Účet vytvořen: .
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 4292
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 4292
Uděluje se za dosažení maximální efektivity v plnění mise pro specifický typ letadla: „Letecká bitva o sektory“.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
| Odehráno bitev | 97 |
| Vítězství | 40 (41.24%) |
| Remízy | 1 (1%) |
| Porážek | 56 (58%) |
| Průměrné zkušenosti za bitvu | 1,385 |
| Maximum zkušeností za bitvu | 4,752 |
| Vzdušných cílů zničeno | 1.20 |
| Pozemních cílů zničeno | 0.15 |
| Poškození způsobené vzdušným cílům | 544.75 |
| Poškození způsobené pozemním cílům | 917.61 |
| Stíhače | 55 (51%) |
| Víceúčelové stíhače | 18 (17%) |
| Těžké stíhače | 20 (19%) |
| Bitevníky | 12 (11%) |
| Bombardéry | 2 (2%) |
| Sovětská letadla | 18 (17%) |
| Německá letadla | 23 (21%) |
| Americká letadla | 24 (22%) |
| Japonská letadla | 3 (3%) |
| Britská letadla | 37 (35%) |
| Čínská letadla | 0 (0%) |
| Evropská letadla | 2 (2%) |
| Hodnocení | Hodnota | Místo | |
| Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
| Stíhače 13 | 137 | 49 | ||||||||||||||||||
|
II
Kawasaki Ki-5
Kawasaki Ki-5
|
2 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvinut v Japonsku pod vedením německých expertů. Celkem byly vyrobeny 4 prototypy a v roce 1934 prošly zkouškami. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 109 B
Messerschmitt Bf 109 B
|
4 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vítěz soutěže o hlavní stíhací letoun Luftwaffe. První verze se používaly ve Španělsku a v počátečním období 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-36 Hawk
|
2 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů předválečného období. Sloužil ve vzdušných silách Spojených států, Británie, Francie, Nizozemska, Norska a Číny. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Supermarine Spitfire I
Supermarine Spitfire I
|
3 | 0 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v březnu 1938. Hojně se používal během Bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss P-40 Warhawk
|
16 | 8 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě P-36. Nejvíce používaný proti Japonsku během války v Tichomoří a v Číně, a také na sovětsko-německé frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
North American P-51A Mustang
North American P-51A Mustang
|
5 | 2 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Raný model jednoho z nejznámějších stíhačů vzdušných sil armády USA ve 2. světové válce. Používal se hlavně v severní Africe, Barmě a Velké Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
2 | 1 | 2 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
39 | 16 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
14 | 5 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
North American FJ-1 Fury
North American FJ-1 Fury
|
3 | 1 | 2 | 1 | ||||||||||||||||
|
První funkční palubní proudový stíhač námořnictva USA. Později se stal základem pro známý F-86. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
31 | 9 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
|
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Supermarine Swift
Supermarine Swift
|
13 | 4 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v prosinci 1948. Nikdy nebyl nasazen v boji. Celkem bylo vyrobeno 197 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Víceúčelové stíhače 3 | 40 | 18 | ||||||||||||||||||
|
I
Arado Ar 65
Arado Ar 65
|
8 | 4 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Stíhací dvouplošník z třicátých let. Používal se hlavně jako cvičný stroj v leteckých školách Luftwaffe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
3 | 2 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
29 | 12 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Těžké stíhače 7 | 49 | 18 | ||||||||||||||||||
|
III
PZL P.38 Wilk
PZL P.38 Wilk
|
4 | 2 | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Byl vyvíjen od roku 1934 jako víceúčelový letoun, který mohl fungovat jako stíhač, i jako letadlo pro podporu pozemních jednotek. Vyrobily se pouze dva prototypy, které byly otestovány před druhou světovou válkou. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
6 | 2 | 1 | 1 | ||||||||||||||||
|
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
V
Bristol Beaufighter
Bristol Beaufighter
|
2 | 0 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
|
Poprvé vzlétl v červenci 1939. Používal se jako dálkový stíhač a noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 5 928 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VI
Messerschmitt Me 410 Hornisse
Messerschmitt Me 410 Hornisse
|
11 | 4 | 3 | 2 | ||||||||||||||||
|
Těžký stíhací bombardér. Další rozvoj konceptu Zerstörer. Používal se hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
2 | 1 | 3 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Messerschmitt Me 262 HG II
Messerschmitt Me 262 HG II
|
6 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
|
Další úprava Me 262 A. Prototyp poprvé vzlétl v lednu 1945, přičemž vylepšování a úpravy pokračovaly až do konce války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
18 | 8 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
|
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bitevníky 5 | 21 | 10 | ||||||||||||||||||
|
IV
Iljušin BSh-2
Iljušin BSh-2
|
2 | 1 | 3 | 1 | ||||||||||||||||
|
Jednomístný, těžce pancéřovaný bitevník. Prototyp modelu IL-2, který poprvé vzlétl 12. října 1940. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VII
Iljušin IL-10
Iljušin IL-10
|
1 | 1 | 2 | 4 | ||||||||||||||||
|
Drastická úprava IL-2 vyvinutá v roce 1944. Používala se v konečné fázi 2. světové války a během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
3 | 0 | 1 | 2 | ||||||||||||||||
|
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
10 | 4 | 3 | 4 | ||||||||||||||||
|
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
|
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
5 | 4 | 1 | 4 | ||||||||||||||||
|
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
| Bombardéry 1 | 4 | 2 | ||||||||||||||||||
|
VI
Dornier Do 217 M
Dornier Do 217 M
|
4 | 2 | 1 | 1 | ||||||||||||||||
|
Do 217 M byl variantou sériově vyráběného Do 217 K s motorem DB 603 namísto motoru BMW 801, který byl velmi žádaný pro stíhače. Obě varianty bombardéru se využívaly hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||