-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Záložník
Dní v klanu: 3251
Pozice: Záložník
Dní v klanu: 3251
Uděluje se za získání alespoň 400 bodů obsazování za ničení vzdušných cílů se stíhačem během jednoho letu.
Uděluje se za získání alespoň 400 bodů obsazování během jednoho letu s víceúčelovým stíhačem.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 206 |
| Vítězství | 133 (64.56%) |
| Remízy | 0 (0%) |
| Porážek | 73 (35%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,601 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 4,420 |
| Vzdušných cílů zničeno | 2.86 |
| Pozemních cílů zničeno | 0.49 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 797.07 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 1,880.86 |
| Stíhače | 103 (50%) |
| Víceúčelové stíhače | 44 (22%) |
| Těžké stíhače | 22 (11%) |
| Bitevníky | 34 (17%) |
| Bombardéry | 1 (0%) |
| Sovětská letadla | 42 (21%) |
| Německá letadla | 65 (32%) |
| Americká letadla | 35 (17%) |
| Japonská letadla | 48 (24%) |
| Britská letadla | 10 (5%) |
| Čínská letadla | 3 (1%) |
| Evropská letadla | 1 (0%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 34 | 227 | 103 | ||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-10
Kawasaki Ki-10
|
2 | 1 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběný dvouplošný stíhač, který využívala japonská armáda. Poprvé vzlétl v březnu 1935. Do bojů se zapojil v Číně a během sovětsko-japonského konfliktu u Chalchyn Gol. Celkem se vyrobilo přibližně 600 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
Focke-Wulf Fw 56 Stosser
|
2 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z prvních návrhů stíhacího letounu pro oživení Luftwaffe. Letadlo mělo křídlo typu parasol. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
1 | 1 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov I-15bis DM-2
Polikarpov I-15bis DM-2
|
6 | 3 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériově vyráběného I-15 s náporovými motory pro dosažení lepší stoupavosti. Zkoušeno v letech 1939-1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Nakajima Ki-27
Nakajima Ki-27
|
5 | 2 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut za účelem nahrazení Ki-10. Prototyp poprvé vzlétl v říjnu 1936. Do bojů se zapojil v Číně, během bitvy u Chalchyn Gol a v počátečním období války v Pacifiku. Celkem bylo vyrobeno přibližně 3 400 letounů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-Ic
Nakajima Ki-43-Ic
|
4 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Několik letadel Ki-43 bylo po porážce Japonska ve válce v Tichomoří ukořistěno čínským nacionalistickým letectvem a čínským komunistickým letectvem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
1 | 1 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
3 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
3 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Grumman XF4F-3
Grumman XF4F-3
|
2 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prošel zkouškami v roce 1939. Vylepšená verze stíhače byla zařazena do služby v americkém námořnictvu jako F4F Wildcat. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
25 | 11 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XP-77
XP-77
|
5 | 2 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nízkonákladový stíhač vyvinutý jako řešení nedostatku lehkých kovových slitin používaných v letectví. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XFL-1 Airabonita
XFL-1 Airabonita
|
4 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp palubní verze letounu P-39 Airacobra, který poprvé vzlétl v květnu 1940. Byl zkoušen jako nový stíhač pro námořnictvo USA, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s F4U Corsair. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
4 | 2 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Miles M.20
Miles M.20
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako zjednodušená úprava pro sériovou výrobu. Zkouškami prošel v letech 1940–1941, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
1 | 1 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Arsenal-Delanne AD 10C2
Arsenal-Delanne AD 10C2
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj tohoto dvoumístného stíhače s tandemovým uspořádáním křídel byl zahájen společností Arsenal v roce 1939. Prototyp byl dokončen během okupace Francie. Zkoušky letadla proběhly v létě roku 1941, ale bylo rozhodnuto, že do sériové výroby zařazeno nebude. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Heinkel He 100 D-1
Heinkel He 100 D-1
|
5 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v předválečném období jako alternativa ke stíhačům Messerschmitt. Soupeřil o světový rychlostní rekord. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
28 | 13 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-88
Kawasaki Ki-88
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený pro Japonské císařské armádní letectvo jako těžce vyzbrojený stíhač. Vývoj byl přerušen ve fázi prototypu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
5 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V DB 605
Supermarine Spitfire V DB 605
|
7 | 2 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Během zkoušek ukořistěných letounů Spitfire v Německu bylo jedno letadlo vybaveno německým motorem DB 605. Bylo zničeno při náletu spojenců. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
21 | 8 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang Mk.I
North American Mustang Mk.I
|
5 | 3 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý ve Spojených státech na žádost Královského letectva. Další úpravy skončily vytvořením stíhače P-51 Mustang a bitevníku A-36 Apache. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
5 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
11 | 5 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
15 | 7 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
North American P-51D Mustang
North American P-51D Mustang
|
12 | 6 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejznámějších amerických stíhačů během 2. světové války. Nejvíce se používal v Evropě a v pozdější fázi války proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
19 | 9 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
8 | 4 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
2 | 1 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 10 | 114 | 44 | ||||||||||||||||||
|
IV
Arado Ar 197
Arado Ar 197
|
19 | 6 | 7 | 4 | ||||||||||||||||
|
Poslední německý stíhací dvouplošník. Navržený pro námořní operace na nikdy nedokončené letadlové lodi Graf Zeppelin. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Borovkov-Florov I-207/4
Borovkov-Florov I-207/4
|
7 | 3 | 7 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poslední vyvinutá verze stíhače I-207. Letadlo mělo mít vlastnosti vysokorychlostních jednoplošníků i obratných dvouplošníků. Prototyp byl sestaven na jaře roku 1941, ale projekt byl přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 M-105
Curtiss P-40 M-105
|
16 | 8 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vzhledem k tomu, že v SSSR byl nedostatek náhradních motorů Allison, bylo několik stíhačů P-40 vybaveno sovětskými motory M 105. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
2 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
37 | 14 | 13 | 4 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
7 | 3 | 5 | 3 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
2 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Focke-Wulf Fw 190 A-5
Focke-Wulf Fw 190 A-5
|
17 | 6 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu Fw 190, která měla těžší výzbroj a silnější motor. Do služby byl zařazen na jaře roku 1943. Ve velké míře se používal jako víceúčelový stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Mitsubishi J4M Senden
Mitsubishi J4M Senden
|
3 | 1 | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako vysokorychlostní přepadový stíhač. Zpoždění ve vývoji donutilo Japonské císařské námořnictvo projekt přerušit ve prospěch J7W1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 10 | 50 | 21 | ||||||||||||||||||
|
III
Focke-Wulf Fw 57
Focke-Wulf Fw 57
|
4 | 2 | 9 | 4 | ||||||||||||||||
|
Dvoumotorový těžký stíhač. Jeden z prvních konceptů Zerstörer, vyvinutý pro Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
3 | 1 | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
4 | 1 | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 210
Messerschmitt Me 210
|
3 | 1 | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhač, který měl nahradit Bf 110. Byl zařazen do omezené služby v Luftwaffe. Také byla poskytnuta licence na jeho výrobu v Maďarsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
P-38F Lightning
P-38F Lightning
|
2 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
První k boji připravená úprava letounu P-38 Lightning. Používal se v Evropě, severní Africe, a ve válce v Tichomoří. Celkem bylo vyrobeno 527 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Grumman XP-50
Grumman XP-50
|
2 | 1 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumotorový stíhač pro armádní letectvo USA. Poprvé vzlétl v únoru 1941. Byl vyroben pouze jeden prototyp. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
10 | 4 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
5 | 2 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
14 | 8 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 6 | 84 | 34 | ||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin BSh-1
Kočerigin BSh-1
|
8 | 3 | 1 | 3 | ||||||||||||||||
|
V roce 1936 zakoupil Sovětský svaz od USA výrobní licenci na útočný bombardér Vultee V-11. V letech 1937–1939 prošel zkouškami pod označením BŠ-1. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Kočerigin Sh (LBSh)
Kočerigin Sh (LBSh)
|
6 | 2 | 1 | 3 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý jako dvoumístný vysokorychlostní bitevník. Vyrobeny byly dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
10 | 4 | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
42 | 18 | 4 | 6 | ||||||||||||||||
|
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
IL-2 se zadním střelcem
IL-2 se zadním střelcem
|
8 | 3 | 2 | 5 | ||||||||||||||||
|
Během frontových zkoušek bylo provedeno několik pokusů o úpravu IL-2, přidáním pozice pro zadního střelce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
10 | 4 | 2 | 8 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 1 | 2 | 1 | ||||||||||||||||||
|
IV
Dornier Do 17 Z
Dornier Do 17 Z
|
2 | 1 | 0 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poslední a nejpokročilejší verze bombardéru Do 17. Prototyp se poprvé vznesl k nebi v březnu 1938. Měl zcela novou konstrukci kokpitu, nové motory a posílenou obrannou výzbroj. Celkem se vyrobilo zhruba 500 letadel Do 17 Z v několika verzích. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
