Byl navržen a vyzkoušen v roce 1935 jako nový stíhač pro Luftwaffe, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s He 112 a Bf 109. Byly sestrojeny dva prototypy.
-
36,000
Cena
-
1,250
Náklady na výzkum
Obnovit standardní konfiguraci
Motor
550
Jumo 210 B
700
Jumo 210 Da
850
Jumo 210 D
Zbraň v hřídeli vrtule
340
7.92 mm MG-17 (1934) (HV)
2470
20 mm MG-FF (HV)
Synchronizovaný kulomet
2x7.92 mm MG-17 (1934) (S)
Prémiové letadlo
Speciální letadlo
Tyto informace se budou aktualizovat
Střelecká výzbroj
|
2
|
7.92 mm MG-17 (1934) (HV) |
1
|
20 mm MG-FF (HV) |
1
|
7.92 mm MG-17 (1934) (S) |
2
|
Rychlost
|
20
|
Max. rychlost v ideální výšce, 
|
400
|
Maximální střemhlavá rychlost, 
|
500
|
Obratnost
|
80
|
Čas otočení o 360 stupňů, 
|
9.00
|
Míra náklonu, 
|
120
|
Optimální rychlost letu, 
|
236
|
Rychlost přetažení, 
|
90
|
Výškový výkon
|
20
|
Optimální výška, 
|
800
|
Stoupavost, 
|
84.80
|
Specifikace jsou zobrazeny pro posádku se 100% odbornosti.
Udává způsobilost k odolání nepřátelské palbě. Zohledňuje výdrž letadla a koeficienty rezistence na kritická poškození a požár.
Udává způsobilost k poškození vzdušných cílů čelně střílejícími kanóny a kulomety, a také obrannými věžemi. Zohledňuje poškození, dostřel a přesnost.
Udává způsobilost k poškození pozemních cílů pomocí pum a raket. Zohledňuje poškození a dobu doplnění.
Udává způsobilost zapojení do manévrovacího boje. Zohledňuje čas otočení o 360 stupňů a míru náklonu.
Udává způsobilost zapojení do boje ve vysoké rychlosti. Zohledňuje rychlost, akceleraci a efektivitu zrychlení.
Udává způsobilost zapojení do boje ve velké výšce. Zohledňuje optimální rozsah výšky a maximální letovou výšku.