-
![LANG-CODE-KEY]()
LANG_NAME_KEY
Účet vytvořen: .
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3663
Pozice: Mladší důstojník
Dní v klanu: 3663
Uděluje se za zničení alespoň 15 nepřátelských pozemních cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Uděluje se za získání alespoň 400 bodů obsazování za ničení vzdušných cílů se stíhačem během jednoho letu.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se členům letky, která zničila alespoň 25 vzdušných cílů.
Počítání se vynuluje, když je jeden z členů letky zničen.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 715 |
| Vítězství | 378 (52.87%) |
| Remízy | 1 (0%) |
| Porážek | 336 (47%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,466 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 5,328 |
| Vzdušných cílů zničeno | 2.05 |
| Pozemních cílů zničeno | 1.14 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 753.26 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 5,407.80 |
| Stíhače | 242 (33%) |
| Víceúčelové stíhače | 125 (17%) |
| Těžké stíhače | 76 (10%) |
| Bitevníky | 275 (38%) |
| Bombardéry | 8 (1%) |
| Sovětská letadla | 322 (44%) |
| Německá letadla | 171 (24%) |
| Americká letadla | 105 (14%) |
| Japonská letadla | 61 (8%) |
| Britská letadla | 59 (8%) |
| Čínská letadla | 3 (0%) |
| Evropská letadla | 5 (1%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 36 | 550 | 238 | ||||||||||||||||||
|
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
34 | 16 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Blériot-SPAD S.510
Blériot-SPAD S.510
|
7 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1933. Sloužil až do roku 1940. Nikdy se nezapojil do boje. Celkem bylo vyrobeno asi 60 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Arado Ar 67
Arado Ar 67
|
58 | 28 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil Ar 65. Poprvé vzlétl na podzim roku 1933. Byl překonán konkurenčním Ar 68 a nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Nakajima Ki-8
Nakajima Ki-8
|
12 | 5 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro Japonské císařské armádní letectvo v letech 1933–1935. Bylo vyrobeno celkem 5 prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Mitsubishi Ki-33
Mitsubishi Ki-33
|
6 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Podstoupil zkoušky v roce 1936, jako nový stíhač pro japonskou armádu. Byly vyrobeny dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Supermarine Type 224
Supermarine Type 224
|
18 | 8 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v únoru 1934. Zkušenosti získané během vývoje Type 224 byly postupně použity k vytvoření slavného letounu Spitfire. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Polikarpov TsKB-12bis
Polikarpov TsKB-12bis
|
28 | 11 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp I-16 (TsKB-12), vybavený motorem Wright Cyclone a třílistou vrtulí. Na základě letových zkoušek padlo rozhodnutí o výrobě I-16 s motorem M-22. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
8 | 3 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
14 | 5 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
XFL-1 Airabonita
XFL-1 Airabonita
|
11 | 4 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp palubní verze letounu P-39 Airacobra, který poprvé vzlétl v květnu 1940. Byl zkoušen jako nový stíhač pro námořnictvo USA, ale ukázalo se, že je horší ve srovnání s F4U Corsair. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
28 | 10 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss Tomahawk IIb
Curtiss Tomahawk IIb
|
6 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Curtiss P-40. Sloužila v 1. americké dobrovolnické skupině (Létající tygři) a aktivně se používala v operacích proti Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Polikarpov I-180-3
Polikarpov I-180-3
|
26 | 10 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Třetí prototyp stíhače I-180. Na rozdíl od svých předchůdců byl I-180-3 vybaven zbraněmi a motorem, které byly pro letoun původně zamýšleny. Na letoun se pohlíželo jako na předvýrobní model, ale projekt byl opuštěn kvůli zrušení všech I-180. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 109 E-3
Messerschmitt Bf 109 E-3
|
24 | 10 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejvíce vyráběná verze Bf 109 E, která se hojně využívala v tažení ve Francii v roce 1940, a v bitvě o Británii. Celkem se vyrobilo 1 868 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Me 209 V4
Messerschmitt Me 209 V4
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán vytvořený na základě rekordního Me 209. Projekt byl přerušen kvůli problémům s údržbou přeplňovaného motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire Mk Ia
Supermarine Spitfire Mk Ia
|
29 | 11 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Nejpokročilejší stíhač Královského letectva na počátku 2. světové války. Hojně se využíval během operace u Dunkerku a v bitvě o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Vickers Venom
Vickers Venom
|
21 | 8 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen v letech 1935–1936, aby splnil specifikace britského Ministerstva letectví na nový jednomístný stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
8 | 4 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
19 | 10 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American Mustang IA
North American Mustang IA
|
17 | 7 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Úprava letounu Mustang I, kterou do Británie dodávala společnost American Aviation. Letoun měl silný kanón, který nahrazoval kulomety, jimiž byla vybavena předchozí verze. Královskému letectvu bylo dodáno celkem 93 letounů v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
Messerschmitt Bf 109 F Friedrich
|
16 | 5 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1940, překonal Bf 109 F dřívější BF 109 E díky lehčí výzbroji, vylepšené aerodynamice a výkonnějšímu motoru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
17 | 6 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
17 | 7 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
5 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
4 | 2 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
7 | 3 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
16 | 7 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Lavočkin La-11
Lavočkin La-11
|
2 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě letounu La-9. Operoval v Čínské občanské válce a v Korejské válce. Celkem bylo vyrobeno 1 182 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
8 | 3 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
P-80A Shooting Star
P-80A Shooting Star
|
16 | 7 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
První, sériově vyráběný proudový stíhač, který využívalo armádní letectvo USA. Letouny P-80A bylo během 2. světové války vybaveno několik perutí, ale kvůli konci války se již do bojů nezapojily. Později bylo označení letounu změněno na F-80A. Celkem bylo vyrobeno 344 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
6 | 5 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Tachikawa Ki-162-I
Tachikawa Ki-162-I
|
10 | 4 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Na jaře roku 1945 Německo poskytlo Japonsku informace o proudovém stíhači Heinkel He 162. Podle některých zdrojů byl v Japonsku zahájen vývoj stíhače s podobnými vlastnostmi, ale do konce 2. světové války nebyl dokončen ani model. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
7 | 5 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Tachikawa Ki-162-III
Tachikawa Ki-162-III
|
2 | 1 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Kvůli konci 2. světové války nebyl projekt Ki-162 dokončen až do fáze, kdy by byl připraven k boji. Další rozvoj je pouze hypotetický a vychází z úrovně technologie dostupné v té době v Japonsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
Mikojan-Gurevič MiG-15bis
|
39 | 21 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava letounu MiG-15, která měla nový motor. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 8 354 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 20 | 283 | 119 | ||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin -Jacenko DI-6i
Kočerigin -Jacenko DI-6i
|
16 | 8 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinut jako dvoumístný víceúčelový stíhač, schopný útoků na jednomístné stíhače v manévrovacím boji. Jeho první let se uskutečnil v září 1934. Letadlo se nezapojilo do aktivní bojové služby. Celkem bylo vyrobeno 223 modifikací DI-6. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
Polikarpov I-16 (pozdní typ)
|
27 | 12 | 7 | 3 | ||||||||||||||||
|
Verze I-16, která měla silnější zbraně a vyšší výkon. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Lavočkin LaGG-3 4. série
Lavočkin LaGG-3 4. série
|
52 | 20 | 8 | 2 | ||||||||||||||||
|
Letadla LaGG-3 série 4 byly vybaveny silnějším motorem, a v porovnání s předchozími LaGG-3 nesly silnější výzbroj. Hojně se využívaly v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Polikarpov I-16 Typ 29
Polikarpov I-16 Typ 29
|
18 | 7 | 4 | 2 | ||||||||||||||||
|
Poslední sériově vyráběná modifikace letounu Polikarpov I-16. Poprvé vzlétl v roce 1940. Od svých předchůdců se lišil hlavně tím, že neměl žádné kanóny v křídlech, ale nesl synchronizovaný velkorážný kulomet. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Borovkov-Florov I-207/4
Borovkov-Florov I-207/4
|
22 | 8 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
|
Poslední vyvinutá verze stíhače I-207. Letadlo mělo mít vlastnosti vysokorychlostních jednoplošníků i obratných dvouplošníků. Prototyp byl sestaven na jaře roku 1941, ale projekt byl přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Hawker Hurricane IID
Hawker Hurricane IID
|
3 | 2 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1941 jako specializované protitankové letadlo na základě stíhače Hawker Hurricane. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
29 | 12 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
17 | 8 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
16 | 7 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Seafang F.32
Supermarine Seafang F.32
|
6 | 3 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut společností Supermarine na základě stíhače Spiteful. V letech 1945–1949 prošel zkouškami, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Alexejev I-211
Alexejev I-211
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj začal v roce 1946. Prototyp poprvé vzlétl 5. září 1947. Koncept letadla byl neustále vylepšován. Další rozvoj projektu vedl k vytvoření I-215. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
10 | 4 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
24 | 9 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Republic F-84B Thunderjet
Republic F-84B Thunderjet
|
13 | 7 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut, aby nahradil stíhače P-47 Thunderbolt, které sloužily ve vzdušných silách USA. Poprvé vzlétl v únoru 1946. Během války v Koreji se úspěšně využíval jako stíhací bombardér. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Republic F-84F Thunderstreak
Republic F-84F Thunderstreak
|
2 | 1 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Verze letounu F-84E se šípovitým křídlem a novým motorem. Poprvé vzlétl v červnu 1950. Ve stíhací verzi bylo vyrobeno celkem 2 711 letounů F-84F. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Chance-Vought F7U Cutlass
Chance-Vought F7U Cutlass
|
11 | 4 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Palubní stíhač námořnictva USA v poválečném období. K významným konstrukčním rysům patří chybějící ocas letadla, dva motory a zdvojené směrové kormidlo. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
2 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Alexejev I-215
Alexejev I-215
|
7 | 3 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě letounu I-211 se změnami provedenými v motorech a kombinaci zbraní. Kvůli rozhodnutí soustředit se na vývoj stíhačů z Mikojanovi a Jakovlevovi konstrukční kanceláře nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Blohm und Voss P.215.02
Blohm und Voss P.215.02
|
2 | 1 | 10 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen na základě konceptu BV P.212. V březnu 1945 Luftwaffe projekt schválila a doporučila výrobu prototypu. Do konce 2. světové války však byly provedeny pouze teoretické výpočty specifikací nového letadla. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 11 | 183 | 69 | ||||||||||||||||||
|
III
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
Dornier Do 17 Z-7 Kauz
|
69 | 26 | 6 | 4 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut na základě bombardéru Do 17 Z jako těžký noční stíhač. Měl silnější zbraně a omezený náklad pum. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Messerschmitt Bf 110 E
Messerschmitt Bf 110 E
|
23 | 10 | 5 | 2 | ||||||||||||||||
|
Vynucená modernizace 110-ky, provedená společností Messerschmitt poté, co selhala při vytváření Me 210. Používal se jak ofenzivně, tak i jako noční stíhač. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
De Havilland 98 Mosquito FB 26
De Havilland 98 Mosquito FB 26
|
3 | 1 | 3 | 4 | ||||||||||||||||
|
Kanaďany postavená verze letounu Mosquito FB VI. Značný počet letounů Mosquito FB Mk.26 byl po skončení války proti Japonsku dodán do Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Arsenal VB 10
Arsenal VB 10
|
7 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vývoj byl zahájen před okupací Francie. Prototyp poprvé vzlétl v létě roku 1945. Celkem bylo objednáno 200 letounů. Nicméně, kvůli vývoji proudových letadel a sníženému zájmu o tento projekt, byly vyrobeny pouze dva prototypy a série 4 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Grumman F7F Tigercat
Grumman F7F Tigercat
|
14 | 6 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako těžký palubní stíhač pro americkou Tichomořskou flotilu. Poprvé vzlétl v listopadu 1943. Celkem bylo vyrobeno 364 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
25 | 10 | 6 | 2 | ||||||||||||||||
|
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
7 | 4 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
|
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
12 | 2 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
11 | 5 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
XF-90
XF-90
|
4 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Navržený jako stíhač pro prolomení protiletecké obrany. Poprvé vzlétl v červnu 1949. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
8 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 10 | 579 | 274 | ||||||||||||||||||
|
II
Henschel Hs 123
Henschel Hs 123
|
61 | 27 | 10 | 5 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v květnu 1935. Úspěšně se využíval k přímé letecké podpoře během španělské občanské války a 2. světové války. Celkem se vyrobilo asi 260 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
II
Fieseler Fi 98
Fieseler Fi 98
|
43 | 18 | 6 | 6 | ||||||||||||||||
|
Byl navržen pro blízkou podporu pozemních jednotek. Jediný dokončený prototyp prošel zkouškami v roce 1935. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
35 | 15 | 3 | 8 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
III
Blohm und Voss Ha 137
Blohm und Voss Ha 137
|
83 | 31 | 6 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v Německu v letech 1935–1936, aby poskytoval blízkou leteckou podporu pozemním jednotkám. Nikdy nebyl zařazen do služby. Celkem bylo vyrobeno 6 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
7 | 3 | 4 | 3 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
119 | 54 | 8 | 18 | ||||||||||||||||
|
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
38 | 20 | 6 | 12 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
66 | 34 | 6 | 13 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
81 | 46 | 7 | 19 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
46 | 26 | 5 | 16 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 1 | 17 | 8 | ||||||||||||||||||
|
III
Bristol Blenheim Mk.IV (raný typ)
Bristol Blenheim Mk.IV (raný typ)
|
17 | 8 | 3 | 6 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý společností Bristol jako Type 149. Měl prodloužený nos, který navigátorovi poskytoval pohodlnější podmínky. Prvních několik strojů Blenheim Mk.IV zdědilo obrannou výzbroj letadel Blenheim Mk.I. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
