Londýn volá

Do Londýna jsem dorazil ráno, vlakem dojel do Paddingtonu a pak metrem do Kensingtonu. Na recepci v hotelu jsem nechal svoje zavazadla a vyrazil do města. Už je to hodně dávno, co jsem se jako hladový postgraduant procházel zrovna těmito ulicemi, ve dne psával ve studovně Britské knihovny a v noci se třásl v malinkatém podkrovním bytě poblíž londýnské čtvrti Swiss Cottage. Těší mě, že jsem zpátky. Samuel Johnson napsal, že pokud člověka přestane bavit Londýn, přestal jej bavit život. Abych pravdu řekl, nemyslím si, že by mě tato metropole někdy začala unavovat. První natáčení máme v plánu až v neděli, takže jsem se rozhodl strávit sobotní odpoledne v londýnském vojenském muzeu Imperial War Museum.

Imperial War Museum je impozantní stavba z bílého kamene s klasickým sloupovým loubím a do výšky se tyčící měděnou kupolí. Vchod do muzea střeží dvě obrovská, téměř pětimetrová děla z bitevních lodí HMS Ramillies a HMS Roberts. Celý komplex stojí v krásném parku kousek od silnice Lambeth Road, který je ohraničen tepaným železným plotem. Budova byla postavena v 19. století a původně sloužila jako nemocnice. Ve 20. století byla zvětšena a rozšířena, aby mohla sloužit novému účelu. Vstupní síň se může pochlubit působivou sbírkou zbraní a vozidel, včetně tanku Grant, který používal generál Montgomery. Nechybí dokonce ani raketa V2. Ze stropu visí stíhač Spitfire Mark 1A, který bojoval v bitvě o Británii. Dále tu nalezneme dvojplošník Sopwith Camel, americký letoun P-51 Mustang a německá letadla Focke-Wulf FW-190A-8 a Heinkel HE 162. Procházením výstavních síní a čtením popisek jsem strávil celé hodiny. Úžasné muzeum. 

V neděli jsem se vypravil vlakem za naším filmovým štábem v Leedsu, abych tu natočil rozhovor s geofyziky Dr. Adamem Boothem a Dr. Rogerem Clarkem. Od počátku 90. let pracoval Dr. Clark s Davidem na několika projektech, jejichž cílem byla rekonstrukce různých druhoválečných letounů ve Velké Británii. Rogerovo nadšení do rekonstrukce letadel se přeneslo na Adama, který se v roce 2004 chystal provést doktorský výzkum pod dohledem Dr. Clarka. Tito dva pánové se stali Davidovými klíčovými poradci a přáteli – navrhovali průzkumy, analyzovali data, doporučovali komerční dodavatele a zajišťovali vybavení od univerzity a místních firem. Adam dokonce na podzim v roce 2004 doprovodil Davida na průzkum v Mingaladonu. Adam prozkoumal plochu na letišti velkou 100 x 190 metrů a našel pod zemí velké množtví elektricky vodivého materiálu. Bylo to zrovna v těch místech a hloubce, o kterých hovořili očití svědci v rozhovorech s Davidem během let 1998 až 2002. David naplánoval vykopávky. Bohužel v ten samý den, kdy se začalo s kopáním, dorazili do Mingaladonu vojáci a nařídili mu přestat. Ministerského předsedu zrovna zatkli za podvod. Jelikož se David dohodl právě s ministerským předsedou, padl na něj stín podezření a než ho nechali jít, byl držen pět týdnů ve svém hotelu.

Dr. Clark i Dr. Booth natočili o své několikaleté práci s Davidem rozhovor. Stejně jako David jsou nedočkaví a chtějí zjistit, co přesně je v Mingaladonu zakopáno. Přivezou s sebou sadu geofyzikálního vybavení, které pomůže zmapovat zájmovou plochu. Geofyzikální vybavení bude zahrnovat přístroje Geonics EM34-3, Syscal Electrical Resistivity Tomography (k měření elektrické impedanční tomografie, čili ERT), magnetický gradiometr Bartington 601-2 , magnetický gradiometr Geometrics G858 a systém diferenciální GPS (DGPS). Vysvětlení oboru geofyziky, její uplatnění v našem projektu a výsledky průzkumu v Mingaladonu v roce 2004 nechám v dalším příspěvku na Dr. Boothovi.