a vyzkoušen v letech 1946 – 1947. Letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby, jelikož projekt byl opuštěn ve prospěch letounu MiG-15. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
8 | 4 | 12 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Hawker Tempest
Hawker Tempest
|
33 | 10 | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako modifikace stroje Hawker Typhoon. Kvůli mnoha závažným změnám v konstrukci byl však přeznačen na Hawker Tempest. Jako víceúčelový stíhač byl jedním z nejlepších britských letadel za druhé světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
64 | 26 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
11 | 5 | 21 | 3 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Alexejev I-211
Alexejev I-211
|
102 | 47 | 12 | 5 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v roce 1946. Prototyp poprvé vzlétl 5. září 1947. Koncept letadla byl neustále vylepšován. Další rozvoj projektu vedl k vytvoření I-215. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Blohm und Voss P.212.03
Blohm und Voss P.212.03
|
60 | 24 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
BV P.212 byl navržen jako součást programu nouzového stíhače Luftwaffe. Bylo vyvinuto několik konceptů. BV P.212.03 byl vybrán jako konečná verze. První prototyp měl poprvé vzlétnout v létě roku 1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
66 | 24 | 13 | 2 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Blohm und Voss P.215.02
Blohm und Voss P.215.02
|
9 | 4 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě konceptu BV P.212. V březnu 1945 Luftwaffe projekt schválila a doporučila výrobu prototypu. Do konce 2. světové války však byly provedeny pouze teoretické výpočty specifikací nového letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
20 | 9 | 17 | 2 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Alexejev I-215
Alexejev I-215
|
1 | 1 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě letounu I-211 se změnami provedenými v motorech a kombinaci zbraní. Kvůli rozhodnutí soustředit se na vývoj stíhačů z Mikojanovi a Jakovlevovi konstrukční kanceláře nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 20 | 315 | 126 | ||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
6 | 3 | 13 | 5 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
3 | 1 | 1 | 5 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
57 | 23 | 17 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
16 | 8 | 9 | 6 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
SNCASE SE 100
SNCASE SE 100
|
8 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt těžkého stíhače, který nesl silnou útočnou i obrannou výzbroj. Poprvé vzlétl v březnu 1939. Vývoj byl kvůli okupaci Francie v roce 1940 přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
15 | 6 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
51 | 23 | 14 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Kawasaki Ki-45 Toryu
Kawasaki Ki-45 Toryu
|
24 | 8 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut jako dálkový stíhač pro jihovýchodní Asii a Pacifik. Do boje byl nasazen v létě roku 1942 a v japonské protiletadlové obraně se před koncem války hojně využíval k boji proti americkým těžkým bombardérům. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito
De Havilland 98 Mosquito
|
11 | 4 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Široce se používal pro různé úlohy a to jako dálkový stíhač, noční stíhač a stíhací bombardér. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 7 781 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
P-38J Lightning
P-38J Lightning
|
6 | 3 | 10 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-38. Měl vylepšenou ovladatelnost a rychlostní výkon. Celkem bylo vyrobeno 2 970 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-102
Kawasaki Ki-102
|
17 | 6 | 6 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v několika verzích, aby byl nasazen proti vzdušným i pozemním cílům a nahradil stroj Ki-45. Před koncem války se v omezené míře zapojil do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
49 | 19 | 11 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
XP-58 Chain Lightning
XP-58 Chain Lightning
|
6 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava dvoumotorového stíhače P-38 Lightning. Jediný dokončený prototyp byl zkoušen v roce 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
5 | 2 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
14 | 7 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
11 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Gloster Javelin
Gloster Javelin
|
4 | 1 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač do každého počasí, který poprvé vzlétl v listopadu 1951. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 436 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
4 | 2 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
5 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 15 | 639 | 262 | ||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
9 | 3 | 3 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
CAC CA-1 Wirraway
CAC CA-1 Wirraway
|
10 | 5 | 4 | 10 | ||||||||||||||||
|
Navržený k podpoře pozemních sil. Používalo ho Královské australské letectvo během války v Pacifiku. Celkem bylo v letech 1939–1946 vyrobeno 755 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
47 | 21 | 7 | 11 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
Focke-Wulf Fw 189 C Eule
|
12 | 5 | 5 | 4 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, vycházející ze slavného průzkumného letounu Fw 189. Několik prototypů prošlo zkouškami v letech 1939–1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
21 | 8 | 4 | 5 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
14 | 6 | 3 | 6 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
2 | 1 | 3 | 6 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Iljušin IL-2
Iljušin IL-2
|
10 | 4 | 1 | 6 | ||||||||||||||||
|
Tento dobře pancéřovaný bitevník se stal legendou sovětských vzdušných sil. Prvním modelům IL-2 chyběl zadní střelec. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
23 | 9 | 2 | 6 | ||||||||||||||||
|
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
59 | 27 | 12 | 18 | ||||||||||||||||
|
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
60 | 27 | 4 | 12 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
131 | 55 | 8 | 16 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
94 | 39 | 6 | 9 | ||||||||||||||||
|
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
32 | 10 | 3 | 9 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
115 | 42 | 6 | 15 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 10 | 171 | 87 | ||||||||||||||||||
|
III
Archangelskij/Tupolev SB
Archangelskij/Tupolev SB
|
3 | 2 | 0 | 10 | ||||||||||||||||
|
Hlavní sovětský předválečný bombardér střední třídy. Poprvé se vznesl do vzduchu v roce 1934. Hojně se využíval koncem 30. let a na počátku 2. světové války. Celkem se v různých modifikacích vyrobilo 7 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Junkers Ju 86 E
Junkers Ju 86 E
|
6 | 6 | 0 | 17 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k problémům s dieselovými motory na počátečních verzích Ju 86 bylo rozhodnuto o jejich nahrazení za radiální motor BMW 132. Nová modifikace — Ju 86 E — sloužila v Luftwaffe až do doby, než byla nahrazena pokročilejšími bombardéry He 111. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Heinkel He 111 H-2
Heinkel He 111 H-2
|
8 | 4 | 1 | 6 | ||||||||||||||||
|
Modifikace jednoho z nejznámějších německých bombardérů 2. světové války. Do sériové výroby byl He 111 H-2 zařazen v září 1939. Toto letadlo se od raných Не 111 lišilo svými motory a posílenou obrannou výzbrojí. Letadel série H-2 se vyrobilo se přes 500. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Dornier Do 17 Z
Dornier Do 17 Z
|
20 | 7 | 1 | 13 | ||||||||||||||||
|
Poslední a nejpokročilejší verze bombardéru Do 17. Prototyp se poprvé vznesl k nebi v březnu 1938. Měl zcela novou konstrukci kokpitu, nové motory a posílenou obrannou výzbroj. Celkem se vyrobilo zhruba 500 letadel Do 17 Z v několika verzích. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Boeing B-17D Flying Fortress
Boeing B-17D Flying Fortress
|
13 | 6 | 1 | 9 | ||||||||||||||||
|
Modifikace B-17D byla vyvinuta v únoru 1941. Většina těchto bombardérů byla vyslána na americké základny v Pacifiku, kde je zastihl začátek války s Japonskem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 88 A
Junkers Ju 88 A
|
19 | 6 | 1 | 16 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce sériově vyráběná modifikace Ju 88. Sériová výroba začala v březnu 1939 a mezi lety 1940 – 1941 se Ju 88 A stal hlavním typem bombardéru v Luftwaffe. Letoun se hojně využíval na všech frontách a také se dodával spojencům Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Petljakov Pe-2
Petljakov Pe-2
|
26 | 13 | 2 | 8 | ||||||||||||||||
|
Hlavní sovětský taktický bombardér 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 1939. Strojů Pe-2 se v různých modifikacích vyrobilo přes 11 000 a byly hojně nasazovány do bojů po celou dobu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Douglas A-26B Invader
Douglas A-26B Invader
|
32 | 17 | 7 | 16 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako útočný bombardér, který měl ve službě amerického letectva nahradit Douglas A-20 Havoc. A-26B byl prvním letadlem v sérii, které mělo být zařazeno do sériové výroby. Na základě A-26B byl vyroben značný počet modifikací tohoto letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Boeing B-17G Flying Fortress
Boeing B-17G Flying Fortress
|
1 | 1 | 1 | 6 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce sériově vyráběná verze „Létající pevnosti“ se značně posílenou sebeobrannou výzbrojí. Hojně se využíval ve strategické bombardovací kampani proti Německu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mjasiščev RB-17
Mjasiščev RB-17
|
43 | 25 | 5 | 15 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního průzkumného bombardéru. Vyvinut v letech 1945 – 1946 s využitím německého motoru Jumo 004. Vývoj byl přerušen počátkem roku 1946, kdy byla Mjasiščevova konstrukční kancelář uzavřena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
