Účet vytvořen: .
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 3663
Pozice: Velitel
Dní v klanu: 3663
Uděluje se za zničení alespoň 17 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Uděluje se za zničení alespoň 10 vzdušných cílů během jednoho letu a vítězství v dané bitvě.
Zničené cíle musí obsahovat letadla všech 5 typů.
Uděluje se za získání nejvyššího stupně typu letadla v bitvě.
Uděluje se za zničení vzdušného cíle pomocí rakety.
Uděluje se za zničení alespoň 20 letadel z nepřátelské bojové skupiny.
Uděluje se za získání alespoň 5000 osobních bodů v každé z alespoň 2 bitev odehraných v řadě.
Počítání se vynuluje, když hráč získá v jedné bitvě méně než 5000 osobních bodů.
Uděluje se členům letky, která zničila 15 vzdušných cílů a získala alespoň 500 bodů obsazování.
Počítání se vynuluje, když je jeden z členů letky zničen.
Uděluje se za zničení nepřátelského vzdušného cíle jeho zapálením.
K dispozici jednou pro každé letadlo v hangáru.
Uděluje se jednou za zničení letadla z útočné letky.
Odehráno bitev | 3,662 |
Vítězství | 2,208 (60.29%) |
Remízy | 6 (0%) |
Porážek | 1,448 (40%) |
Průměrné zkušenosti za bitvu | 2,280 |
Maximum zkušeností za bitvu | 9,001 |
Vzdušných cílů zničeno | 2.89 |
Pozemních cílů zničeno | 1.01 |
Poškození způsobené vzdušným cílům | 1,312.50 |
Poškození způsobené pozemním cílům | 4,552.48 |
Stíhače | 1,644 (45%) |
Víceúčelové stíhače | 660 (18%) |
Těžké stíhače | 375 (10%) |
Bitevníky | 405 (11%) |
Bombardéry | 578 (16%) |
Sovětská letadla | 1,111 (30%) |
Německá letadla | 900 (25%) |
Americká letadla | 850 (23%) |
Japonská letadla | 471 (13%) |
Britská letadla | 328 (9%) |
Čínská letadla | 2 (0%) |
Evropská letadla | 0 (0%) |
Hodnocení | Hodnota | Místo | |
Letadla | Celkem letů | Vybráno na začátku bitvy | Nejvíce vzdušných cílů zničených za let | Nejvíce pozemních cílů zničených za let | ||||||||||||||||
Stíhače 41 | 4,114 | 1,644 | ||||||||||||||||||
II
Curtiss XP-31
Curtiss XP-31
|
1 | 1 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v letech 1932–1933 pro armádu USA. Byl vyroben jeden prototyp, ale letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
Hawker P.V.3
Hawker P.V.3
|
26 | 13 | 18 | 0 | ||||||||||||||||
Hawker P.V.3 byl vyvinut jako rozšířená verze stíhače Hawker Fury, poháněného novým motorem a s posílenou výzbrojí v podobě čtyř kulometů. Jediný dokončený prototyp se v letech 1934–1935 testoval s několika variantami motorů Goshawk. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
Brewster F2A-1 Buffalo
Brewster F2A-1 Buffalo
|
9 | 2 | 1 | 0 | ||||||||||||||||
Raná verze F2A Buffalo. Celkem bylo v této úpravě vyrobeno pro americké námořnictvo 11 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Curtiss XP-36F Hawk
Curtiss XP-36F Hawk
|
4 | 1 | 0 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden ze sériově vyráběných strojů P-36A byl experimentálně přepracován na verzi s těžkou kanónovou výzbrojí. Po cyklu testů bylo rozhodnuto o návratu k původní verzi s kulometnou výzbrojí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Curtiss Model 81A-1
Curtiss Model 81A-1
|
3 | 1 | 4 | 0 | ||||||||||||||||
Raná úprava letounu P-40, také známá jako Curtiss Model 81A-1. Celkem bylo vyrobeno 199 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Mitsubishi A6M1 Zero
Mitsubishi A6M1 Zero
|
22 | 10 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
Rané prototypy slavného A6M Zero byly vybaveny motory Zuisei. Poprvé vzlétl v dubnu 1939. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
Nakajima Ki-43-I Hayabusa
|
20 | 7 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinut společností Nakajima Aircraft Company, aby v japonském letectvu nahradil Ki-27. První letoun byl zařazen do služby na podzim roku 1941. Celkem se vyrobilo asi 6 000 letounů Ki-43 v různých variantách a využívaly se na všech frontách až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
Nakajima Ki-43-II Hayabusa
|
28 | 9 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Vojenské využití prvních modelů Ki-43 odhalilo, že stíhač nemá dostatečnou palebnou sílu, odolnost a maximální rychlost. Aby byly tyto nedostatky odstraněny, vyvinula společnost Nakajima Aircraft Company novou modifikaci, která se vyráběla až do konce 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Supermarine Spitfire V
Supermarine Spitfire V
|
26 | 8 | 7 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1941, aby nahradil Spitfire I a Spitfire II. Hojně se používal v Evropě a v severní Africe. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Mikojan-Gurevič I-210
Mikojan-Gurevič I-210
|
19 | 7 | 5 | 0 | ||||||||||||||||
Modifikace letounu MiG-3, která měla radiální, vzduchem chlazený motor. Bylo vyrobeno celkem 5 letadel, která zůstala ve službě až do roku 1944. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Kawasaki Ki-61 Hien
Kawasaki Ki-61 Hien
|
48 | 19 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v prosinci 1941. Různé modifikace letounu Ki-61 se od počátku roku 1943 hojně využívaly ve válce v Pacifiku a do posledních dnů 2. světové války se vyrobilo více než 3 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakajima Ki-84 Hayate
|
89 | 25 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinut pro japonské letectvo jako slibný stíhač, který vycházel z vojenského využití letounů Ki-43 a Ki-61. Letoun Ki-84 byl považován za nejlepší sériově vyráběný japonský stíhač během 2. světové války. Vyrobilo se přes 3 500 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Jakovlev Jak-3
Jakovlev Jak-3
|
115 | 40 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
Vytvořený v roce 1943 na základě letounu Jak-1. V letech 1944–1945 to byl jeden z nejlepších sovětských stíhačů. Celkem bylo vyrobeno 4 848 letadel tohoto typu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Mikojan-Gurevič I-220
Mikojan-Gurevič I-220
|
111 | 44 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
Výškový stíhač, navržený k aktivním leteckým soubojům. Během vývoje byl I-220 testován s různými typy motorů. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Lavočkin La-7
Lavočkin La-7
|
95 | 29 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
Další vývoj slavného La 5 měl vylepšenou aerodynamiku. Celkem bylo od roku 1944 do roku 1945 vyrobeno 5 753 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Supermarine Spitfire IX
Supermarine Spitfire IX
|
69 | 26 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
Jedna z nejúspěšnějších úprav slavného Britského stíhače. Celkem bylo vyrobeno 5 656 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Mitsubishi A7M Reppu
Mitsubishi A7M Reppu
|
94 | 37 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinuto v letech 1942–1945 pro Japonské císařské námořnictvo jako nástupce A6M. Do konce války bylo vyrobeno a otestováno pouze 8 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Gloster Meteor F. I
Gloster Meteor F. I
|
32 | 11 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
První, sériově vyráběný, proudový stíhač, sestrojený spojenci. Většinou se používal k výcviku. Bylo vyrobeno celkem 20 letadel v této úpravě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
Messerschmitt Bf 109 G Gustav
|
30 | 10 | 13 | 0 | ||||||||||||||||
Nejvíce vyráběný model stíhače Messerschmitt. Používal se na všech frontách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Lavočkin La-9
Lavočkin La-9
|
50 | 23 | 16 | 0 | ||||||||||||||||
Celokovový stíhač vytvořený na základě letounu La-7. Měl větší bojový dolet a účinnější zbraně. Používal se během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Supermarine Spitfire XIV
Supermarine Spitfire XIV
|
54 | 14 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
Byl zařazen do služby v zimě roku 1944. Celkem bylo vyrobeno 957 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Messerschmitt Me 209 A
Messerschmitt Me 209 A
|
156 | 51 | 21 | 2 | ||||||||||||||||
Původně navržen pro dosažení nejvyššího rychlostního rekordu. Později vylepšen tak, aby se stal víceúčelovým stíhačem, který nahradí Bf 109. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Mitsubishi J8M Shusui
Mitsubishi J8M Shusui
|
446 | 211 | 19 | 1 | ||||||||||||||||
Raketový stíhač, který vycházel z německé dokumentace. Poprvé vzlétl v červenci 1945. Celkem bylo vyrobeno 7 prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Jakovlev Jak-15
Jakovlev Jak-15
|
67 | 23 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač, který byl zařazen do služby v sovětských vzdušných silách. Byl vyvinutý na základě letounu Jak-3 v roce 1946. Celkem bylo vyrobeno 280 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Tachikawa Ki-94-II
Tachikawa Ki-94-II
|
86 | 31 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
Projekt vysokorychlostního, dobře vyzbrojeného stíhače, vyvinutý společností Tachikawa Aircraft Company v letech 1943 – 1945. Do konce 2. světové války byly vyrobeny pouze prototypy, které nikdy nevzlétly. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
North American P-51H Mustang
North American P-51H Mustang
|
150 | 50 | 11 | 0 | ||||||||||||||||
Nejrychlejší verze Mustangu a jedno z nejrychlejších letadel s pístovým motorem na světě. Celkem bylo vyrobeno 555 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Mikojan-Gurevič I-250
Mikojan-Gurevič I-250
|
186 | 64 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
Experimentální kombinovaný stíhač, vybavený proudovým i pístovým motorem. V letech 1945-1946 bylo vyrobeno několik prototypů. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
De Havilland DH.100 Vampire F.1
De Havilland DH.100 Vampire F.1
|
111 | 40 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběná modifikace letounu DH.100 Vampire mělo motor Goblin I. Do služby byl stroj zařazen v dubnu 1945. Celkem se vyrobilo 40 letadel počáteční série F.1, ale kvůli konci 2. světové války se tato letadla nezapojila do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Focke-Wulf Ta 152
Focke-Wulf Ta 152
|
121 | 46 | 19 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na základě letounu Fw 190. Na konci roku 1944 byl zařazen do služby v Luftwaffe, ale pouze několik málo letounů Ta 152 se zúčastnilo boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Tachikawa Ki-162-I
Tachikawa Ki-162-I
|
58 | 24 | 22 | 0 | ||||||||||||||||
Na jaře roku 1945 Německo poskytlo Japonsku informace o proudovém stíhači Heinkel He 162. Podle některých zdrojů byl v Japonsku zahájen vývoj stíhače s podobnými vlastnostmi, ale do konce 2. světové války nebyl dokončen ani model. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Supermarine Attacker
Supermarine Attacker
|
114 | 45 | 21 | 0 | ||||||||||||||||
První britský proudový palubní stíhač, který poprvé vzlétl v červenci 1946. Celkem bylo vyrobeno 185 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
McDonnell XF-85 Goblin
McDonnell XF-85 Goblin
|
697 | 329 | 23 | 0 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut jako „parazitní stíhač“ navržený k tomu, aby ho nesl těžký bombardér, který by následně bránil před nepřátelskými útoky. Zkouškami prošel v letech 1948 – 1949, ale nikdy nebyl zařazen do služby. Dva prototypy byly předány muzeím. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Jakovlev Jak-19
Jakovlev Jak-19
|
85 | 32 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1946. První sovětský proudový stíhač „klasického“ vzhledu. Byly vyrobeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Lavočkin La-160
Lavočkin La-160
|
93 | 37 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
První sovětský proudový stíhač se šípovým rozvržením křídel. Prototyp byl představen během předváděcí akce v létě 1947, ale letadlo jako takové se nikdy nedostalo do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Mikojan-Gurevič MiG-9
Mikojan-Gurevič MiG-9
|
208 | 82 | 16 | 1 | ||||||||||||||||
První sovětský proudový stíhač, který byl vyráběn sériově. Celkem bylo v letech 1946–1948 vyrobeno 602 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
Focke-Wulf Ta 183 Huckebein
|
79 | 31 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
Návrh letounu Ta 183 byl uznán nejlepším letadlem ve stíhací soutěži Luftwaffe. Do konce války nebyly vyrobeny žádné prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Messerschmitt Me P.1092
Messerschmitt Me P.1092
|
180 | 74 | 21 | 1 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1943 na základě technických řešení, představených v Me 262. Bylo navrženo několik verzí. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
North American FJ-1 Fury
North American FJ-1 Fury
|
216 | 93 | 15 | 0 | ||||||||||||||||
První funkční palubní proudový stíhač námořnictva USA. Později se stal základem pro známý F-86. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Vought F6U Pirate
Vought F6U Pirate
|
18 | 3 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
První proudový stíhač námořnictva USA, který měl přídavné spalování a kompozitní konstrukci. Byl zařazen do sériové výroby, ale nikdy se nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
Messerschmitt Me P.1101
Messerschmitt Me P.1101
|
92 | 38 | 23 | 1 | ||||||||||||||||
Vývoj začal v srpnu 1944. Poslední verze stíhačky byla z 80 % dokončena, když počátkem roku 1945 padla do rukou amerických jednotek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
North American F-86A Sabre
North American F-86A Sabre
|
6 | 3 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
Jeden z nejznámějších poválečných proudových stíhačů. Používaly ho vzdušné síly USA během války v Koreji. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Víceúčelové stíhače 30 | 1,886 | 660 | ||||||||||||||||||
I
Nakajima Type-91
Nakajima Type-91
|
1 | 1 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na žádost Japonské císařské armády ve spolupráci s francouzskými leteckými návrháři. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
II
Curtiss Hawk III
Curtiss Hawk III
|
4 | 2 | 7 | 0 | ||||||||||||||||
Exportní úprava letounu Curtiss BF2C-1. Celkem bylo vyrobeno 137 pro letectva Číny, Argentiny, Turecka a Thajska. Byla na něj poskytnuta licence na výrobu v Číně. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
Blackburn Skua
Blackburn Skua
|
13 | 5 | 7 | 2 | ||||||||||||||||
Vyvinutý jako víceúčelový letoun pro Královské letectvo. První prototyp vzlétl v únoru 1937 a celkem bylo vyrobeno 192 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Republic P-43 Lancer
Republic P-43 Lancer
|
28 | 13 | 9 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v březnu 1940. Letoun se zapojil do bojů v Číně. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 272 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Borovkov-Florov I-207/4
Borovkov-Florov I-207/4
|
93 | 36 | 11 | 2 | ||||||||||||||||
Poslední vyvinutá verze stíhače I-207. Letadlo mělo mít vlastnosti vysokorychlostních jednoplošníků i obratných dvouplošníků. Prototyp byl sestaven na jaře roku 1941, ale projekt byl přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Hawker Hurricane Mk I
Hawker Hurricane Mk I
|
21 | 8 | 8 | 0 | ||||||||||||||||
Hlavní typ britského stíhače z počátku 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v listopadu 1935. Hojně se využíval během tažení ve Francii v roce 1940 a byl masivně nasazen během bitvy o Británii. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Hawker Hurricane Mk II
Hawker Hurricane Mk II
|
42 | 15 | 18 | 2 | ||||||||||||||||
Hurricane Mk II byl zařazen do služby v roce 1940. V porovnání s předchozími variantami stíhačů byl vybaven silnějším motorem a jeho výzbroj se postupně zlepšovala. Tato modifikace zůstala ve výrobě až do roku 1944 a vyráběla se i v Kanadě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Republic XP-44 Rocket
Republic XP-44 Rocket
|
53 | 19 | 13 | 2 | ||||||||||||||||
Další vývoj letounu P-43 Lancer, který měl silnější motor Pratt & Whitney R-2180. Kvůli rozhodnutí společnosti Republic Aviation Corporation o zaměření se na výrobu slibnějšího stíhače P-47 byl vývoj přerušen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Jakovlev Jak-9
Jakovlev Jak-9
|
111 | 39 | 17 | 0 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v roce 1942 na základě letounu Jak-7. Byl to nejvíce vyráběný sovětský stíhač. Celkem bylo vyrobeno 16 769 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Chance-Vought F4U-1 Corsair
Chance-Vought F4U-1 Corsair
|
48 | 19 | 11 | 4 | ||||||||||||||||
Jeden z nejvíce vyráběných stíhačů námořnictva USA ve 2. světové válce. Používal se jak pro námořní, tak i pro pozemní operace. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Republic P-47B Thunderbolt
Republic P-47B Thunderbolt
|
83 | 22 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut na žádost armádních leteckých sborů USA poté, co byla výroba letounů Р-43 Lancer a P-44 Rocket přerušena. Poprvé vzlétl v květnu 1941. 171 vyrobených letounů P-47B se využívalo k provádění letových zkoušek a výcviku pilotů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Jakovlev Jak-9U
Jakovlev Jak-9U
|
84 | 35 | 21 | 0 | ||||||||||||||||
Další úprava letounu Jak-9 vyvinutá v roce 1943. Úspěšně se používal v letech 1944-1945 na sovětsko-německé frontě. Vyráběl se do roku 1948. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Focke-Wulf Fw 190 D
Focke-Wulf Fw 190 D
|
128 | 41 | 8 | 5 | ||||||||||||||||
Úprava letounu Fw 190 D byla zařazena do služby na podzim roku 1944. Prokázalo se, že to byl jeden z nejlepších německých stíhacích letounů v posledních fázích války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Hawker Typhoon
Hawker Typhoon
|
66 | 22 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut současně se strojem Hawker Tornado jako vysokorychlostní záchytný stíhač. Jako nejefektivnější se však ukázal v úloze víceúčelového stíhače. Hlavním podpůrným letounem Královského letectva zůstal až do konce bojů v Evropě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Chance-Vought F4U-4 Corsair
Chance-Vought F4U-4 Corsair
|
50 | 17 | 8 | 1 | ||||||||||||||||
Další úprava F4U. Hojně se používal v 2. světové válce proti Japonsku a ve válce v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 2 557 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Republic P-47N Thunderbolt
Republic P-47N Thunderbolt
|
75 | 25 | 7 | 5 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v roce 1944 společností Republic Aviation Corporation za účelem udržení konkurenceschopnosti letounu P-47 se stíhačem P-51 Mustang, který byl zařazen do služby v leteckých silách armády USA. Celkem bylo vyrobeno 1 816 letounů P-47N. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Kyushu J7W1 Shinden
Kyushu J7W1 Shinden
|
43 | 18 | 14 | 2 | ||||||||||||||||
Přepadový stíhač navržený k odražení amerických pumových náletů na japonské ostrovy. Před koncem války byly dokončeny pouze dva prototypy. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Republic XP-72
Republic XP-72
|
81 | 27 | 9 | 5 | ||||||||||||||||
Další vývoj konceptu letounu P-47 Thunderbolt, který měl nový motor Pratt & Whitney R-4360. V letech 1944 až 1945 byly vyrobeny a vyzkoušeny dva prototypy. Nikdy nebyl zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Suchoj Su-9
Suchoj Su-9
|
83 | 22 | 12 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen v roce 1946 pod vlivem německých zkušeností. Jediný prototyp letounu Su-9 byl vyroben a vyzkoušen v letech 1946 – 1947. Letadlo nebylo nikdy zařazeno do služby, jelikož projekt byl opuštěn ve prospěch letounu MiG-15. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Hawker Tempest
Hawker Tempest
|
78 | 28 | 15 | 5 | ||||||||||||||||
Byl navržen jako modifikace stroje Hawker Typhoon. Kvůli mnoha závažným změnám v konstrukci byl však přeznačen na Hawker Tempest. Jako víceúčelový stíhač byl jedním z nejlepších britských letadel za druhé světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Goodyear F2G Super Corsair
Goodyear F2G Super Corsair
|
73 | 24 | 10 | 2 | ||||||||||||||||
„Super Corsair“ byl vysokorychlostní variantou slavného F4U. Dosáhl věhlasu jako vítěz leteckých závodů po 2. světové válce. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Blohm und Voss P.210
Blohm und Voss P.210
|
100 | 29 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
Byl navržen jako součást projektu sérově vyráběného a nízkonákladového proudového „lidového stíhače“. Koncept a vzhled letadla byl stanoven v září 1944, ale prototyp nebyl nikdy vyroben. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
Kyushu J7W2 Shinden-Kai
|
51 | 21 | 22 | 5 | ||||||||||||||||
Proudová úprava J7W1. V době kapitulace Japonska se zachovaly pouze plány. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Hawker Sea Hawk
Hawker Sea Hawk
|
79 | 28 | 11 | 2 | ||||||||||||||||
První stíhací letoun postavený společností Hawker Aircraft. Jeho prototyp provedl svůj první let 2. září 1947. Původně byl vyvinut pro Královské letectvo, ale později byl přepracován pro Fleet Air Arm. Sloužil v německém, Nizozemském královském a indickém námořnictvu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Alexejev I-211
Alexejev I-211
|
141 | 46 | 13 | 1 | ||||||||||||||||
Vývoj začal v roce 1946. Prototyp poprvé vzlétl 5. září 1947. Koncept letadla byl neustále vylepšován. Další rozvoj projektu vedl k vytvoření I-215. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Blohm und Voss P.212.03
Blohm und Voss P.212.03
|
106 | 41 | 15 | 1 | ||||||||||||||||
BV P.212 byl navržen jako součást programu nouzového stíhače Luftwaffe. Bylo vyvinuto několik konceptů. BV P.212.03 byl vybrán jako konečná verze. První prototyp měl poprvé vzlétnout v létě roku 1945. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Republic F-84B Thunderjet
Republic F-84B Thunderjet
|
46 | 20 | 11 | 6 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut, aby nahradil stíhače P-47 Thunderbolt, které sloužily ve vzdušných silách USA. Poprvé vzlétl v únoru 1946. Během války v Koreji se úspěšně využíval jako stíhací bombardér. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
F-94D Starfire
F-94D Starfire
|
69 | 24 | 11 | 1 | ||||||||||||||||
Prototyp, který byl vyroben na základě stíhače F-94B a používal se jako zkušební platforma pro různé koncepty výzbroje. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
Kyushu J7W3
Kyushu J7W3
|
8 | 3 | 10 | 1 | ||||||||||||||||
Plán dalšího vývoje J7W. Projekt byl přerušen kvůli kapitulaci Japonska. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
Alexejev I-215
Alexejev I-215
|
28 | 10 | 14 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen na základě letounu I-211 se změnami provedenými v motorech a kombinaci zbraní. Kvůli rozhodnutí soustředit se na vývoj stíhačů z Mikojanovi a Jakovlevovi konstrukční kanceláře nebyl nikdy zařazen do služby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Těžké stíhače 12 | 929 | 375 | ||||||||||||||||||
IV
Messerschmitt Bf 110 C-6
Messerschmitt Bf 110 C-6
|
151 | 68 | 14 | 3 | ||||||||||||||||
Úprava sériového Bf 110 vybavená 30 mm MK 101 protitankovým kanónem. V průběhu května–července 1940 bylo vyrobeno celkem 12 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Messerschmitt Bf 110 B
Messerschmitt Bf 110 B
|
3 | 1 | 2 | 1 | ||||||||||||||||
Vytvořen jako „strategický stíhač“, což byl koncept populární v meziválečném období. Úspěšně nasazen při kampaních v Polsku, Francii a Norsku. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Kawasaki Ki-45 Toryu
Kawasaki Ki-45 Toryu
|
50 | 18 | 19 | 3 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut jako dálkový stíhač pro jihovýchodní Asii a Pacifik. Do boje byl nasazen v létě roku 1942 a v japonské protiletadlové obraně se před koncem války hojně využíval k boji proti americkým těžkým bombardérům. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Kawasaki Ki-102
Kawasaki Ki-102
|
46 | 20 | 11 | 2 | ||||||||||||||||
Byl vyvinut v několika verzích, aby byl nasazen proti vzdušným i pozemním cílům a nahradil stroj Ki-45. Před koncem války se v omezené míře zapojil do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Rikugun Ki-93
Rikugun Ki-93
|
50 | 17 | 9 | 0 | ||||||||||||||||
Byl navržen k nesení těžké kanónové výzbroje na plnění široké škály bojových misí. Vyrobil se pouze jeden prototyp, který se jen jednou vznesl do vzduchu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
De Havilland 103 Hornet
De Havilland 103 Hornet
|
30 | 12 | 12 | 2 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v červenci 1944. Celkem bylo v různých úpravách vyrobeno 383 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Chance-Vought XF5U Pancake
Chance-Vought XF5U Pancake
|
182 | 69 | 13 | 2 | ||||||||||||||||
Experimentální stíhač námořnictva USA s jedinečnou konstrukcí. Kvůli nástupu proudových letadel se nikdy nezúčastnil boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Westland P.1056
Westland P.1056
|
89 | 33 | 15 | 5 | ||||||||||||||||
Plán stíhacího bombardéru, vytvořený firmou Westland v roce 1945. Vývoj byl přerušen ve fázi předběžného návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
|
172 | 83 | 19 | 2 | ||||||||||||||||
První sériově vyráběný stíhač s proudovým pohonem na světě. Začátek vývoje byl odložen zásahem německého nejvyššího velení, které požadovalo, aby byla jako první vyvinuta varianta bombardéru. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Gloster P.228
Gloster P.228
|
56 | 20 | 11 | 5 | ||||||||||||||||
Projekt nového dvoumístného nočního stíhače. Vývoj byl přerušen ve fázi návrhu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
McDonnell F2H Banshee
McDonnell F2H Banshee
|
93 | 30 | 14 | 1 | ||||||||||||||||
Poprvé vzlétl v lednu 1947. Používal se během války v Koreji. Celkem bylo vyrobeno 895 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
Messerschmitt Me 262 HG III
Messerschmitt Me 262 HG III
|
7 | 4 | 6 | 1 | ||||||||||||||||
Plán dalšího rozvoje letounu Me 262, který měl dosáhnout vyšší maximální rychlosti. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bitevníky 12 | 972 | 405 | ||||||||||||||||||
II
Tomaševič Pegasus
Tomaševič Pegasus
|
1 | 1 | 6 | 0 | ||||||||||||||||
Navržený jako technologicky jednoduchý a nízkonákladový útočný letoun, vhodný pro sériovou výrobu. Bylo vyrobeno několik prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
III
Kočerigin TSh-3
Kočerigin TSh-3
|
101 | 46 | 6 | 14 | ||||||||||||||||
Vyvinutý v raných třicátých letech jako těžce pancéřovaný bitevník pro vzdušné síly Rudé armády. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Junkers Ju 87 G Stuka
Junkers Ju 87 G Stuka
|
5 | 2 | 0 | 2 | ||||||||||||||||
Útočná úprava kultovního střemhlavého bombardéru Ju 87 Stuka, která měla posílenou výzbroj a pancíř. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Henschel Hs 129 B
Henschel Hs 129 B
|
36 | 16 | 4 | 8 | ||||||||||||||||
Pancéřovaný bitevník, který poprvé vzlétl v květnu 1939. Celkem bylo vyrobeno 865 letadel ve všech úpravách. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Iljušin IL-2 dvoumístný
Iljušin IL-2 dvoumístný
|
78 | 33 | 3 | 11 | ||||||||||||||||
Pozdější verze IL-2 osazená zadním střelcem. Stal se nejvíce vyráběným bitevníkem 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Junkers Ju 88 P
Junkers Ju 88 P
|
75 | 33 | 6 | 10 | ||||||||||||||||
Protitanková úprava bombardéru Ju 88. Bylo vyrobeno několik tuctů letadel, vybavených různými variantami výzbroje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Messerschmitt Me 265
Messerschmitt Me 265
|
99 | 38 | 9 | 8 | ||||||||||||||||
Bezocasý návrh víceúčelového bitevníku. Vývoj začal v roce 1942, ale nikdy nebyl dokončen. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Iljušin IL-20
Iljušin IL-20
|
211 | 91 | 8 | 20 | ||||||||||||||||
Experimentální bitevník, který měl širší zorné pole, jež mu umožňovalo přesnější míření. Nikdy nebyl vyráběn sériově. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Messerschmitt Me 329
Messerschmitt Me 329
|
82 | 39 | 9 | 14 | ||||||||||||||||
Navržený souběžně s Me 265 jako nový víceúčelový bitevník pro Luftwaffe. Nikdy nebyl zařazen do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Messerschmitt Me P.1099 B-2
Messerschmitt Me P.1099 B-2
|
96 | 37 | 5 | 9 | ||||||||||||||||
Vyvinutý z Me 262 jako víceúčelový letoun s různými variantami výzbroje. Vývoj byl přerušen, protože válka skončila. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Iljušin IL-40
Iljušin IL-40
|
172 | 62 | 5 | 13 | ||||||||||||||||
Těžce vyzbrojený a pancéřovaný vysokorychlostní bitevník s tandemovými sedadly posádky. Vyvinutý v letech 1953–1956. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
X
Iljušin IL-40P
Iljušin IL-40P
|
16 | 7 | 5 | 24 | ||||||||||||||||
Vyvinutý na základě IL-40 v reakci na zjištěné konstrukční nedostatky. Celkem bylo vyrobeno 7 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
Bombardéry 17 | 1,376 | 578 | ||||||||||||||||||
III
Archangelskij/Tupolev SB
Archangelskij/Tupolev SB
|
9 | 7 | 1 | 11 | ||||||||||||||||
Hlavní sovětský předválečný bombardér střední třídy. Poprvé se vznesl do vzduchu v roce 1934. Hojně se využíval koncem 30. let a na počátku 2. světové války. Celkem se v různých modifikacích vyrobilo 7 000 letadel. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Dornier Do 17 Z
Dornier Do 17 Z
|
11 | 6 | 0 | 7 | ||||||||||||||||
Poslední a nejpokročilejší verze bombardéru Do 17. Prototyp se poprvé vznesl k nebi v březnu 1938. Měl zcela novou konstrukci kokpitu, nové motory a posílenou obrannou výzbroj. Celkem se vyrobilo zhruba 500 letadel Do 17 Z v několika verzích. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IV
Archangelskij Ar-2
Archangelskij Ar-2
|
13 | 10 | 2 | 10 | ||||||||||||||||
Drastická modifikace bombardéru SB, postavená s cílem vylepšit jeho bojový výkon. Poprvé vzlétl v roce 1940. Celkem se vyrobilo asi 200 letadel a do bojů se zapojily spolu se stroji SB. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Boeing B-17D Flying Fortress
Boeing B-17D Flying Fortress
|
43 | 25 | 1 | 10 | ||||||||||||||||
Modifikace B-17D byla vyvinuta v únoru 1941. Většina těchto bombardérů byla vyslána na americké základny v Pacifiku, kde je zastihl začátek války s Japonskem. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Junkers Ju 88 A
Junkers Ju 88 A
|
46 | 28 | 1 | 18 | ||||||||||||||||
Nejvíce sériově vyráběná modifikace Ju 88. Sériová výroba začala v březnu 1939 a mezi lety 1940 – 1941 se Ju 88 A stal hlavním typem bombardéru v Luftwaffe. Letoun se hojně využíval na všech frontách a také se dodával spojencům Německa. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
V
Petljakov Pe-2
Petljakov Pe-2
|
43 | 20 | 3 | 6 | ||||||||||||||||
Hlavní sovětský taktický bombardér 2. světové války. Prototyp poprvé vzlétl v prosinci 1939. Strojů Pe-2 se v různých modifikacích vyrobilo přes 11 000 a byly hojně nasazovány do bojů po celou dobu 2. světové války. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Petljakov Pe-2 M-82
Petljakov Pe-2 M-82
|
55 | 21 | 2 | 10 | ||||||||||||||||
Modifikace bombardéru Pe-2, vybavená novými motory. Prototyp byl vyroben na podzim roku 1942. Kvůli nedostatku motorů, po nichž byla velká poptávka při vývoji stíhačů Lavočkin, se vyrobilo pouze 32 letadel, která se v omezené míře dočkala nasazení do boje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Boeing B-17G Flying Fortress
Boeing B-17G Flying Fortress
|
53 | 22 | 4 | 7 | ||||||||||||||||
Nejvíce sériově vyráběná verze „Létající pevnosti“ se značně posílenou sebeobrannou výzbrojí. Hojně se využíval ve strategické bombardovací kampani proti Německu. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VI
Dornier Do 217 M
Dornier Do 217 M
|
61 | 29 | 2 | 12 | ||||||||||||||||
Do 217 M byl variantou sériově vyráběného Do 217 K s motorem DB 603 namísto motoru BMW 801, který byl velmi žádaný pro stíhače. Obě varianty bombardéru se využívaly hlavně na západní frontě. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Tupolev Tu-2
Tupolev Tu-2
|
106 | 37 | 3 | 13 | ||||||||||||||||
Nejlepší sovětský sériový taktický bombardér druhé světové války. Nejvíce se používal v letech 1944–1945. Bombardéry Tu-2 zůstaly v sovětských službách až do poloviny 50. let dvacátého století a také se dodávaly do Polska, Bulharska, Číny, Indonésie a Severní Koreje. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Junkers Ju 288 A
Junkers Ju 288 A
|
110 | 49 | 2 | 14 | ||||||||||||||||
Byl vytvořen v rámci konstrukční soutěže Bombardér B, aby v Luftwaffe nahradil Ju 88. Avšak řada technických problémů a změn v požadavcích Ministerstva letectví (RLM) nedovolila zavedení modelu do výroby. Otestovalo se několik předprodukčních prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VII
Consolidated B-32 Dominator
Consolidated B-32 Dominator
|
30 | 11 | 2 | 10 | ||||||||||||||||
Byl navržen podle stejných specifikací jako dobře známý B-29 Superfortress. Vývoj B-32 byl však kvůli technickým potížím pomalý. Před koncem války se v omezené míře zapojil do boje během náletů na Japonsko. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Tupolev Tu-10
Tupolev Tu-10
|
95 | 41 | 5 | 16 | ||||||||||||||||
Další rozvoj stroje Tu-2 s novou pohonnou jednotkou a konstrukčními změnami. Vyrobilo se 10 letadel, ale kvůli začátku éry proudových letounů se výrobce rozhodl, že Tu-10 nezařadí do sériové výroby. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Mjasiščev RB-17
Mjasiščev RB-17
|
360 | 155 | 4 | 20 | ||||||||||||||||
Projekt vysokorychlostního průzkumného bombardéru. Vyvinut v letech 1945 – 1946 s využitím německého motoru Jumo 004. Vývoj byl přerušen počátkem roku 1946, kdy byla Mjasiščevova konstrukční kancelář uzavřena. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
VIII
Junkers Ju 288 C
Junkers Ju 288 C
|
205 | 72 | 3 | 13 | ||||||||||||||||
Rozvoj konstrukce stroje Ju 288, vybaveného novými motory a posílenou obrannou výzbrojí. Díky nesnázím na frontách a následnému zrušení programu Bombardér B se vyrobilo pouze několik předprodukčních prototypů. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Tupolev Tu-12
Tupolev Tu-12
|
31 | 11 | 2 | 13 | ||||||||||||||||
Pokus o úpravu sériového Tu-2 pro používání proudových motorů. Letadlo se testovalo v letech 1947–1948. Vyrobila se malá série letadel, ale používala se jako zkušební stroje a k výcviku posádek. Popis letadla
|
||||||||||||||||||||
IX
Junkers Ju 287
Junkers Ju 287
|
105 | 34 | 2 | 13 | ||||||||||||||||
Vývoj vysokorychlostního proudového bombardéru s dopředu ubíhajícím křídlem byl zahájen firmou Junkers na konci roku 1942. V srpnu 1944 se experimentální Ju 287 V1 vznesl do vzduchu, ale před koncem války se vyrobily pouze tři prototypy. Popis letadla
|